14. 3. 2010
Ano začínám tímto nezapomenutelným výrokem Dobrého vojáka Švejka, který mu dal do úst jeden z našich velikánů Jaroslav Hašek, přestože by to spíše mělo znít Populističtí politici nelžete, vždyť tu je národ. Sice Švejk toto křičí v době válečné vřavy bojiště, ale ono dnes to je též takovým bojištěm, sice bez bodáků, ale o to zákeřnějším.
Proč? Protože jsme všichni stále dokola již více jak rok zahlcováni štvavou a lživou kampaní „oranžových ochránců národa", kde slyšíme a čteme, že mají na vše řešení, jak vše zvládnou. Jak jim jde o ideje, kterým podřídí vše. To tu již několik desetiletí taky vykřikovala vláda jedné strany. A jaký byl výsledek - degradace národy, šibenice, žaláře, prázdné obchody ve jménu idejí na věčné časy.
Tu slibují desítky miliard na různé dárky, podporu všem a na druhou stranu nás ujišťují o tom, jak dluhy zkrotí. Polovic minimálně, ale proč to nedokázali před 5-ti lety, kdy tu vládli. Rozdávají z dividend, které ani nespatřili ještě světlo světa a přitom jedním dechem volají po regulaci, která tyto dividendy sníží, možná dovede do minusových hodnot.
Asi jsme národ bez paměti, už na to vůbec nereagujeme, nebo se nad touto stále opakující lží už nepozastavujeme. Já však mám stále na paměti, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou a toho se děsím. Děsím se i toho, že ti co slibují snížení zadluženosti, veřejně vykřikovali i to, že dluhy se platit nemusí. Jak jejich rádoby ekonomové a ministři všeho v čase kdy tu vládli a ekonomika té doby vzkvétala, tak dluhy za jejich prací stále rostli, neboť na tehdejší dárky a nápady ani ten růst nestačil. Jak to bude dnes, když nápadů, dárků je desetkrát více a ekonomika je na tom podstatně hůře? Tito rádoby noví vůdcové už mají rozebraná korýtka na jednotlivých ministerstvech, úřadech a už jen sní o tom, jak budou to vše řídit. Takto sní již teď, aniž by jim k tomu dal zatím národ mandát, nebo k tomu měli nějaké předpoklady. Nebo je snad předpokladem například to, že ten kdo se pasuje do role správce pokladny, dokázal pouze jeden zázrak. Ušetřit několik milionu na dietách, jak tvrdí a za tyto pořídit své bydlení. Nebo snad, jak mladý výpravčí, chvilku v roli premiéra multimilionářem se stal. Tak to nejsou zázraky to je jen vytření si něčeho národem, neboť z nezdaněných náhrad, vyšmelených akcií pořídit nemovitosti to je opravdu solidární loupež. Ať toto jdou vysvětlovat pracujícím matkám do marketů, otcům na stavby, živnostníkům do jejich provozoven. Asi nepůjdou, neboť loupež se vysvětlit nedá.
Tak jako se nedá vysvětlit spousta jejich lží a neschopností dnes svalovaná na jiné, nebo strašení modrou nemocí a podobně.
Máme snad věřit tomu, že tito, kteří v době ekonomické krize utrácí stamiliony za lživou volební kampaň, se budou chovat jako zodpovědní hospodáři se státním majetkem. To ani náhodou. Tito nám pouze ukazují, jak umí kázat vodu, ale přitom pijí víno, ze svých výsad a koryt plných kaviárů, osobních služek a podobně ustupovat nehodlají. Tito hlásající solidárnost, jí dokazují tím, jak mrhají stamiliony za lži. Určitě se už těší, jak tyto rozházené miliony zkasírují z peněz nás všech, pro blaho své. Kolik by za tyto stamiliony bylo nových lůžek v nemocnicích, sociálních domovech, nebo vyléčených pacietů s těžkou diagnózou, na jejichž léčbu se skládá celý národ?
Závěrem bych rád položil otázku a byl bych velice rád, abychom jsme jí zodpověděli všichni, až půjdeme volit nejenom nové poslance, ale letos i další směr naší cesty. Co chci zvolit?
a) trvalou prosperitu a blahobyt národa v budoucnu založený na vyrovnaných rozpočtech a osobní zodpovědnosti nás všech
b) jen dočasnou rozkoš, chléb a hry placené z dluhů. Které se budou muset někdy vrátit a s tím přijde jen chudoba a nouze.
