Jirků: Chci tablety a čtečky do základních škol

Rozhovor s kandidátem na hejtmana Ladislavem Jirků

27. 9. 2012

Poslanec Ladislav Jirků je vlastně náhradníkem. Kandidátem TOP 09 na hejtmana původně nechtěl být. Nakonec ale kývl a nahradil odstoupivšího Pavla Heřmana.

Začněme otázkou na vás od lídra KSČM Jana Slámečky: TOP 09 je nový subjekt. Pokud bude zvolen, tak by mě zajímalo, jestli by nehrozilo, že byste jako politik s dvouletou zkušeností v parlamentu vnášel do jednání krajského zastupitelstva manýry vysoké politiky?

Jde o to, co se myslí těmi manýry. Na jednu stranu, pokud tím myslí hrubost a nekompetentnost, tak to určitě ne. Na druhé straně mají krajské zastupitelstvo i parlament něco společného: je to platforma, na které se ti lidé musejí na něčem domluvit.

Je vám 66 let. Neudělali vám spolustraníci čáru přes rozpočet, když poté, co odstoupil původní lídr Pavel Heřman, vybídli ke kandidatuře na hejtmana vás? Jste vlastně náhradník…

Ano, to určitě. Já byl až někde tuším na 44. místě kandidátky. Oslovili poté mě, protože jsem pro ně byl přijatelným kandidátem. Mnozí z nich se mnou zažili už kampaň do Sněmovny, takže věděli, co ode mě můžou čekat. Mě to hodně překvapilo, ze začátku se mi do toho moc nechtělo, pak jsem souhlasil. Původně jsem s tím nepočítal.

Co vám na to řekla manželka?

To bylo to nejhorší, protože manželka má pocit, že jsem doma ještě míň, než když jsem dělal rektora vysoké školy. Mladší dcera je taková poměrně aktivní, ta mě v tom podporuje.

Platíte spíš za člověka nevýrazného, nejste bojovný typ. Tomu docela odpovídá jedna statistika ze Sněmovny. Z ní plyne, že poctivě sedíte v poslanecké lavici, neboť patříte mezi nejčastěji hlasující poslance. Za celé dva roky jste tam ale zatím veřejně promluvil pouze pětkrát, z toho tuším dvakrát jste pouze četl usnesení svého výboru. Najdou se poslanci, kteří tam exhibují neustále, ale nejste vy zase opačný extrém?

Je nás tam určitě víc takových. Myslím si, že by se měl člověk vyjadřovat pouze k tomu, čemu rozumí. Je tam dvě stě lidí, někdo se vyjadřuje ke všemu. Školské zákony, které jsou moje parketa, se zatím moc neprojednávaly, až přijdou na řadu, určitě se k nim chystám vyjádřit. A mám ještě jednu zásadu: pokud čtyři lidi přede mnou řeknou tutéž věc, nemám potřebu ji znovu opakovat.

Na trolejbusech visí vaše heslo: Vysočina potřebuje zodpovědné hospodáře. Tak jsem se podívala, jak hospodaříte vy. Vytáhla jsem si vaše poslanecké náhrady za loňský rok. V jednom jste šetrnější než většina ostatních poslanců, za telefon a internet platíte „jen“ asi necelé tři tisíce měsíčně. Na druhou stranu si necháváte vyplácet na dopravu 23 300 korun měsíčně, přičemž patrně denně nedojíždíte, protože si platíte bydlení v Praze za 17 tisíc měsíčně. Opravdu projezdíte tolik peněz?

Prosím vás, to není jen na cestovné, to jsou náhrady, které beru na všechno. Čili to jsou zdaněné náhrady, ty jsou tuším třicet tisíc, plat je asi 56 tisíc. Ty náhrady jsou samozřejmě taky na cestovné, které mě stojí nejvíc, samozřejmě jsou i na reprezentaci, ošatné a podobně. Já toho projezdím poměrně hodně, není to samozřejmě jen na benzin, musel jsem si koupit auto, když jsem vstoupil do Sněmovny.

A co kolonka reprezentace a stravné? Tam máte za loňský rok vyčerpán strop, což je 99 600 ročně.

Moment, tam nic takového není. Ale to je dohromady těch 30 tisíc měsíčně, ve kterých je reprezentace, stravné, jízdné, všechno. To jsou ty peníze, které má poslanec k platu. Já jsem se tedy nikdy nekoukal, že by to někde bylo takhle rozepsané.

Ale tabulka říká něco jiného, jsou v ní podrobně rozepsané jednotlivé položky, je uvedené maximum, který můžete čerpat, a co skutečně od státu čerpáte. Celkem to za loňský rok dělalo přes 1,5 milionu (stropu dosáhl nebo se k němu těsně přiblížil u šesti ze sedmi položek – pozn. red.).

Tak to je i s platem.

Není.

Mně chodí měsíčně na účet 65 tisíc čistého po zdanění. Jsou v tom plat i náhrady. Hrubého to může být okolo 90 tisíc. V náhradách je všechno, o čem jsem mluvil. Tedy zvlášť je pak k tomu samozřejmě ještě ubytování, kancelář, plat asistentky, expertné…

Ano, expertné, tedy kolonka s názvem administrativní a odborné práce taky není nízká suma, loni jste vyinkasoval skoro 150 tisíc…

Letos je trend ve Sněmovně, aby se expertné nečerpalo, takže letos jsem je ještě nečerpal vůbec. Když potřebuju na něco kvalitní analýzu nebo názor, můžu si zaplatit odborníka. Obracíme se s tím od letoška buď na centrálu TOP 09, která nám takové věci dělá, nebo na informační centrum, které ve Sněmovně existuje. Ten seznam, co máte, je zajímavý, musím se na něj podívat, nikdy jsem ho neviděl. Jak říkám, peníze, které já mám k dispozici, to je těch 65 tisíc čistého po zdanění. Žádné jiné peníze k dispozici nemám. A z toho dávám ještě 1 500 korun měsíčně asistentce do kanceláře, aby koupila tužky, kávu a podobné věci. Ale kdoví, jestli v tom seznamu nejsou započítané i částky, které si bere poslanecký klub na každého poslance.

Ještě mě zaujal pronájem poslanecké kanceláře v Jihlavě, 26 900 měsíčně, to mi přijde drahé…

Ale v tom jsou služby, úklid, nábytek, všechno.

Ten dům, ve kterém je kancelář, patří Veronice Kovářové.

Ano.

Její otec Jiří Kovář je sponzor TOP 09.

Ano.

Není to trochu zvláštní?

Víte, ty smlouvy jsme první rok uzavírali jako poslanci. Aby se ušetřilo, tak tam sídlí naše krajské TOP centrum, má tam kancelář, tedy platí si potřebnou část. A sídlí tam oba poslanci jihlavští – já a profesor Roztočil (ten loni na kancelář vyinkasoval od státu 26 300 měsíčně – pozn. red.). Nájmy od minulého roku uzavírá TOP centrum – nevím, jestli pro všechny, ale pro většinu poslanců. A to tedy domlouvá cenu, za kterou je celý prostor pronajatý. Je to určitě hodně peněz, ale jak říkám, jsou tam všechny věci, počínaje nábytkem, službami, tedy pravidelnými službami, které tam majitel platí.

Jak často v té kanceláři jste?

Bývám tam každé pondělí. Ale jsem tam, když je něco zapotřebí, když nejsem v Praze ve Sněmovně, tak jsem v kanceláři. Většinou si tam dávám schůzky, mám tam i jakési pracoviště. Je u toho docela pěkná zasedačka.

Vybavíte si případ z poslední doby, kdy vás v té kanceláři navštívil občan Jihlavy nebo okolí a vy jste řešil jeho problém?

Ano, asi před čtrnácti dny za mnou byl člověk, přišel mi vynadat, bavili jsme se o tom, jak odstranit korupci. Měl pocit, že je všechno špatně a že všichni kradou. S takovými lidmi já se musím bavit pouze tak, že pokud vědí o něčem takovém, mohl bych s tím něco udělat, konkrétně podat nějaký podnět. Ten člověk nenapadal mě, ale obecně politiku. Byl to zedník, velký problém měl s tím, že jeho známý, který má náklaďák, těžko shání práci. Aby ji dostal, musí uplácet stavbyvedoucí. To je věc, která je špatná, ale asi to není typ korupce, kterou by mohl odstraňovat poslanec.

A nějaký konkrétní případ, kdy do kanceláře přišel občan a vy jste mu pomohl vyřešit potíž?

(pátrá v paměti) Vzpomínám si, že přišel mladý muž, který mě upozornil, že se ve Sněmovně bude projednávat zákon, který se týká uznání otcovství z půl roku na tři roky. Zákon nakonec ve Sněmovně prošel. Vzpomínám si i na případ opačný. Přišli za mnou lidé, kteří chtěli, abych se zasadil o uzákonění domácí výuky. Že si rodiče sami doma učí děti. Tak to jsem nepodpořil, protože jako kantor jsem přesvědčený, že by se děti měly vychovávat v kolektivu.

Změňme téma. Jaký humor máte rád?

Cimrmany. Taky Monty Pythony. A rád si přečtu Švejka. V současnosti toho humoru kolem sebe tolik nevidím, mám pocit, že ho před revolucí bylo víc.

Proč se ptám. Přemýšlela jsem, proč jste si dal název předvolebních webových stránek „Moudrý hejtman“. Napadlo mě, jestli to náhodou není recese, ale asi není...

Tam není moudrý hejtman…

Tam je www.moudryhejtman.cz.

Moudrý hejtman? (velký údiv)

Ano. Přemýšlela jsem, jestli vám to někdo poradil, nebo jestli je to váš nápad. Přece moudrý člověk o sobě obvykle neřekne, že je moudrý.

Původně tam mělo být, že moudří investují do vzdělávání. Ale Moudrý hejtman…Tak to jsem tedy nevěděl, tohleto tam zítra zmizí, tohleto bych o sobě nikdy nikoho nenechal říct, omlouvám se, fakt nevím, to jste mě tedy dostala (je konsternovaný, ještě včera se po zadání této adresy objevil web Ladislava Jirků – pozn. red.).

Ve volebním programu máte tyto věty: „Začneme připravovat podmínky pro to, aby žáci měli vedle klasických učebnic též učebnice elektronické, případně tablety či čtečky knih. Doma by mohli používat učební materiály v elektronické podobě, a nemuseli tak vláčet těžké tašky plné knih.“ Kde by na to měl kraj vzít?

Trend je jednoznačně takový. Tudy jde, přichází z vyšších vzdělávacích úrovní. Vysokoškoláci mají notebook, záleží na oboru, který studují. Na středních školách v některých technických oborech se studenti bez notebooků nebo bez iPadů neobejdou. Na základních školách by to ani nebylo tak drahé, i když pořád je to drahé. Ale už se cena dostává pod 10 tisíc. Samozřejmě by mělo být prioritou, aby na tohleto školy dostávaly peníze. A kdo je sociálně slabší, měl by mít šanci pomůcku získat prostřednictvím dotace nebo grantu od státu. Ale na středních školách už to je, polovina děcek už nějaké přenosné zařízení má.

Povězte něco ze svého života. Jak vzpomínáte na 70. a 80. léta? Vybaví se vám nějaký silný zážitek?

Silný zážitek? Pracoval jsem v Praze na Újezdě v Tyršově domě. Fakulta tělesné výchovy a sportu tam měla výzkumák, kde jsem byl zaměstnaný. A krátce po 17. listopadu jelo Karmelitskou ulicí asi pět autobusů plných ozbrojených milicionářů. To mi zatrnulo, často jsem si to zpětně připomínal, protože mi v tu chvíli docházelo, že se ještě všechno může zvrátit.

A co normalizace? Přemýšleli jste někdy se ženou o emigraci?

O emigraci jsem přemýšlel v roce 1969, když jsem jako student přerušil studium a byl jsem na půl roku v Anglii. Tenkrát to šlo, ale jak se říká, jsem odsouzený k češství. Vrátil jsem se a nelituju. Měl jsem tady krásný život, spíš mě napadají pozitivní věci z té doby. Mám řadu příjemných vzpomínek. Svatba, manželství – ženil jsem se pozdě. Jednu dceru jsem vyženil, druhá se mi narodila.

Hana Jakubcová

Mladá fronta DNES, 27. 9. 2012, Rubrika: Vysočina, str. 1

Štítky