7. 3. 2010
Nejsem profesionální politik. Mám ale rozum a jsem vlastenec, navíc vlastenec velice přísně a konzervativně vychovaný. Proto mi současný stav naší politiky, naší země, nedává spát. Bojím se, že díky lenosti, zaslepenosti a nechuti NĚCO DĚLAT, půjdeme k šípku.
Proč mě pokaždé když slyším slovní spojení: zadlužení státní kasy, státní dluh, korupce nebo Jiří Paroubek píchne v břiše? Právě díky výchově. Jsem chorobně poctivá a slovo dluh chápu téměř jako sprosté slovo. A tady, v Čechách, jsme zadluženi všichni.
Proč ale lidé volí ty, kdo za 20 let od sametové revoluce nechali státní dluh narůst do takových výšin? Je jim to jedno? Nebo nejsou dostatečně informovaní? Vždyť se to na nás valí ze všech stran. Nebylo by rozumné do bulvárních plátků zasadit podobná varování, jaká máme na všech cigaretových krabičkách? Nemůžeme do BLESKu (který bohužel voliči čtou) umístit varování typu: PŘESTAT VOLIT LEVICI ZNAMENÁ SNÍŽIT STÁTNÍ DLUH, nebo ČSSD VÁŽNĚ ŠKODÍ VÁM I LIDEM VE VAŠEM OKOLÍ?
Kdy si lidé uvědomí, že tak jako v každém velikém podniku je nutné měnit management, je nutná změna i na politické scéně? Když vidím, jak dopadlo Řecko, chce se mi brečet. Prodej jejich ostrovů, o které tak bojovali s Turky? Prodej národních památek jako je Parthenón? Komu? Naftovým šejkům? Obávám se, že přímou úměrou k rychlosti zvyšování státního dluhu za čtyři roky budeme ve stejné situaci. Až na to, že Česko nemá tak významné památky jako kolébka evropské civilizace Řecko, tudíž nám nezbude, než prodat stát celý.
Je mi líto, že lidem, kteří jsou víc Češi než já, je osud jejich země tak okázale jedno. Češtinu považuji za krásný jazyk a doufám, že moje dcera nebude za pár let potřebovat čínštinu, aby se u nás domluvila.
Chci pro dobrou věc udělat něco víc, než se tím jen sama užírat. Oslovuji všechny rozumné lidi. Bohužel, často se setkávám s leností, ironií a rezignací.
Chci to dělat jinak. Pomůžete mi?
