Začnu malinko zeširoka. Počátkem devadesátých let město Ústí nad Labem prodalo již značně zchátralou a zdevastovanou Větruši. Pravděpodobně se tehdejší politici domnívali, že nový vlastník investuje nemalé prostředky a bývalou dominantu uvede v život. Dříve oblíbené výletní místo s restaurací a tanečním sálem a později vietnamská ubytovna se bohužel investice a obnovy na základě tržních principů v devadesátých letech nedočkala. Město objekt Větruše odkoupilo zpět a investovalo stamilionové prostředky do jeho rekonstrukce a do sanace svahu. Následně vybudovalo město v těsné blízkosti sportovně rekreační areál, který provozuje a udržuje příspěvková organizace „Městské služby“. Atraktivitu a komerční potenciál Větruše zvýšila dále lanovka, která vede přímo k objektu a zásadně zlepšila jeho dostupnost. Následně nikoliv město, ale soukromá společnost blízká ČSSD Ekofin PC dostavěla s pomocí dotace 80 mil. Kč z ROP Severozápad se zastoupením taktéž ČSSD hotel, čímž získalo místo extrémní komerční atraktivitu proti předchozímu stavu.
Proč řeším Větruši o které bylo napsáno snad vše a řada věcí byla šetřena i policií ČR? Protože je to velmi zvláštní podnikatelský model, který se nám s rekonstrukcí městského stadionu opakuje. Město neslo stamilionové náklady na výstavbu a rekonstrukci Větruše a výstavbu lanovky. Město udržuje a provozuje sportovní areál v zázemí Větruše, zrcadlový sál atd.. Město má z pronájmu restaurace pouze 50 000 Kč měsíčně. Zde se nedá o nějaké návratnosti investice a provozních nákladů v řádech stovek milionů vůbec hovořit. To nestačí ani na úroky půjček, které si město nabralo v souvislosti s rekonstrukcí. Je to model, kdy město investovalo, kdy město hradí provoz a údržbu přilehlého zázemí, hradí ztrátu z provozu lanovky cca 2,5 milionu Kč, ale příjmy kasíruje úplně někdo jiný. Město dotuje podnikání soukromé firmy Ekofin PC, která Větruši provozuje. Je to dominanta města. Pak ji mělo město pronajmout s nějakou ekonomickou racionalitou, anebo prodat alespoň tak, aby se vrátily vstupní investice. Nyní se jedná o tunel na veřejný rozpočet, který je výhodný pouze pro nájemce „čistě náhodou“ blízkého ČSSD.
Město se rozhodlo zrekonstruovat městský stadion s náklady přes 170 milionů Kč, které bude město zhotoviteli splácet 10 let. Jistě si to stadion zaslouží. Je postaven před druhou světovou válkou. Otázka je, zda je to v předluženém městě priorita číslo jedna. Ač není rekonstrukce dosud hotová, tak město vypsalo výběrové řízení na nájemce a provozovatele stadionu taktéž na 10 let. Proč ten spěch? Nepočkalo by to po kolaudaci? Případně po komunálních volbách?
Velmi zarážející je fakt, že město požaduje 500 000 ročně (41 000 Kč měsíčně)za komplet stadion včetně nové posilovny, sauny s bazénem, restaurace. Město se zavazuje uhradit vedlejší náklady spojené s provozem až do výše 1,2 milionu Kč, čímž vznikne už v tomto okamžiku ztráta pro město 700 000 Kč a to pomíjím splátku za rekonstrukci ve výši cca 17 mil. Kč/rok. Přijde Vám to přinejmenším zvláštní? Proč město neprovozuje stadion přes městské služby jako dosud a nepožaduje alespoň úhradu provozních nákladů od nájemců? Proč nepronajme dílčí části – restauraci, saunu atd. a neponechá si sportoviště ve své moci, aby mohlo město zajistit využití co nejširším množstvím obyvatel, spolků, škol pro sportovní činnost?
Město má schválenou koncepci podpory sportu, kterou plus mínus naplňuje a to poměrně transparentně. Je zde bohužel ale i podpora nepřímá, kdy některé subjekty nehradí na sportovištích vlastněných městem ani reálné náklady. Pokud by se jednalo o děti a bylo to nějak koncepčně a transparentně uchopeno a platilo by to pro všechny, asi bych výhrady neměl. Pokud se jedná o cílené zvýhodnění pouze některých subjektů, které je skryto ve smlouvách s městskými službami a jedná-li se i o podporu sportu profesionálů, je to přinejmenším zvláštní. Týká se to fotbalu i hokeje, kdy město údajně hradí mnohamilionové ztráty přes městské služby spojené s provozem a údržbou sportovišť.
Ústí postrádá nějakou jasnou koncepci podpory sportu, ale i koncepci provozu sportovišť. Těžko se smiřuji s faktem, že se město zadluží na dalších 10 let o 170 000 000 Kč proto, aby získalo 41 000 Kč měsíčně. Celé by to snad bylo politicky a ekonomicky omluvitelné, kdyby se sportoviště na stadionu a sportovní zázemí otevřelo bezplatně či za symbolický poplatek školám, školkám, sportovním spolkům. O této podmínce není v zadání výběrového řízení ani zmínka. Město není v tomto ohledu dobrý hospodář. Domnívám se, že zde se jedná o naprosto zřejmý tunel na městský rozpočet, kdy se někomu „věnuje“ stadion na dalších deset let za pouhých 41 000 Kč za měsíc a není zaručen žádný další přínos zejména pro rozvoj sportu dětí a mládeže. Uvidíme, kdo ve výběrku uspěje, zda zase pan Dušek – jako v případě Větruše, nebo někdo jiný, ale o motivech tohoto výborně promyšleného postupu si iluze nedělám.
