Trať, která měla propojit Prahu, Louny a Most moderním železničním spojením a zkrátit cestu do hlavního města z dnešních téměř dvou hodin na přibližně čtyřicet minut. To mimochodem nejsou žádné politické sny, ale údaje, se kterými sama pracuje Správa železnic. Připravovala se studie proveditelnosti, která měla posoudit devět variant vedení tratě, počítalo se s napojením na budoucí vysokorychlostní spojení Praha–Drážďany i s modernizací dalších tratí v regionu, například úseku Louny–Žatec. Uvažovalo se dokonce o rychlosti až 320 kilometrů za hodinu. To už opravdu není lokálka s průvodčím, který zná polovinu cestujících jménem. To je infrastruktura moderní evropské země.
A říkám to otevřeně: tuhle trať prosazuji dlouhodobě, protože pro Mostecko a Lounsko dává naprosto jasný smysl. Nejde jen o pohodlnější cestování. Jde o budoucnost regionu.
Jenže právě tady přichází česká realita. Když se staví kolem Prahy, mluví se o strategické investici. Když jde o Ústecký kraj, začne se najednou mluvit o „budoucích prioritách“, „analýzách“ a „dlouhodobém horizontu“. Přeloženo do normální češtiny: zase si máme počkat.
My už ale čekáme třicet let. Ústecký kraj prostě zase hodili přes palubu.
Každý, kdo tady žije, dobře ví, co špatná dopravní dostupnost znamená. Mladí lidé odcházejí jinam, firmy váhají investovat a lidé tráví hodiny na cestách. Stát pak s vážnou tváří pořádá další debaty o strukturálně postižených regionech a tváří se překvapeně, že některé části republiky zůstávají pozadu. Člověk by skoro řekl, že někteří politici mají Ústecký kraj rádi hlavně před volbami. Tehdy jsou plná ústa podpory regionů, investic a budoucnosti. Po volbách se zase dozvíme, že teď není vhodná doba. Inu, na vhodnou dobu u nás čekáme už skoro jednu generaci.
Přitom právě tady nejde o žádný luxus ani megalomanii. Dostupnost není luxus. Je to základní podmínka normálního života. Pokud chceme, aby lidé v našem kraji pracovali, podnikali a zůstávali tu žít, musí mít region důstojné spojení s Prahou i zbytkem republiky. A co je podstatné: podle dosavadních podkladů nejde o projekt, kterému by stály v cestě nepřekonatelné technické překážky. Chybí především politická vůle.
Právě proto budu trať Poohří dál prosazovat. Ne jako iluzi do předvolebního letáku, ale jako skutečnou prioritu pro Mostecko a Lounsko. Protože stát, který nedokáže propojit vlastní regiony, selhává v tom nejzákladnějším.
Děkuji vám za podporu, zprávy i připomínky, které mi posíláte. Ať už se shodneme ve všem, nebo ne, jedno je jisté: Ústecký kraj si zaslouží víc než další roky čekání.
Michal Kučera, poslanec za Ústecký kraj
