POLITOLOGOVÉ Na východ od nás přibývá neklidu. A nejde jen o Ukrajinu. Irák, Sýrie, ale také Izrael a Gaza, to jsou konflikty, které mnozí čeští znalci mezinárodních poměrů považují za nebezpečné rozbušky ještě větších konfliktů. Eskalace napětí na Blízkém i Středním východě probouzí z letargie i ty donedávna chladnokrevné a možná i bohorovné jedince. Strašidlo nadregionálního konfliktu obchází starý kontinent.
ParlamentníListy.cz požádaly o vyjádření Ladislava Cabadu, prorektora pro akademický rozvoj, vedoucího plzeňské akademické oblasti Metropolitní univerzity.
V našich zeměpisných končinách je asi nejvýrazněji pociťován konflikt na Ukrajině. Zde již několik měsíců bojují jednotky kyjevské vlády se separatisty na východě země, které podporuje sousední Rusko. Jeho prezident Vladimir Putin je některými považován za velmi významnou osobnost konfliktu.
Cabada se obává, že jeho prostřednictvím se v blízké budoucnosti mír nepodaří nalézt. “Je zjevné, že prezident Putin i nadále odmítá podniknout kroky k deeskalaci konfliktu,“ myslí si.
Putin podle něj v současnosti musí hledět zejména na domácí veřejnost, která je naladěna na značně nacionalistickou notu a očekává vítězství. “Pro případné silovější řešení na východní Ukrajině má velmi silnou podporu domácího veřejného mínění. Výsledek, který by mohl být vykládán jako jeho porážka, stěží připustí,“ obává se expert.
V tomto duchu je prý třeba vnímat i nejnovější iniciativu v podobě humanitárního konvoje, vypraveného do těžce zkoušeného Luhansku. “Humanitární konvoj je zejména maskováním skutečných záměrů ruského vedení, které jednoznačně usiluje o to, aby co největší část východní Ukrajiny v budoucnu fungovala jako kvazisoučást Ruska nebo jakási loutková samostatná republika,“ říká Cabada. S podobným modelem má podle něj Rusko dobré zkušenosti již z moldavského Podněstří nebo z Jižní Osetie.
V posledních dnech také svět s hrůzou sleduje působení organizace s tajemnou zkratkou ISIL, což znamená Islámský stát v Iráku a Sýrii. Na hranici těchto dvou aktuálně velmi oslabených zemí se dokázali prosadit militantní muslimové, kteří terorizují obyvatelstvo a v tomto týdnu ohromili svět na internet vystaveným uříznutím hlavy zajatému americkému novináři.
“Podle mne je dosud nejviditelnějším výstupem působení ISIL a reakce mezinárodního prostředí na jeho posilování přiznání, že Irák není funkční stát a že jeho severní část, tedy Kurdistán, již deset let funguje jako - relativně fungující - stát ve státě,“ zaujalo na této věci Cabadu.
“Promísení iráckých a syrských záležitostí jen zintenzivnilo dlouhodobou krizi vládnutí na Blízkém východě, kde modernizační autokraty prostřednictvím formálně demokratických metod zpravidla vystřídají nedemokratičtí radikálové typu Hamás či Muslimské bratrstvo,“ dodává plzeňský politolog. Jestli podle něj na Blízkém východě něco chybí, pak jsou to přesvědčení demokraté, což prý nyní intenzivně pociťujeme například i v Turecku.
Než začal ohromeně sledovat syrsko-irácké pomezí, byl mimoevropský svět nejvíce zaujat děním v Gaze, kde eskaloval dlouhodobý konflikt mezi Izraelem a Palestinou. Zde považuje Cabada za nutné zdůraznit, že jakkoliv jsou následky izraelských akcí děsivé, vinu za eskalaci konfliktu je třeba připsat palestinské straně.
“Ani mne netěší, že při izraelských odvetných akcích umírají lidé, nicméně jednoznačně vidím příčinnou souvislost s ostřelováním z Gazy. Myslím, že raketové útoky v řádu stovek denně, které z Gazy dlouhodobě přicházejí, můžeme jen stěží považovat za mírové či mír hledající chování,“ říká k tomu politolog.
Je prý faktem, že trvalá hrozba, které Izrael ze strany svých sousedů čelí, posiluje i v samotném Izraeli radikálnější síly, které prosazují agresivnější přístup k řešení dlouhodobého problému sporných území. V případě současných odvetných akcí však Cabada má pro izraelské odhodlání pochopení.
