V nemocnicích chybí zdravotníci. A to nejen v regionu Liberecka, kde pracuji. Jako klíčový vnímám především obrovský nedostatek zdravotních sester, protože malé, ale i větší nemocnice jsou kvůli tomu nuceny snižovat lůžkovou kapacitu jednotlivých oddělení, v horším případě oddělení dočasně uzavřít.
Za nedostatkem sester stojí změna zákona o vzdělávání středně zdravotnického personálu. Dříve byla zdravotní sestra po absolvování střední zdravotní školy s maturitou po praktické stránce připravena pro své povolání. Změnou zákona dnes ze středních zdravotních škol vycházejí pouze zdravotničtí asistenti, kteří nemají kompetence jako sestra. Po sestrách se vyžaduje vysokoškolské vzdělání (minimálně úrovně bakalář).
Vysoká škola zvyšuje dovednosti na úrovni teorie ošetřovatelství a manažerských dovedností, ale nedává ani z poloviny dostatek praktických zkušeností jako bývalá střední zdravotní škola. S nadsázkou lze říci, že se rodí sestry manažerky, nikoliv sestry pro pacienty. Třetí rovina problému je, že se vysokoškolsky vzdělané sestry nevracejí do zdravotnictví, ale nastupují na místa například ve státní správě.
Naprosto souhlasím se změnou zákona, podle které může zdravotní sestra po čtyřech letech a roce nadstavby pracovat s dostačujícími kompetencemi v nemocnici. Doktor potřebuje sestru, stejně jako ji potřebuje pacient. Pro pacienta je mnohdy sestra klíčovější než doktor. Všude v zahraničí jsou si toho vědomi. Nejsem proti vysokoškolsky vzdělaným sestrám, ale nesouhlasím se současným stavem, který je nutí vysokou školu studovat.
Peter Hromádka, kandidát do Senátu za TOP 09 na Liberecku, přednosta chirurgie Krajské nemocnice Liberec
zdroj: Lidové noviny, 27. 7. 2016
