Čekají nás dosti klíčové dny, ve kterých zvažujeme, koho volit, ale především se rozhodne, co bude s naší zemí dále. Každé volby jsou důležité a nyní jsme před rozhodnutím, zdali potvrdíme současný trend a osoby, jež zemi ovládají, anebo se budeme snažit dostat společnost do rozumné podoby vycházející z toho, že hlavním jejím prvkem je jednotlivec a jeho rodina a jejich aktivity. Asi nemůžeme chtít od současných nejvyšších politiků více, než nabídli za poslední roky. Zdědit Českou republiku v tak dobré kondici a s prosperujícím hospodářstvím bylo velmi výhodné. Ale co se doposud povedlo?
Naše země se mílovými kroky stává úřednickým a centralistickým přerozdělovacím státem. Narůstají kontroly, nařízení, nesmyslné zákony a sledování - dokonce i za finančních bonusů nebo loterie státu. Byrokracie ovládá veškerou administrativu, a to nejen v podnikání, ale i v obcích a městech i ve společenském životě. Zvyšuje se byrokracie a veřejně se deklaruje další narůst státních zaměstnanců a různých kontrolorů a desítky miliard na jejich platy.
Zbytečně se zvyšují dávky, podpory a pobídky všeho druhu. Toto vše zatěžuje administrativu a výdaje na veřejnou správu, křiví podnikatelské prostředí i občanský život. A když si vezmeme Zlínský kraj, tak stále zůstává východní periférií republiky, dálnice D49 a D55 jsou stále jen na papíru, a přestože byly zahájeny přípravné práce, opět jsou zastaveny. Holešovská průmyslová zóna je na tom stejně, jako před deseti lety.
Ocitli jsme se v období promarněných šancí. Těšíme se velmi dobrému hospodářskému růstu, ale přírůstky do státního rozpočtu vláda nepoužila na nastartování systémových změn. Máme obrovsky nakynulý rozpočet, narostlou armádu státních zaměstnanců a nejnižší rozpočet na investice za poslední desetiletí.
Nezdařily se prosadit smysluplné systémové změny ve vzdělání, v zdravotnictví, v sociálních věcech, a naopak se zvýšila šikana občanů. Není to jen v represivních nástrojích, jako je EET nebo kontrolní hlášení, ale jsou to desítky „šmírovacích" registrů či přístup finanční správy k daňovým poplatníkům.
Ato je třeba odmítnout. Podobně jako naprosto nereálné sliby a fantazmagorie, které vycházejí z ambicí, z mocenských a zištných choutek mimo realitu stojích politiků. Je tedy třeba chránit jednotlivce, živnostníky, zemědělce i všechny, kteří stavějí svůj život na vlastních aktivitách, umu a vyznání a nezatěžují společnost. A pak samozřejmě ty, jež se již z jakéhokoliv důvodu nemohou o sebe postarat. Kteří nechtějí pracovat, ty už konečně ne. Vraťme se k základům svobodné společnosti a u voleb podpořme ty, jež zastávají standardní parlamentní demokracii, a ne vládu s autoritářskými a výrazně socialistickými či oligarchickými prvky. A také mysleme na to, že by bylo osudovou chybou ocitnout se na evropské periferii bez možnosti ovlivňovat vývoj a dění ve střední Evropě a v Evropské unii.
Rudolf Seifert, starosta Holešova a kandidát TOP 09 do PS PČR
