Současné nastavení rozpočtového určení daní není spravedlivé a profituje z něj pouze velká čtyřka. Města jako Praha, Brno, Plzeň a Ostrava jsou na úkor ostatních statutárních měst přeplácená. Zatímco za průměrného občana Plzně dostane město téměř 20 tis. Kč, za obyvatele Liberce dostane radnice téměř o polovinu méně. A to jsou města, která se na žebříčku v počtu obyvatel řadí vedle sebe. V tabulce rozpočtového určení daní čtyřiadvaceti statutárních měst je mezi nimi ovšem rozdíl několika tříd, přesněji čtrnácti příček.
Ministr Kalousek drží v ruce zlatý klíč k řešení, které se bude týkat podstatné části území České republiky, a které posílí rozpočty venkovských měst a obcí. Těm se s pomocí větších peněz otevírají nové možnosti v cestě za prosperující a konkurenceschopnou obcí. Čtyři z pěti obyvatel země totiž žijí mimo velkou čtyřku a nemohou si tak dovolit čerpat štědré výhody vyplývající z velikosti prvních čtyřech měst.
Už v první misi se Kalouskovi podařilo odstranit schody mezi velikostními sídly, které před pěti lety způsobilo například v padesátitisícové Jihlavě kupčení s trvalými pobyty ve městě. Díky tomu Jihlava dostala asi o 25 milionů Kč více. Dříve byl rozdíl mezi příjmem na občana v Praze a nejmenšími sídly šestinásobný, nyní už je 4,5násobný a cílem je maximální trojnásobný rozdíl. Ve světě je průměr dokonce ještě nižší.
Prosadit návrh novely rozpočtového určení daní nebude jednoduché. Už teď jsou proti němu (logicky) primátorové čtyřech velkých měst, které by v součtu měly ročně přijít o 5 mld. Kč. Co ale nechápu, jsou například výtky bývalého primátora Opavy Stanjury, který si návrh asi důkladně neprošel. Jeho Opava by si totiž po novele polepšila. Narovnání nůžek mezi velkými a menšími městy by také mělo vyhovovat sociálním demokratům. Zde se ukáže, zda jdou opravdu za sociální spravedlností nebo si pouze zakládají na své ideologii. V každém případě je to důležitý krok v cestě za postupnou decentralizaci systému v rozdělování veřejných financí.
