Na co mají být peníze poskytnuté MMF použity?
Podmínky použití peněz nebyly na summitu detailně dohodnuty a je nutné je ještě upřesnit. Primárně by ale měl Mezinárodní měnový fond prostředky použít na boj proti finanční krizi, především proti přelití dluhové krize do zemí, jako jsou Itálie nebo Španělsko. Krize v těchto státech by státy eurozóny, a v důsledku i ostatní státy EU, ekonomicky velmi zatížila.
Které státy budou MMF přispívat?
Členské země eurozóny mají MMF půjčku potvrdit do Vánoc. Česká republika jako stát s vlastní měnou má na rozhodnutí, a zejména na dohodnutí konkrétních podmínek i výše půjčky, ještě čas. S připojením k nové smlouvě už nicméně předběžně souhlasily všechny členské státy EU s výjimkou Velké Británie a Maďarska. Česká republika si spolu se Švédskem vzaly čas na konzultace s národními parlamenty.
Jakou částkou se bude MMF přispívat?
Celkem by měly země EU poskytnout částku 200 miliard eur. 150 miliard by mělo směřovat od států eurozóny, zbylých 50 miliard pak od ostatních členů EU. V případě, že by se připojila i Česká republika, znamenalo by to z její strany půjčku asi 3,5 miliardy eur, tedy zhruba 90 miliard korun. O výši i podmínkách půjčky je ale nutné ještě jednat.
Jde o půjčku, nebo o dar?
V žádném případě by Česká republika peníze nedarovala, ale půjčila. Jde navíc o půjčku nejdůvěryhodnější instituci na světě. Mezinárodnímu měnovému fondu se ještě nikdy nestalo, že by půjčené peníze nevrátil. Nestojí za ním pouze Evropa, ale zejména silné státy jako USA.
Jaké peníze by Česká republika půjčovala?
Nejsou to peníze ze státního rozpočtu, ale peníze z devizových rezerv České národní banky. Částka, o které se nyní hovoří, odpovídá asi desetině těchto rezerv. ČNB s devizovými rezervami průběžně obchoduje na finančních trzích. Půjčka by tedy znamenala, že za onu desetinu začne odpovídat MMF.
Jaká je tedy skutečná suma, kterou Česká republika za půjčku zaplatí?
Jedinou změnou oproti stávajícímu stavu je, že peníze nebude spravovat ČNB, ale Mezinárodní měnový fond. Česká republika by tedy musela zaplatit národní bance rozdíl vzniklý různými úrokovými sazbami. Jednalo by se maximálně o stamiliony, nikoli o miliardy.
Prohloubí půjčka MMF zadlužení České republiky?
Peníze půjdou z devizových rezerv ČNB, rozpočet by tedy zatížilo jen zafinancování rozdílů v příjmech ČNB, které by vznikly růzností úrokových sazeb na finančních trzích a úrokových sazeb u MMF. Ty jsou o něco nižší.
Co by se stalo, kdyby Česká republika rychle potřebovala půjčku vrátit?
Kdyby se Česká republika dostala do takové krize, že by rychle potřebovala peníze zpět, neměl by to být problém. Je možné předpokládat, že by se jednalo o otázku jednoho dne. Navíc bychom si poskytnutím půjčky nyní koupili větší ochranu České republiky od MMF v budoucnu.
Je možné o parametrech půjčky ještě jednat?
Jednání bude nutné. TOP 09 například nepovažuje rozpočítání částky mezi jednotlivé země za zcela férové, a bude proto usilovat o upravení podmínek tak, aby Česká republika jako země neplatící eurem nebyla znevýhodněna.
Není navíc v tuto chvíli jasné, na co MMF peníze využije, jakou částku by ČR půjčila, na jakou dobu by půjčku poskytla. Parametrů otevřených k diskusi je mnoho.
Je v tuto chvíli nicméně nezbytné, aby Česká republika jednoznačně ukázala, že jí na budoucnosti Evropské unie záleží a že chce být jejím plnohodnotným členem.
Jde o rizikovou investici?
V případě poskytnutí půjčky přes účet všeobecných zdrojů ponese úvěrové riziko Fond. Nejedná se tedy o příliš rizikovou a nákladnou investici.
Případy zemí, které by nesplatily půjčku Mezinárodního měnového fondu, jsou naprosto výjimečné. Nesplatit půjčku MMF totiž znamená ztratit přístup k finančním trhům, ztratit možnost financování jakýchkoli dalších schodků veřejných financí a umísťování státních dluhopisů.
Pokud bychom nevěřili už ani ve stabilitu MFF, tak by nás našich deset procent devizových rezerv, které by naše půjčka obnášela, stejně nezachránilo. Proto je potřeba se na řešení krize do maximální míry spolupodílet.
Co bude po půjčce následovat?
Půjčka je první krok. Následovat po ní musí zásadní změny v Evropské unii. Jejich návrh
je ale zatím velmi obecný, a proto je nutné trvat na jeho zpřesnění. Ďábel se často skrývá v detailu a my chceme odpovědnou volbu v těchto otázkách.
Proč se nemůže Česká republika zachovat stejně jako Velká Británie a půjčku odmítnout?
Velká Británie již deklarovala, že půjčku MMF neposkytne. Jde sice o zemi se silnou zahraniční politikou, silnou ekonomikou a o zemi s vlastní měnou, to ale neznamená, že by odmítnutím půjčky MMF Velká Británie neztrácela na pozici v jádru Evropské unie.
A byť máme s Velkou Británií na mnoho věcí stejné názory, máme úplně jinou výchozí pozici. Česká republika je malá, liberální a proexportně otevřená ekonomika v centru Evropy. Je dominantně vázaná na eurozónu.
Vláda má proto povinnost hájit národní zájmy a nemůžeme si dovolit říct, že po letech spolupráce Česká republika součástí Evropy být nechce.
Nejprve se musí rozhodnout vláda, zda vůbec půjčku poskytne a v jaké výši či za jakých podmínek ji poskytne. Pokud se vláda rozhodne pro půjčku, ministr financí požádá bankovní radu ČNB, aby část devizových rezerv uvolnila. Politickou odpovědnost přirozeně ponese Vláda ČR.
Jaký je postoj Vlády ČR?
Na svém posledním jednání, tedy 14. 12., se vláda usnesla, že o půjčce MMF rozhodne teprve poté, co získá všechny dostupné údaje.
Jaké je stanovisko TOP 09?
Předsednictvo TOP 09 důrazně doporučilo svým ministrům, aby ve Vládě České republiky zaujímali taková stanoviska, která nevyčlení Českou republiku z hlavního proudu Evropské unie.
Souhlas s půjčkou Mezinárodnímu měnovému fondu vyšle do Evropy několik zásadních „dobrých“ signálů:
- Česká republika patří do stabilní zóny, mezi ostatní státy Unie, jako jsou Švédsko, Dánsko či Polsko.
- Ekonomika České republiky je v dostatečně dobrém stavu na to, aby si mohla půjčku MMF dovolit.
- Česká republika je konstruktivní evropskou zemí. Zajímají ji problémy eurozóny a má zájem na jejich řešení.
Buď řekneme „ano“ Evropě, nebo se ocitneme v izolaci. Jde o naprosto stěžejní rozhodnutí.
TOP 09 chce, aby Česká republika Evropě jednoznačně ukázala, že chce patřit k jejímu jádru, a zajistila si tak konkurenceschopnost do dalších let.
Česká republika, která je do velké míry závislá na exportu a německé ekonomice, si nemůže dovolit zůstat v izolaci a doufat, že ji ochrání vlastní měna.
Nejbezpečnější představitelná cesta je v tuto chvíli soudržnost s Německem a Francií. Jedinou možnou alternativou by byla přináležitost České republiky k Rusku. TOP 09 druhou variantu odmítá.
Pro detailní informace doporučujeme rozhovor s Miroslavem Kalouskem: http://www.top09.cz/co-delame/medialni-vystupy/kalousek-chceme-byt-soucasti-evropy-ne-letadlovou-lodi-ruska-8279.html
Názor ČNB: http://www.cnb.cz/cs/faq/devizove_rezervy_a_pujcka_mmf.html#10
