TOP 09 v Karlovarském kraji

Se zájmem jsem si přečetl ve včerejší MF DNES článek o válce nervů na karlovarské burze, který popisoval, co se tu vlastně děje... Magistrát burzu na AC Start zrušil a naopak povolil u staré hokejové haly na Dolní Kamenné. Neuvěřitelné! Ani ne půl roku před volbami si pyšní karlovarští radní něco někde zakážou a jinde povolí. A ještě tam pošlou městskou policii buzerovat stánkaře! Proč? Protože budou volby, tak to rychle ještě potřebovali nějak upéct a když to nejde jinak, tak to prosadit silově. Je to směšné, co v této věci magistrát předvádí, stejně tak jako jsou směšné nafouklé a zástupné důvody, proč najednou (dvacet let to radnici nevadilo?) je burza na Startu ta špatná a proč by měla být ta na starém zimáku ta dobrá? A přitom by stačilo revokovat usnesení, nechat dočasně burzy obě. Ať si lidé vyberou a rozhodnutí pro jednu z nich nechat na zájmu veřejnosti a dalších podmínkách provozování už na novém zastupitelstvu. Ale ne tak ve Varech. Jak to dopadá, když magistrátní mocipáni nařídí „ svým dětem, kde si mají hrát“ vidíme v praxi – na zimák lidi kašlou. A tak městská policie bude dál otravovat stánkaře na staré burze (to je tedy náplň práce!), mocipáni budou zase něco blábolit o peudodůvodech jejího zrušení a lidi budou dál chodit normálně do Tuhnic. Je to tedy jen další „vtip“ z pátého patra karlovarské radnice, který je k pláči.

Petr Zahradníček, místopředseda KV TOP 09 v Karlovarském kraji

»»»

Letní měsíce bývají již tradičně časem odpočinku a také návratu studentů z vysokých škol. Většina z nich se zde však dlouho „neohřeje“ a raději opět mizí pryč do jiných koutů republiky. Případná volba Ostrova jako „města pro život“ (jak, vzpomínám-li si dobře, zní místní slogan) pak na jejich tvářích budí jen lehký úsměv. Důvod je prostý, vynecháme-li nepříliš širokou škálu atraktivních pracovních příležitostí, dostaneme se k jádru dle mého názoru nejpalčivějšího problému našeho městečka, tedy jeho chabému kulturnímu životu, či přesněji absenci živoucí energie běžně existující v městských komunitách. Nemusíte přitom být mladý člověk ani místní občan, abyste si po pár hodinách strávených v Ostrově uvědomili absenci jakéhosi „genius loci“, prvku utvářejícího společenskou soudržnost obce. Analogicky se mi vybavují komentáře Václava Havla z doby porevoluční, kdy duchovní krizi v republice charakterizoval výrokem, že v zemi panuje „blbá nálada“. Mnozí se domnívají, že viníkem je již samotná urbanistická koncepce Ostrova, jež jako dosud nezacelená rána brání vytváření kulturních podmínek pro hlubší duchovní integraci. Přestože tomuto tvrzení neupírám určité dílčí pravdivé aspekty, přijde mi poněkud krátkozraké se s ním spokojit. Ostatně měla-li sorela se svými přírodními motivy a lidovou barevnou kompozicí v socialistickém člověku probouzet idealistické obrazy vesnického prostředí, jistě se jednalo o scény veselí a s ním spojeného utváření a scelování komunit. Bohužel u pouhého klamavého zdání zůstalo, Ostrov se ve své historii dál neposunul a to ani po pádu „železné opony“ a vstupu do EU. Přitom obce podobné velikosti a významu na západ od našich hranic na duchovní aspekty života své aktivity přímo zacilují. Systémy posilování místních společenství skrz kulturní a zážitkově stmelující akce, obnovu a údržbu místních tradic jsou esenciální součástí politiky radnic těchto měst. Tamní volené orgány tak na bázi PPP spolupráce vystupují jako zaštiťující patron nejen neziskových organizací ovšem i komerční sféry. Bohužel, Ostrov se ubírá jiným směrem. Díky štědrým dotacím z programů EU bylo vystavěno mnoho nového (což nelze hodnotit jinak než pozitivně), z těchto budovatelských návrhů ovšem stejně jako za minulého režimu vypadla esenciální část - vytváření určité nadhodnoty. Tímto termínem však na rozdíl od duchovního otce komunistického hnutí nemyslím žádný ekonomický pojem, nýbrž absenci vytváření podmínek a stimulů pro zakořenění, růst a rozvoj místních pulzujících komunit, umění a kultury, které by nejen sváděly mladé lidi k návratu domů (o turistech nemluvě), ale vnesly hlubší smysl do životů i stávajících obyvatel jiných věkových kategorií. Domnívám se, že již nastává čas se konečně oprostit od čistě materiálního pojetí a poučit se u našich západních (ovšem i řady domácích) sousedů v otázkách neméně důležitých. Závěrem mi dovolte zdůraznit, že cílem tohoto článku je především otevřít diskuzi k tomuto závažnému problému, který (ačkoli není hmotně viditelný) máme denně na očích.

 

Jan Železný

Místopředseda MO TOP 09 Ostrov

»»»

Karlovarský kraj – V červnu letošního roku vyjedou do horských oblastí Karlovarského kraje měřicí vozy Českého telekomunikačního úřadu. Budou mít za úkol prověřit kvalitu signálu mobilních telefonů v Krušných horách. V minulém týdnu to přímo s vedením Českého telekomunikačního úřadu dojednala delegace z Karlovarského kraje, ve které byli vedle zástupců krajského úřadu i hasiči, starostové obcí a záchranáři Horské služby.

„Jsem rád, že se podařilo dojednat schůzku na tak vysoké úrovni,“ pochvaloval si krajský zastupitel Josef Malý, který stál v čele delegace regionu.

Iniciátorem tohoto jednání byl někdejší náčelník krušnohorských záchranářů Rudolf Chlad. „Na tento problém poukazuji už řadu let. V Krušných horách jsou stále místa, kde signál mobilních telefonů prostě není. A přitom by byl velice důležitý v momentech, kdy jde lidem o život,“ řekl Chlad.

„Nejde ovšem pouze o otázku záchranářů. Například v Přebuzi se potýkají s problémem, že sice musejí mít ze zákona datové schránky, ale kvůli chybějícímu signálu je jednoduše nemohou zřídit. Stejně tak je tomu v případě Czech Pointů,“ doplnil Josef Malý.

Specialistům z Českého telekomunikačního úřadu budou „k ruce“ i odborníci z regionu. „Do konce týdne krajský útvar krizového řízení upřesní lokality, které jsou na tom v tomto ohledu v kraji nejhůře. Přímo v terénu jim pak budou asistovat záchranáři Horské služby,“ dodal krajský zastupitel Josef Malý.

Kdyby býval měl Němec signál, mohl srdeční příhodu přežít

Mobilní telefon, kterým si zavolali pomoc, několikrát zachránil lidem život

 

PETR KOZOHORSKÝ

Krušné hory – Muž zavalený lavinou či žena, která na běžkách utrpěla zlomeninu kyčle. To jsou pouze dva případy, kdy život návštěvníků Krušných hor visel na vlásku a zachránit se jej podařilo jenom díky tomu, že si lidé v nouzi mohli přivolat pomoc mobilním telefonem. Rudolf Chlad, někdejší dlouholetý náčelník Horské služby Krušné hory, má ovšem i opačné zkušenosti. Odstrašujícím příkladem je případ německého běžkaře, kterého postihla lehká srdeční příhoda. Bohužel zrovna v místě, kde nebyl signál mobilního telefonu.

„Našel ho až po dlouhé době další běžkař. Na záchranu jeho života však už bylo pozdě. Nemohu to říct s určitostí, ale je možné, že kdyby se býval dovolal pomoci hned, mohl přežít,“ řekl Chlad. V jeho archivu je i další, byť ne tak dramatický případ. „Na Zlatém Kopci havarovalo auto, z něhož začala unikat nafta do potoka, který teče na německou stranu. Jenom díky vysílačkám Horské služby se podařilo zalarmovat ostatní složky integrovaného záchranného systému. Předešlo se tak nepříjemnému mezinárodnímu problému. Kdybychom se tehdy museli spolehnout na mobilní telefony, znamenalo by to minimálně desetikilometrovou cestu za signálem,“ doplnil bývalý náčelník Horské služby.

Nejen záchranáři, ale i podnikatelé si v minulosti stěžovali na „hluchá místa“ v mapě pokrytí regionu. Například novohamerský hoteliér Petr Janda před několika lety poukazoval na to, že kvůli chybějícímu signálu nemůže poskytnout svým hostům jinak standardní služby. Tento konkrétní případ už se ale podařilo vyřešit, a v okolí Nových Hamrů se lidé dovolají bez problémů.

„Je mi jasné, že se nikdy nepodaří docílit stoprocentního pokrytí Krušných hor signálem mobilních telefonů. Vždy zůstanou hluchá místa. Stoprocentní pokrytí ale není bezpodmínečně nutné. Cílem našeho snažení je, aby tato služba byla k dispozici na turisticky nejfrekventovanějších místech,“ doplnil Rudolf Chlad.

Potěšitelné podle jeho slov je, že jednotlivé poskytovatele služeb mobilních telefonů zkontaktují po červnových měřeních přímo pracovníci Českého telekomunikačního úřadu.

»»»

O neziskových organizací a jejich činnosti již byly popsány tisíce stránek knih, brožur a jiných materiálů. V názorovosti na neziskový sektor se obyvatelstvo dělí na dva směry:

 

- jedni představují alternativu k často neefektivní státní byrokracii.T i považují neziskový sektor za jediný funkční prostředek při řešení regionálních problémů, popřípadě místo, kde lidé nalézají seberealizaci a smysluplné využití svého času.

- druzí na jejich působení pohlížejí z naprosto opačného úhlu, argumentují těžko měřitelnou efektivitou, varují před přílišnou důvěrou, která je v jejich působení vkládána, popřípadě se domnívají, že vykonavatelem cílů těchto sdružení by měl být spíše sám stát, respektive orgány místní samosprávy.

»»»

Reakce PharmDr. Mgr. Petra Koudelky na rozhovor s ministrem zdravotnictví MUDr. Leošem Hegerem ze dne 24.7.2010

»»»

Vážení,

kvapem se blíží podzimní komunální volby a s nimi ještě rychleji uzávěrka podání kandidátek. Rád bych títmo připomenul, že posledním dnem odevzdání potvrzených kandidátních listin pověřenými zmocněnci na příslušné městské a obecní úřady je 10.srpen 2010.

Dle rozhodnutí krajského výboru TOP 09 je nutné odevzdat vyplněné kandidátní listiny vč. příslušných příloh (vzory naleznete na stránkách našeho poslance Rudy Chlada - http://www.poslanecchlad.cz/) nejpozději  26.7.2010 do kanceláře TOP 09 v K.Varech. Následně budou předány k potvrzení zodpovědnému zástupci TOP 09 a poté příslušnému pověřenému zmocněnci k podání na příslušný městský nebo obecní úřad.

Věřím, že se výborům jednotlivých místních organizací nebo zástupcům v jednotlivých obcích podaří sestavit kvalitní kandidátky a programy tak, abychom potvrdili nebo ještě lépe zlepšili výsledky předchozích voleb parlamentních.

S pozdravem

Roman Maleček - předseda regionálního výboru TOP 09 Karlovy Vary

»»»

Jeden z hlavních aktérů skandálu na plzeňských právech Milan Kindl bude právním poradcem a expertem karlovarského magistrátu. Rozhodlo o tom úterní jednání karlovarských radních... Co si o tom má běžný občan myslet? »»»