Morálně ne, ale neradujte se, níže vysvětlím. Hospodářsky za několik málo let. Svůj pohled obrácený na pomník obětem komunismu na úpatí Petřína v Praze bych rád vedl optikou myšlenky svatého Augustina, který byl biskupem v městě Hippo v severní Africe. Ve své promluvě (Sermo 80,8) píše: „Mala tempore, laboriosa tempora, hoc dicunt homines. Bene vivamus, et bona sunt tempora. Nos sumus tempora: quales sumus, talia sunt tempora." Tím bych mohl skončit, protože není nad stručnost a výstižnost latiny, ale si by to nebylo moc srozumitelné.
Augustinova myšlenka mi připadá aktuální pro současnou situaci, pro lidi dobré vůle, pro člověka, který se nedistancuje od politiky proto, že se nechce ušpinit, a přesto se ocitá v pokušení rezignovat na své úsilí vytvořit něco pozitivního ve veřejném životě. Dala by se přeložit třeba takto: „Zlé časy, tíživé časy, to říkají lidé. Žijme dobře a časy budou dobré. My tvoříme časy: jací jsme my, takové jsou (budou) časy." Může nás biskup ze severní Afriky inspirovat k tomu, abychom jen nefňukali a dokázali se soustředit se na svůj díl odpovědnosti v současné situaci?
Jsme v situaci, ve které se ocitají i špičkoví tenisté. Jsou špičkoví a patřící k top tenistům právě pro svou schopnost soustředit se na míč i v situaci, která pro ně není příliš jednoduchá a musejí odvracet další a další gameboly, setboly či mečboly správně volenou herní taktikou a hlavně neúnavnou prací oběma nohama na kurtu.
Co dělat, aby nebylo třeba doplnit pomník na úpatí Petřína o sochu člověka či dalších lidí pomalu se obracejících a kráčejících zpět do nicoty nesvobody a korodující neodpovědnosti? Konkrétní recept v mém článku nenajdete, protože každý musíme vykonat něco individuálně nezaměnitelného, něco svého, co se nedá zobecnit. Ale chci nabídnout způsob myšlení a uvažování, který by nám všem mohl pomoci na této cestě k odpovědnosti nebo přesněji ke svobodě, která je odpovědná.
Přišli pro Českou republiku morálně zlé časy? Ne nepřišly, protože jen vyšlo najevo, co už tu bylo. Zlé časy už tu jsou. Dnešním dnem se nestalo nic radikálního, jen vyšlo najevo to, co trvá od voleb na podzim 2017. Ale na podhoubí jsme pracovali jedni svou hrabivostí, druzí svou arogancí i hašteřivostí a my třetí svou lhostejností už dlouho před tím. Co jsme dělali špatně, že bylo možné v našem Parlamentu dnes 12. července 2018 vyslovit důvěru vládě, která se opírá o podporu komunistů? Tradičním demokratickým politickým stranám u nás v Evropě se nedařilo být věrohodnými už delší dobu.
Poslední kapkou třeba stran tzv. demokratického bloku byla jejich neschopnost táhnout za jeden provaz před parlamentními volbami ale i po nich. Neschopnost a neochota řídit se vyšším principem zájmu celku a odhlédnout od svých „pragmatických" či „čunkovských" postojů. Svou roli v tom hrála i vzájemná celostátní i lokální ublíženost. Projevuje se to i při sestavování kandidátek do komunálních voleb. Kolik je měst a obcí, kde se spolu dokázali dohodnout TOP 09, STAN, KDU a popřípadě další, programově blízké strany? Kdo se o sestavení koaličních kandidátek těchto stran aspoň pokusil?
Jaký bude mít praktický dopad pakt mezi ANO a KSČM? Vládu ANO a ČSSD lze nazvat díky podpoře KSCM vládou komunistickou. Čeká nás vláda rozpočtově neodpovědná, která se bude snažit získat podporu občanů dalším zadlužováním a také nereálnými sliby. Vláda, vedená předsedou, který už nyní splnil jednou třetinou odkaz prezidenta Masaryka. TGM hlásal: „Nebát se, nelhat, nekrást." Zbytek odkazu prvního prezidenta už není tak klíčový pro současný úspěch na politické scéně. Čeká nás vláda, která bude ve vztahu k našim zahraničním partnerům na západě i nadále velmi nečitelná a díky svému populismu viděna i zvnějšku jako neodpovědná.
Co nám v této situaci pomůže? Žijme dobře. Nedejme se znechutit a zajímejme se o své okolí. Hledejme cesty jak zlepšit život tam, kde žijeme. Ať se naše případné uznání v okolí neodvíjí od toho, co jsme kde řekli nebo napsali, ale spíše od toho co jsme udělali, případně co jsme řekli nebo napsali pozitivního, konstruktivního. Nenechejme politiku jen populistům a obchodníkům bez duše. Nestrašme lidi. Ani Bruselem, ani imigranty, ani Babišem. Kdo není padlý na hlavu, tak vidí, že takto nelze řídit dlouhodoběji ani menší natož větší firmu a stát už vůbec ne. Pomozme lidem kolem nás si uvědomit, co potřebuje současná vláda, populisté a v budoucnu extremisté: Stát tvořený stádem lhostejných ovcí, které čekají na to, až jim někdo ukáže, kdo že je ten vnější nepřítel, který je odpovědný za všechny jejich problémy. Pomůže nám, když se budeme soustřeďovat na své osobní úkoly (životní, pracovní i politické), které si stanovíme sami.
Skutečnost není jen černobílá a jsem si jist, že pokud přijde současná vláda s návrhy, které budou rozpočtově odpovědné, TOPka nebude mít problém je podpořit. Ale moc takových návrhů nečekejme. Umění být věrohodnou konstruktivní opozicí se musí učit každá strana jak na vládní tak na komunální úrovni. Jde o to, aby se podařilo opozici aspoň trochu přinutit současnou vládu nebo vedení krajů či vedení obcí k tomu, aby byli rozpočtově odpovědnější.
Řešení určitě nepřinesou nepřipravené a s odborníky nekonzultované velké miliardové investice typu přesun nemocnice ve Zlíně, přesun nádraží v Brně nebo stavba metra v Praze.
Abychom neskončili ve splínu s tím, že stejně nemůžeme nic ovlivnit, je dobré a rozumné reagovat na každou negativní zprávu takového kalibru jako je zvolení prezidenta Zemana nebo vyslovení důvěry současné vládě nějakým konkrétním předsevzetím, konkrétním krokem, abychom se v tom globálně neztratili a neskončili jako ti, které kritizuje Augustin. Neměli bychom končit zvoláním: Zlé časy, tíživé časy. Nemůžeme mít ambice změnit vše, ale můžeme mít ambici proměnit pár oblastí, na které náš vliv dosáhne: na malé ostrůvky či přístavy naděje a inspirace.
Jak dlouho bude tato vláda a její oblíbenost trvat? Mám pro vás dobrou zprávu: nebude to trvat dlouho, ale nebude to ani otázka pár měsíců, spíše několika málo let. Do nejbližší hospodářské recese v Evropě. V této situaci budou mít šanci strany, které neovládá populismus, ale stejně tak dostanou šanci strany spíše extremistické. Podaří se nám semknout se do jednoho šiku aspoň za pár let, když budeme čelit hrozbě extremistických vlád? Doufejme. A už nyní pro to něco dělejme. Posilujme TOPku se směrem dovnitř, tím že budeme více spolu. Máme-li mít budoucnost, mělo by nám být spolu dobře. Není to o četnosti setkávání, ale je to spíše o dobře připravených malých akcích pro místní členy, podporovatele a příznivce strany. Těším se na dobré zprávy o příkladech, které táhnou.
Žijme tedy dobře a časy budou dobré.
Pěkné léto všem lidem dobré vůle přeje
Vít Peštuka, předseda krajské organizace TOP 09 Zlínského kraje
