20. 3. 2015

Smart cities, neboli chytrá města, jsou novou výzvou pro samosprávy směřující ke zlepšení kvality života v jejich městech. Fenomén smart cities je i velkou šancí pro startupy a výrazně se může dotknout podnikatelského a akademického sektoru. 

Koncept smart cities je ve velké míře podporován Evropskou unií, což jeho realizátory staví před velkou výzvu s možností čerpání unijních financí. Ne každý si ale dokáže představit, o co jde a čeho všeho se tato problematika týká. Všechno se totiž jako „smart“ označit nedá.

Existuje mnoho definic týkajících se smart cities. Obecně se jedná o nalezení inovativních řešení pro zlepšení kvality života ve městě, pro jeho efektivnější řízení, zachování přírodních zdrojů či energetické udržitelnosti za využití moderních digitálních a telekomunikačních technologií. Na koncept smart cities je ale potřeba pohlížet jako na celek, který se dotýká všech myslitelných oblastí města. 

Smart řešení není například pouhé snížení jízdného v městské hromadné dopravě s vidinou toho, že lidé přestanou jezdit do centra města auty. Bez dalších kroků k takové změně nedojde. Je nutné například omezit vjezd osobních aut do centra města, stavět parkoviště typu park & ride na okrajích měst nebo vytvořit uživatelsky přívětivé možnosti zakoupení zvýhodněných jízdenek těm, kteří toto řešení dopravy přijmou.

Bezpodmínečnou nutností smart cities je zapojení široké veřejnosti a všech stakeholdrů (podnikatelů, odborníků, akademiků a ostatních institucí). Možnosti tohoto zapojení mohou mít různou podobu, od diskuse a spolupráce v rámci panelů, soutěží nápadů či inovativních řešení, způsobu výběru těch nejlepších například hlasováním veřejnosti na internetu, realizace konkrétních výzev města, a to i zapojením se do organizace pomocí crowdsourcingu nebo do financování prostřednictvím crowdfundingu.

Nutností je i sběr dat a jejich volné poskytování k využití třetím stranám v základním a jednoduše použitelném formátu. Pro město díky tomu nebude nutné za každých podmínek platit vývoj jednotlivých řešení. Volná dostupnost dat podporuje růst inovací.

Příkladem může být poskytnutí dat o hromadné dopravě v Londýně nebo Helsinkách, kde na jejich základech vznikly aplikace o plánování ideálního spojení. Náklady na vývoj nešly na vrub jednotlivých měst a podpořil se tak podnikatelský sektor.

 Město jako stavebnice

 Pro města nemusí být správným postupem využití nabídek velkých korporací nebo tzv. „prodejců teplé vody“ nabízejících řešení na bázi smart cities. Ti se snaží většinou prodat nějaké komplexní a už hotové řešení, u kterého může být skryté obrovské negativum. Dané město se může stát zcela závislé na produktech a službách určité společnosti a později by mohlo být nucené vynaložit značné prostředky na přechod na jiné produkty či služby (označení vendor lock-in).

Jednotlivá řešení by při přípravě a realizaci konceptu smart cities měla mít formu modularity. Pokud se objeví lepší řešení, produkt či služba pro danou problematiku, mohla by se jako ve stavebnici jednoduše jedna kostička vyměnit za jinou, lepší. Vzniká zde tím pádem příležitost pro všechny kreativce, vývojáře, odborníky a podnikatele. Pokud města zvolí vhodný postup při využívání konceptu smart cities, může se podařit oživit příměr zlatých českých ručiček. Stačí si jen připomenout jasně viditelný negativní rozdíl mezi londýnskou Oyster card a pražskou Opencard, kdy se jistě jednalo o dobrou myšlenku, ale ďábel se skrýval v detailech.

Města si musejí stanovit svoje specifické priority. Ty budou napříč republikou rozdílné, ale v řadě bodů mohou být shodné. Bude zcela záležet na konkrétních problémech a vizích.

Žádoucí je spolupracovat s městy, ve kterých koncept smart cities už funguje nebo se také připravuje. V návaznosti na to by měla proběhnout příprava koncepčního dokumentu, který by měl být prodiskutován s veřejností a stakeholdry.

Inspirace v zahraničí

Aby to celé dávalo smysl a vedlo k vytčeným cílům, je nutností, aby projednaný a schválený koncepční dokument obsahoval konkrétní měřitelné cíle, harmonogram i odpovědnosti. Příklad si můžeme vzít z nedaleké Vídně, která v loňském roce tento dokument schválila s horizontem do roku 2050. Není účelem něco bezhlavě opisovat, ale zároveň není nutné vymýšlet něco, co už někdo vymyslel. Koncept smart cities se ve větší míře realizuje kromě blízké Vídně například v pobaltských a severských zemích. Důležitým faktorem může být mentalita obyvatel, a to nejen v různých zemích, ale i v různých městech. Rozdílný přístup k projednávání řešení parkování měli například zástupci Stuttgartu a Vídně.

Koncept smart cities ve svém důsledku přinese městům i zvýšení atraktivity a spokojenosti obyvatel.

Je ale nutné mít neustále na paměti premisu, že město musí být vždy mnohem lepším místem pro budoucí generaci než pro tu současnou. 

Jaroslav Kacer 

předseda Komise smart city Rady města Brna 

Computer, str. 132

Štítky