Středoškoláci mění svět. Začínají v našem sousedství.

29. 5. 2018

Mladí lidé vidí ve svém okolí často řadu věcí, které by bylo třeba zlepšit. Často jde o drobnosti, na jejichž nápravu neměli dospělí čas, přestože denně otravují život obyvatel obce a vedou k jejich špatné náladě. Studenti mají k těmto změnám čas i energii, mnohdy však nevědí, jak na to. Právě proto připravil spolek Mezigenerace ve spolupráci s organizací EUTIS o.p.s. projekt Můžeš to změnit! Financován byl z prostředků Erasmus+ a Jihomoravského kraje. O letošním ročníku jsme si popovídali s ředitelkou Mezigenerace a zakladatelkou projektu Zdeňkou Dubovou.

 

Co je hlavním cílem projektu Můžeš to změnit?

Cílem je vyvolat změny ve vnímání politiky u studentů středních škol a pobídnout je k aktivnímu zapojení. O tom, že nezůstáváme jen v teoretické rovině, pak svědčí právě výstup projektu: 25 studentských projektů dopracovaných až do formy žádosti o dotaci, projektů, na kterých studenti spolupracovali s lokálními politiky s jediným cílem: změnit něco ve svém okolí k lepšímu.

 Vyhlášení výsledků projektu

Který z představených studentských projektů vás nejvíce zaujal, případně oslovil?

To je velmi těžká otázka, protože všechny byly krásné a velmi různorodé: od malých na vyčištění okolí za pár tisíc až po velké na výstavbu infrastruktury za desítky milionů. Nejvíc mi možná přirostl k srdci ten, jehož týmu jsem dělala v rámci projektu mentorku: budování tabulí s informacemi o historii daného místa. Nadchly mě však i vítězné návrhy – projekt Zebra, který řešil chybějící přechod na frekventované cestě ve Vyškově. Studenti si dokázali získat podporu města a příslib jeho financování i realizace. Odvedli skvělou práci a přesvědčili i vysokou úrovní prezentace. Tak to mě skutečně zaujalo. Stejně dobré byly však i další oceněné projekty – slavkovské Hřiště na Vodárce a Cyklostezka Letovice.

 

Jaké jsou reakce politiků nebo úředníků? Vítají tento projekt?

Jsou opravdu nadšení. Občas jsme je museli dokonce brzdit, protože témata, která studenti definovali a následně si vybrali pro své projekty, je zaujala natolik, že je měli tendenci začít hned řešit. „Nechte to na studentech,“ opakovali jsme jim stále dokola, „počkejte si, s jakým řešením přijdou oni a jen jim pomozte dosáhnout cíle.“ A vyplatilo se. Nadšení neopadá, neustále se znovu dozvídáme, jak byl projekt skvělý a kdy budeme dělat další.

 Studenti prezentují vlastní projekty

Mezi zúčastněnými školami se objevují gymnázia, učiliště i odborné školy. Všimla jste si nějakých rozdílů, co se týče jimi navrhovaných projektů?

Rozdíly byly patrné hned na workshopech. Studenti gymnázií měli většinou mnohem lepší teoretické znalosti v oblasti politiky, více se orientovali, měli větší představu, že by něco mohli změnit, když se do toho dají. V průběhu týmové práce pak pro ně bylo evidentně jednodušší zpracovat žádost a připravit prezentaci, měli lepší představu, jak na to. Studenti odborných škol měli oproti tomu tendenci vidět i praktické detaily, byli do projektů schopni vkládat svou odbornost nebo zapojit další obory, které se na jejich škole vyučují. V čem naopak velký rozdíl nebyl, byla témata, která mladí lidé řešili, a nadšení, se kterým se do řešení problémů pustili.

 

Jsou aktivní mladí lidé, kteří se do projektu zapojují spíše výjimkou potvrzující pravidlo, nebo se naopak aktivizuje více a více mladých, než tomu bývalo dřív?

Česká republika má v rámci evropské unie jeden smutný primát: jsme zemí s nejvyšším procentem mladých lidí bez zájmu o politiku, přesvědčených o tom, že nemohou věci kolem sebe změnit. I proto jsme se do projektu pouštěli – cítili jsme potřebu vyrazit za nimi a říct jim MŮŽEŠ TO ZMĚNIT!, ukázat, jak na to. Náš projekt ukázal, že řada mladých lidí tu myšlenku vítá a že jim stačí jen drobné popostrčení, aby začali věci kolem sebe měnit. Potřebují jen dostat příležitost.

 

Setkala jste se i s nějakými negativními ohlasy na projekt, třeba ze strany politiků, rodičů, škol?

S vysloveně negativními ohlasy jsme se nesetkali. Spíše zpočátku – před realizací projektu – s předsudkem, že politika do škol nepatří. Podle nás to je omyl, nestranická politika má mít ve vzdělávacím systému své místo. Mladí lidé by se ve školách měli dozvídat nejen teorii o politických procesech, ale především to, jak tyto procesy mohou prakticky používat, aby zlepšili svůj život. Měli by ze škol odcházet s vědomím, že být občansky aktivní se vyplácí. A navíc že je to může bavit.

 

Máte už představu, jak bude vypadat, případně od kdy bude probíhat další ročník projektu?  

To je věc, na které teď s týmem usilovně pracujeme, vymýšlíme, jak dál. Nějaké nápady už máme, přesnější podobu ladíme. (red)

 

Slavnostní prezentace studentských projektů v zastupitelském sále Magistrátu města Brna

V rámci projektu „Můžeš to změnit!“ proběhlo v Jihomoravském kraji 13 workshopů, na kterých se 349 středoškoláků setkalo s 72 politiky a úředníky. Studenti dali dohromady 221 stížností, ze kterých na workshopech vytvořili 60 projektů. 25 projektů studentské týmy dotáhly až k odevzdání žádosti do soutěže. V prvním kole bylo vybráno 12 projektů, které studenti představí na závěrečné konferenci koncem dubna. Tři vítězné týmy získal na realizaci 10 000 korun.

 

Noviny Jihomoravského kraje, Regionalní vydavatelství

V Brně dne 29. května 2018

Štítky