Pavel Klíma: Chraňme si školní družiny i základní umělecké školy

26. 9. 2016

Pavel Klíma, kterého nominovala strana TOP 09 jako svého kandidáta pro senátní volby v obvodu 13 na Táborsku, části Písecka a na Voticku, je ředitelem Základní a mateřské školy v Malšicích v táborském okrese. Není tedy divu, že mu leží na srdci stav českého školství a jeho budoucnost. V rámci předvolební kampaně se vyjádřil k postavení učitelů, k důvodům, proč ve školství chybí muži, a za rodinné stříbro českého školství označil školní jídelny, školní družiny a základní umělecké školy. V řadě evropských zemí schází a u nás doma se kupodivu objevují pokusy, jak tyto tradiční součástí školského systému zredukovat nebo úplně zrušit. Protože stojí peníze.

Školních jídelen se Pavel Klíma jednoznačně zastal v minulém článku - už dávno nenabízejí uho a učo, tedy univerzální hnědé nebo červené omáčky. Přiklonil se k názorům řady renomovaných kuchařů, že za dané peníze se ve školních jídelnách doslova kouzlí. Pro řadu dětí jde o jediné teplé jídlo za den. Dnes bude řeč o družinách a základních uměleckých školách. Podle Pavla Klímy jsou také velmi potřeba. A politici by je měli ochránit.

 

Proč považujete školní družiny za tak důležité?

V dnešní době a dnešní společnosti je považuji za naprosto zásadní. V době po vyučování, tedy zhruba od 13 do 16 hodin, je tu spousta bezprizorných dětí. Co dělají, pokud zrovna nenavštěvují kroužky nebo se nevěnují sportu? Dívají se v televizi na programy, které dřív bývaly označené hvězdičkou. Dnes je to ale celkem jedno, jestli je televize vysílá přes den nebo po 22. hodině, protože děti totéž najdou na internetu. Vidím proto jako dobré, že ve školních družinách jsou děti pod dozorem, mají určitý program – tvoří, hrají hry, mají pohyb, chodí do knihovny. Družina má i nezastupitelnou socializační roli, protože se tam sejde kolektiv dětí z více ročníků. Děti se tak sžívají, to je dobrá prevence proti šikaně. Problém spočívá v tom, že některé školy mají školní družiny jen pro děti do třetí třídy.

 

Ale proč tomu tak je?

Protože jim kraj nepovolí zvýšit výkon školní družiny nebo povolí kapacitu jen pro 60 procent dětí daných ročníků. Kraj školní družiny limituje s tím, že na vyšší výkon nedá mzdové prostředky. To je ale šetření na nepravém místě. Na krajském úřadu potřebu družin definují podle normy budějovického sídliště. Ale v menších městech nebo na venkovských školách, kam děti často dojíždějí, je situace úplně jiná. Rodiče mají zájem, aby děti měly vyplněný čas do odjezdu autobusů. V Malšicích máme i Školní klub pro děti druhého stupně. Družina za 60 korun měsíčně nebo Školní klub za 50 korun jsou dostupné pro každého. Hradí se z toho hlavně materiál pro zájmové aktivity.

 

Vychovatelky družin hradí stát prostřednictvím kraje. Kdo platí vedoucí kroužků ve vašem Školním klubu?

Platíme je z prostředků školy. Myslím, že nejsme v Malšicích až taková výjimka, dost venkovských škol funguje podobně, protože pro jejich děti jsou domy dětí a mládeže i základní umělecké školy daleko. Na naši školu ale učitelé základní umělecké školy dojíždějí, máme tam detašované pracoviště, takže hudební kroužky už nezřizujeme. Nabízíme však ve Školním klubu řadu ostatních kroužků – florbal, keramiku, výtvarný kroužek, basketbal, flétny pro mateřskou školu. Vedoucí školní jídelny vede kroužek Šikovná vařečka, vysokoškolák u nás vedl elektrotechnický kroužek, konečně máme i kroužek šachů, vždyť našich čtvrtou třídu navštěvuje mistr Čech David Hák. Při škole je i turistický kroužek, který podniká výlety jednou měsíčně v sobotu. Kroužky vedou nejen externí lektoři, ale i učitelé.

 

Z čeho soudíte, že by mohla být ohrožena existence základních uměleckých škol?

V odborných kruzích se vážně debatuje o tom, že na Západě jde o soukromé vzdělávání a jestli bychom se k tomu neměli také přiklonit. Tím by pochopitelně základní umělecké školy jako součást školského systému zanikly. Osobně si velmi cením iniciativy pěvkyně Magdaleny Kožené, která se různými aktivitami snaží zviditelňovat tento unikátní systém uměleckého vzdělávání v České republice. Také si myslím, že si nesmíme nechat tento systém vzít. Myslím, že bychom měli být pyšní na to, že vždy platilo – co Čech, to muzikant. Pokud by se systém základních uměleckých škol rozbil, už se nikdy znovu nevybuduje. Narozdíl od zájmového kroužku jde o školu a to je potřeba zachovat. Někomu vadí, že se tam učí i hudební nauka, považuje to za zbytečné, ale podle mě tyto znalosti patří ke kulturnímu vzdělání a rozhledu. Když dítě získá vztah k hudbě, je to na celý život a už mu to nikdo nevezme. A to nezapomínejme na obory výtvarné, pohybové a dramatické. Základní umělecké školy potřebují zastání politiků v těchto polemikách, je potřeba je ochránit, aby je nepřeválcovala nějaká pedagogicko-ekonomická lobby. Já nejsem muzikant, jsem výtvarník a vidím, že stejné terapeutické účinky jako hudba má určitě i malování. Systém je funkční, tak proč rozbíjet to, co funguje?

Libuše Kolářová

Jihočeské týdeníky

ŠTÍTKY

Volby:
2016 senát - 13 - Tábor: Pavel Klíma

Copyright © 2009-2019  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

Jiří Pospíšil:Stát nelze řídit jako firmu, protože občané nejsou zaměstnanci.
Děkujeme