Budeme se jmenovat Bolatičtí břicháči – zkráceně Bobři.

17. 8. 2021

Píše se rok 2005, zanedlouho má začít plesová sezóna a my s kamarády u piva přemýšlíme, koho bychom mohli pozvat v rámci programu plesů tentokrát. Jasně, dá se zavolat na druhou stranu republiky, aby někdo dorazil, ale proč vlastně? Vždyť i my jsme šikovní a rozhodně si ze sebe umíme udělat legraci. Po několika pivech a štamprli na kuráž se začínají objevovat rané náznaky úspěchu, začínáme totiž řešit první taneční vystoupení. Brzy zjišťujeme, že jsme si ukousli pořádný krajíc. Rozhodli jsme se totiž pro volnou adaptaci světoznámého Labutího jezera z pera Petra Iljiče Čajkovského. Nejenže se nám podařilo dílo, na rozdíl od originálu, proměnit v nekonečný smích publika, zároveň došlo k objevení léku proti ptačí chřipce, která téhož roku řádila i u nás.

Mohu vás všechny ujistit, že díky včasnému zásahu „veterináře“ a jeho „léku“ Speciál Tamiflu v podobě chutné slivovice nejenže žádná labuť nezemřela, naopak mohla dotančit posilněna až do úplného konce vystoupení. Úspěch se tedy dostavil, ale jak se říká, s jídlem roste chuť. Jak se vlastně budeme jmenovat, když budeme vystupovat? Po několika sezeních (za podpory místní restaurace) se objevují první návrhy. Starostovi chlapci? Mužoreti? Nic neznělo dostatečně zajímavě. Až to přišlo! Vzhledem k tomu, jak vypadá většina členů taneční skupiny, bylo rozhodnuto. Budeme se jmenovat Bolatičtí břicháči – zkráceně Bobři.

Co vám budu povídat, začátky umělců bývají složité. To ale neplatilo pro soubor pupkatých chlapů od rozverného mládí po důstojný věk, mezi kterými nechyběl starosta obce, ředitel nemocnice, lékař, velitel hasičů, podnikatelé či soustružník. Někteří po tomto úspěchu začali pravidelně veřejně vystupovat v sukýnce s punčoškami, paraplíčkem nebo v dámských šatech. Ze zábavy na jeden Bál Hlučínska se tak stal koníček, který naši partu baví dodnes. Každé naše vystoupení je originální. Tančíme totiž vždy v různém složení (celkem je nás 13) v minimálním počtu 8 chlapů. Nemusím vám asi vysvětlovat, že se fakticky pokaždé musíme učit tance znovu, protože člověk spoustu věcí zapomene. Na druhou stranu nám ty společné tréninky vůbec nevadí, my si je dokážeme opravdu užít. Dokonce jsme byli i na společných výletech s manželkami a vystupovali jsme i v Německu a v Polsku. Za těch 15 let jsme dali do kupy 14 vystoupení – Poupata, Labutí jezero, Krasivije Vasily, Mažoretky (dvě různá vystoupení), Roztleskávačky, Skotské tance, Tanec v dešti, Havajské tance, Akvabely (na deskách s kolečky a s plachtou), Voltiž, černobílé vystoupení Hisstanz, ABBA revival.

Asi si umíte představit to nadšení, když začneme tančit třeba ty havajské tance. Nejvíce práce máme v plesové sezóně, kdy odtančíme i tři vystoupení o sobotách a někdy i v pátek. A to se pak člověk nezastaví. Vlastně už se nemůžu dočkat, až tahle blbá doba skončí a my s Bobry budeme moci zase dělat lidem radost. Snad už to nebude dlouho trvat!

Zdroj: Třetí číslo časopisu TOPlife, https://www.top09.cz/co-delame/toplife/treti-cislo-casopisu-toplife-28851.html

Markéta Čuříková

Krajská manažerka