Přípravky nejsou všelékem, ale pomůžou
aneb proč podporuji vzdělávání malých Romů
Že ještě hodně vody proteče řekou Svitavou, než se aspoň trochu zlepší vztahy majoritní populace a Romů v Čechách je jasné. Ale také je jasné, že je pro to třeba něco udělat a snad každý chápe, že jednou z cest je mít více vzdělaných Romů, takových, kteří budou znát a dodržovat zásady správného chování ve společnosti.
Kde lépe začít s formováním Romů než u dětí? U těch, co si teprve osvojují zásady života mezi ostatními, napodobují příklady, které vidí ve svém okolí a jsou dychtiví po nových věcech. Vzhledem k tomu, že většina romských dětí nemá ve svém okolí vzory, které by je motivovaly k vyššímu vzdělání, lze jen stěží předpokládat, že budou samy usilovat o hodnotnější vzdělání. Hodnota vzdělání se u Romů odvíjí od preferovaných hodnot, jakými jsou zejména hodnoty materiální. Vzdělání v hodnotovém systému Romů bylo v dřívějším období velmi podceňováno. V současné době lze zaznamenat mírný posun při hodnocení významu vzdělání v romské populaci.
Přesto však lze konstatovat, že vzdělávání romských žáků, je na našich školách stále velmi problémovou otázkou. Jejich neuspokojivá vzdělanostní úroveň pak má nepříznivé důsledky v oblasti sociální, ekonomické i kulturní, prohlubuje skupinové a společenské rozpory a vyvolává značné problémy i z hlediska národnostního porozumění.
Vzhledem k výši poplatku navštěvuje mateřské školy pouze nepatrné procento romských dětí a většina z nich je proto odkázána jen na předškolní výchovu v rodinách; ta se však odehrává v podmínkách nevyhovujícího bydlení a životosprávy a neposkytuje dobrou přípravu pro příští školní práci. Ze zkušenosti pedagogů a výsledků psychologických vyšetření školní zralosti víme, že zaostávání romských dětí, které přicházejí do prvního ročníku základní školy, se netýká pouze oblasti jazykové, ale také sociální, kulturně-společenské.
Jedním z řešení problematiky vzdělávání romských dětí je zřizování přípravných tříd, kde se děti adaptují na nové prostředí a na školní režim. Přípravné třídy jsou zřizovány při mateřských nebo základních školách a romské děti si v nich osvojují rozmanitými hravými formami český jazyk v rozsahu nezbytném pro výuku v běžných třídách základní školy a získávají i základní dovednosti a návyky.
Velice mne těší, že naše společné aktivity vedly ke zřízení nového centra předškolního vzdělávání brněnské základní školy na nám. 28. října. Přípravnou třídu tam mají již od roku 1994. Každý rok je třída maximálně početně využita a rodiče sami přichází přihlašovat své děti. Na podzim v roce 2009 nastala situace, že zájem rodičů převyšoval možnosti školy děti umístit. Jak situaci rychle vyřešit? Vzhledem k prostorovým možnostem školy a dlouhodobé vizi školy, se nabízelo řešení, změnit nevyužitý a zanedbaný prostor dílen a přilehlých místností v nové centrum předškolního vzdělávání a to se opravdu povedlo.
Část rodičů dané školy se k řešení staví vstřícně a zodpovědně. U řady rodičů by však bylo nutné vytvořit tlak na jejich povinnosti, aby prostředky, které získávají od státu na péči o děti, byli povinni částečně věnovat ve prospěch jejich vzdělávání. Bez přímého podílu rodičů a zejména bez jejich uvědomění, že jedině vyšší vzdělání a tím i v budoucnu lepší možnosti zaměstnání jejich dětí jim pomůže vymanit se ze závislosti na státu a jeho sociálním systému.