Důkaz místo hejtů. Pro Epopej vyladí zámek

25. 6. 2019

Nejhlasitější výtky proti návratu Slovanské epopeje do Moravského Krumlova padají. Startují opravy zámku za 130 milionů. „Je báječně připraven,“ tlačí senátoři na Prahu. 

Poslední formalita dělí zámek v Moravském Krumlově od obří rekonstrukce. Až na zítřejším jednání zastupitelé schválí výsledky výběrového řízení a podpis smlouvy, nic už nebude bránit tříleté rozsáhlé obnově jižního křídla a věže. A město tak získá další pádný argument v přetahované o dočasný návrat slavné Slovanské epopeje malíře Alfonse Muchy. 
Modernizace zchátralého objektu odstartuje téměř přesně tři roky poté, co jej město odkoupilo v elektronické dražbě za 14 milionů korun. A bezmála desetkrát tolik nyní míří do jeho obnovy, většina z evropských dotací. Krumlov o peníze mohl žádat i proto, že zámek patří na seznam kulturních památek. „V součtu jde asi o 100 milionů korun, my k tomu ze svého přidáme dalších 30 milionů – jde o částku, kterou umíme během tří let uvolnit,“ hlásí krumlovský starosta Tomáš Třetina (TOP 09). 
Práce mají začít ještě letos a skončit v roce 2021. Kromě oprav věže, oken a střechy na zámku vytvoří nové reprezentační prostory. Do dvou až tří místností se vrátí původní nábytek, který je momentálně uložený v depozitářích v Lysicích, Jaroměřicích nebo Bystřici. Další expozice má vzniknout ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů nebo s Muzeem Kampa. 
Kromě zmíněných změn město zároveň ladí i východní křídlo, konkrétně rytířský sál. Právě tady mají být od příštího roku po dobu pěti let vystaveny Muchovy velkoformátové obrazy. 

Kulturní výbor nepřijel, šest senátorů vyzývá Prahu 

Tak alespoň ohledně Epopeje zněl na začátku roku slib Prahy, stále však není jisté, jestli zápůjčku schválí. Na zámek se měl vypravit pražský kulturní výbor, ale kvůli jednání, které se protáhlo do noci, jeho zástupci plánovanou cestu odložili až na prázdniny. Mezitím sem v pátek dorazilo šest – převážně jihomoravských – senátorů. 
Cestu zorganizoval Herbert Pavera (TOP 09) z Opavska, aby politici „podali svědectví, zda je to místo tak hrozné, jak se občas v médiích píše“. Na Facebooku pak napsal, že se na vlastní oči přesvědčili, že na Slovanskou epopej je Krumlov báječně připraven. 
Pavera nepopírá, že dílo patří do Prahy, ale než padne finální rozhodnutí o jeho umístění, může být vidět. „Obrátíme se i na pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti), aby věděl, že v Krumlově bude mít Epopej důstojné místo, které nebude Prahu stát ani korunu,“ říká. 
Pro opětovné vystavení na jihu Moravy je i brněnský senátor Mikuláš Bek (za STAN). „Epopej je kulturně historický unikát. V Praze zanikne v záplavě jiných kulturních atrakcí, v Moravském Krumlově může vyniknout,“ míní Bek. 
Výsledkem návštěvy na zámku je tak písemná výzva pražským zastupitelům, aby Epopej neschovávali a využili možnosti ji vystavit. „Je to dílo národního významu a zaslouží si, abychom jej mohli obdivovat,“ píše se v dokumentu. 

Ani Muchovi potomci se na dočasném návratu neshodnou 

Tento krok přivítal i vnuk slavného malíře John Mucha. „Dědeček byl hrdý Čech, vlastenec a obětoval Epopeji dvacet let svého života. Jsem rád, že se naši senátoři zajímají o to, kde bude jeho dílo umístěno,“ podotýká. 
Že podporuje dočasný návrat díla do Moravského Krumlova, avizoval už letos v únoru. A zároveň požádal o odložení soudního sporu, který dlouhodobě vede s Prahou o vlastnictví díla – respektive o tom, že pro Epopej není v hlavním městě odpovídající výstavní prostor, což byla podmínka jeho dědečka při darování vrcholného díla. 
Slovanskou epopej před půl stoletím v Moravském Krumlově doslova zachránili. Když ji chtěl komunistický ministr Zdeněk Nejedlý nechat v 50. letech spálit, byla na zámku ukryta a později také vystavena. Do Prahy dorazila až v roce 2011. Za osm let sice zazněla řada nápadů a usnesení, ale obrazy jsou – až na pár výpůjček – stále v depozitáři. V Krumlově mezitím dělají vše pro to, aby zde plátna mohla být vystavena do doby, než Praha najde odpovídající místo. Město si už dokonce sehnalo záruku 30 milionů od kraje i ministerstva kultury na zajištění osvětlení, klimatizace a topení. 
Starosta Krumlova doufá, že další opravy i výzva senátorů pomůžou při rozhodování pražského zastupitelstva. „V Praze o nás určitá skupina lidí vymýšlí pomluvy a hejty, proto čím víc souhlasných stanovisek získáme, tím lépe,“ míní Třetina. 
Nicméně jak Epopej rozděluje na dva tábory, dobře dokládá i postoj dalšího Muchova potomka – vnučky Jarmily Mucha Plockové, která je striktně proti zápůjčce do Krumlova. Stejně jako předseda pražského výboru pro kulturu Jan Wolf (KDU-ČSL), který prosazuje pražskou Zbraslav. „Je nádherná a je připravena splnit všechny podmínky. Epopej patří do Prahy a má tu zůstat,“ má jasno Wolf. 
Některá plátna by ve Zbraslavi mohla být k vidění i zezadu. „Jsou tam různé Muchovy náčrtky a výpočty. Také bychom tam umístili interaktivní obrazovky, na kterých by si mohli návštěvníci ‚hrát‘, třeba přibližovat detaily obrazů,“ líčí Wolf, podle kterého jsou v Praze ve hře ještě dva zajímavé prostory. 
Výbor ale jen doporučuje, rozhodnutí je na radních a zastupitelích. Verdikt má padnout 4. září. 

Fakta:

Zámek Moravský Krumlov * Původně raně gotický hrad z roku 1289 předělali na honosné sídlo páni z Kravař ve 14. století. O století později ho získal rod pánů z Lipé, až do pobělohorské konfiskace. * Přeměnu na renesanční zámek inicioval Pertold z Lipé. Čtyřbokou stavbu se dvěma nádvořími navrhl Ital Leonardo Garo da Bissono. * Panství získala roku 1623 valtická větev rodu pánů z Lichtenštejna, ti jej klasicistně upravili. * V letech 1908 až 1945 zámek patřil rodu Kinských, pak jej zdevastovala armáda a socialistické podniky. Od roku 1963 v objektu sídlilo učiliště železničního stavitelství. * Od revoluce byl v soukromých rukou. Město jej před třemi lety odkoupilo v dražbě. 

Markéta Dušková, redaktorka MF Dnes

V Brně dne 25. června 2019

ŠTÍTKY

Osobnosti:
Tomáš Třetina

Copyright © 2009-2019  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

Jiří Pospíšil:Stát nelze řídit jako firmu, protože občané nejsou zaměstnanci.
Děkujeme