Již několik dní prožívá celá země drama zvané METANOL. Než budu pokračovat ve svých myšlenkách, rád bych vyjádřil hlubokou soustrast pozůstalým a soucit s postiženými, kteří doplácí na bezohledné a bezmyšlenkovité chování některých obchodníků . Média se metanolového neštěstí chápou každé po svém, ale bulvár má opět před racionálním informováním navrch. Vládní politici opatrně našlapují, neboť vědí, že každé přijaté řešení je v tomto případně sporné. Alkohol se pašoval a pančoval vždy, v dobách císaře, bolševika i dnes a určitě bude i v budoucnu.
Opozice jako vždy kritizuje vše a každého. V hledání viníků má hned rychle jasno. Co jiného můžeme od opozice taky čekat, že by v době, kdy je naše zem zkoušena neštěstím, dala svoje levné politikaření stranou. Ani nápad, takové gesto zřejmě bylo naposledy při povodních, které si svojí krutosti v počtu ztrát lidských životů s tímto nezadají. Volby jsou zanedlouho, tak vzhůru do sbírání levných bodů.
Moje myšlenky jdou však dále a kladu si otázku. Opravdu jsme se o toto maličko nezasloužili? Copak si nehřejeme sami zabijáckého hada na prsou? Co můžeme dělat všichni je bojkot nelegálního prodeje nejenom alkoholu, ale všeho zboží. Vždyť v této zemi se po celá desetiletí veřejně pěstuje prodej plagiátů a zboží pochybného původu ve velkém. Ruku na srdce, kdo tam kdy něco nekoupil. Zákony a vyhlášky proti těmto praktikám máme tak proč to nefunguje a to za jakékoliv vlády, kterou tato země za poslední desetiletí měla.
Osobně vidím příčinu tohoto neutěšeného stavu jednak v ochotě nás občanů nakupovat vše s výhodou, neboť trh zná jen jedno a to koupěchtivost zákazníka. Poté, a to považuji za podstatnější v lenosti a zpohodlnění našich kontrolních orgánů, přitom draze placených z našich daní. Jejich ochota proti plagiátům razantně bojovat v terénu je na bodu mrazu. Vždyť tyto orgány mají přeci po letech vypilovaný podstatně pohodlnější způsob své práce a to kontrolu mnohdy hraničící se šikanou těch poctivých z pohodlí a tepla svých kanceláří. Vždyť ve výkazu činnosti se nepozná, jakýže subjekt byl kontrolovaný a ten poctivý se nám vykrucovat a utíkat nebude. Radši zavírají oči i několikrát denně, když jdou kolem tržnic přetékajících zbožím pochybného původu. Když se budeme ptát kolikrát že byli kontrolovat tyto subjekty, budou nám na spočítání stačit mnohdy prsty jedné ruky. Kolik nebezpečného zboží zde bylo a bude prodáno a kolik nevybraných daní tímto způsobem uniká, to lze jen těžko vyčíslit.
Teď se budou zřejmě hledat nové způsoby a prostředky, jak se pokusit předejít podobnému neštěstí v budoucnu. Moje rada by byla rychlá a jednoduchá, vyžeňme kontrolní orgány, úředníky finančních úřadů konečně do ulic, ať kontrolují tam, kde lze předpokládat černé prodeje, daňové úniky. K tomu uzákoňme povinnost elektronické účtenky při prodeji, řádnou registraci všech prodejních míst a povinnost obchodníka k registraci DPH. Co poté bude jednodušší než náhodná kontrola v prodejním místě. Půlhodina na kontrolu, okamžité rázné řešení případných nedostatků na místě a efekt bude několikanásobný. Jednak omezení prodeje zboží neznámého původu mnohdy ohrožující naše zdraví a životy a zlepšení daňové výtěžnosti těchto subjektů.
Jako bonus můžeme pak chápat i konečně rovný přístup ke všem podnikatelským subjektům v naší zemi. Vítězem pak budou nejenom poctiví obchodníci a stát, ale hlavně zákazník, který bude mít podstatně větší jistotu koupě zboží jasného původu, které nezabíjí.
