Martin Leskour: Energetiku ve Žďáře tři dekády nikdo neřešil. Přesto věřím v dobré časy.

4. 7. 2022

Energetika ve Žďáře nad Sázavou byla po generace opomíjenou problematikou. Návaznost města na své ocelové srdce ve formě Žďasu se zdála být na věčné časy. Spalování uhlí technologií minulého a předminulého století společně s oblaky dýmu nad komínem Žďasu, kontrastující s památkou UNESCO na druhé straně města, se zdálo být mnohým atraktivní až do doby, kdy ceny emisních povolenek vzrostly na desetinásobek.

Zasaďme podinvestovanost energetiky ve Žďáře do globálního rámce. Evropa si téměř dvě dekády užívala energetickou nirvánu. Ceny elektřiny se dlouhé roky držely na úrovních kolem 20 Eur/MWh a u plynu hodnoty 17Eur/MWh. To bylo kouzelné pro spotřebitele, vedlo to k rozvoji globalizace, rozmachu cestovního ruchu a propojení světového obchodu. Úplně opačný úhel pohledu měly energetické společnosti, zejména ty s primárními zdroji výroby elektřiny a tepla. Nízké ceny znamenaly nízké zisky a nízké cash-flow. Kapitálové výdaje na nové zdroje zamrzly a omezovala se i prostá reprodukce. Ve východních zemích můžeme ve statistikách vyčíst obrovské sumy peněz proudících do energetik v období transformace ekonomik, ale naprostá většina peněz šla do ekologických projektů. Na nové zdroje nebo zvyšování účinnosti těch stávajících se vydávalo peněz minimálně. 

Současný růst cen energií odstartovala válka na Ukrajině, ale jsem si jistý, že se k tomu schylovalo i bez tohoto impulsu. Evropa klasické energetické zdroje třicet let nedostatečně rozvíjela. Ke změně strategie došlo až s Green Dealem ke konci dvacátých let. Chytřejší část Evropy na tuto vlnu naskočila a začala řešit nové bezemisní zdroje. My, v té zabedněnější části kontinentu, jsme se tomu vysmívali a zůstávali u pálení uhlí, ropy a plynu od diktátorských režimů. Před třemi měsíci se s ruskou agresí svět změnil a dnes je každému jasné kde byla pravda a “jak se to mělo dělat”.

Žďár nad Sázavou tedy není v Evropském kontextu výjimkou. Teplo dodává Žďáru soukromá společnost která v srdci CHKO pálí uhlí a ceny povolenek rozpočítává mezi občany Žďáru. Pikantní je, že tuto soukromou společnost vlastní Čínská vláda. Spousty rodin v ZR by tedy mělo být vděčných Čínské komunistické straně za to, že je v zimě nenechá zmrznout. Nemyslím, že je to pro žďáráky komfortní prostředí.

Město má v záloze plynovou kotelnu na Libušíně. Letos měla být započata její rekonstrukce s náklady cca 300 mil. Kč. Namísto vděku komunistické Číně jsme si mohli vybrat vděk putinovskému Rusku. Naštěstí projekt rekonstrukce kotelny zamrzl. Myslím, že tudy cesta nevede. Je třeba zapomenout na technologie minulého století a začít problémy města řešit s vizí do budoucna. S vizí, kde pro fosilní paliva z diktátorských režimů nebude místo.

Město potřebuje vlastní energetickou politiku bez závislosti na uhelné kotelně Žďasu. Měla by být postavena na fotovoltaice a vodíku, případně bioplynu. Měl by být okamžitě vytvořen expertní tým, který začne tvořit vizi budoucí energetické soběstačnosti města. A to se zaměřením na inovace a nové technologie. Mezi několik vizí budoucích řešení mohou patřit tyto:

  • V majetku města a jeho servisních organizací je 3,5 hektaru střech. Není na co čekat - každá volná plocha musí být osazena fotovoltaickými panely. Novela energetického zákona umožní využívat vyrobenou energii i v jiném objektu než tom pod střechou s FVE. Přesto - nečekejme na novelu zákona - pojďme začít stavět.
  • Flotila městských aut musí být elektrifikována. Není důvod mít na střechách FVE a přitom jezdit k benzince.
  • Město musí být vzorem i pro občany. Navrhuji zřídit na MěÚ kancelář, která bude nápomocna občanům s vyřizováním FVE, tepelných čerpadel. Ideálně i se smluvní firmou, která může díky ekonomice rozsahu nabízet lepší ceny, než by dosáhl každý jednotlivec.
  • Město se musí postavit za své občany! Není možné, aby v této době terorizoval spolek památkářů občany Žďáru za to, že si chtějí dát FVE na svoji střechu, která je vidět ze Zelené hory. Celý Žďár je vidět ze Zelené hory. I Žďas a Tokoz je vidět ze Zelené hory… Tohle nemůže být boj jedinců s arogancí moci - zde se za svoje občany musí postavit i město. Potřebujeme na městě zástupce, kteří se za nás budou prát!
  • Na Libušíně vybudovat teplárnu s kogenerací (výrobou elektřiny) z plynu s možností přimíchávání vodíku. Už dnes existují technologie, které zvládnou 20 % přimíchávaného vodíku - vyrábí třeba firma Tedom v Třebíči.
  • Přebytky elektrické energie z městských FVE a z domů občanů ZR vykupovat městem. Prostřednictvím elektrolyzéru energii ukládat do vodíku. Ten v době potřeby používat k výrobě tepla a elektřiny v kogenerační jednotce na Libušíně.
  • Město má kvalitně vyřešený sběr a svoz bioodpadu. Jsou odzkoušené aplikace městských bioplynových stanic - je to další z mozaiky energetického mixu.


Využití vodíku se může zdát jako hudba budoucnosti, ale je to odzkoušená technologie, která funguje a má všechny předpoklady nahradit uhlovodíková paliva. Město by mělo využít toho, že zrovna u nás podniká inovativní a úspěšná firma Kolibrik.net která se problematikou vodíku zabývá. Její zaměření není sice přímo na energetiku, ale se svými přístroji má globální přesah a jejími obchodními partnery jsou světoví lídři v oblasti zeleného vodíku a vodíkové energetiky. Svět se mění, roste tlak na užívání OZE které jsou sice dražší, ale ohleduplnější k životnímu prostředí. Tento trend pocítíme i ve Žďáře v blízké budoucnosti. Pojďme se mu přizpůsobit už nyní. 

Pojďme najít odvahu dělat věci nově. Dělat je s přesahem pro příští generace a nazůstávat u zažloutlých řešení minulých věků. Žďár má mimořádnou příležitost naskočit na vlnu inovací v energetice a stát se inspirací pro jiná města. Pojďme řídit město chytře.

Martin Leskour, kandidát nominovaný TOP 09 za koalici SPOLEČNĚ - ODS, TOP 09

Michael Kubík, krajský manažer TOP 09 Vysočina

Štítky