× Staňte se našimi členy!

ROZHOVOR – Tomáš Böhm: Adoptujte si v Národní knihovně rukopis!

17. 12. 2013

Národní knihovna letos kvůli rekonstrukci ostošest stěhovala své sbírky do depozitáře v Hostivaři. Nakolik to bylo logisticky náročné?
Žádná legrace to nebyla, není a ještě nebude. Stěhování se týká pětašedesáti procent našeho knihovního fondu, jde tedy o více než čtyři a půl milionu svazků. Mnoho z nich navíc měnilo místo vícekrát – v hostivařském depozitáři jsme totiž museli nechat zrekonstruovat klimatizaci tak, aby skladovací haly měly požadovanou teplotu a vlhkost. Takže to byl tak trochu „kulový blesk“.

Jak jste spokojen s postupem rekonstrukce?
Vše zatím probíhá, jak má. Vypadá to, že se podaří dodržet termín dokončení druhé etapy revitalizace Klementina a tím i termín návratu zahraničních publikací – zejména staršího vydání – do Klementina v druhé polovině příštího roku, což považuji za jakýsi lakmusový papírek toho, že rekonstrukce bude v této fázi zdárně dokončena podle naplánovaného harmonogramu. V letech následujících nás pak čekají další dvě etapy a finální termín otevření celého zrekonstruovaného Klementina předpokládám počátkem roku 2018.

Vy jste veřejnosti známý coby moderní manažer, který se snaží Národní knihovnu postupně proměnit z konzervativního, pomalu plujícího kapra ve hbitou štiku tuzemské kulturní scény. Nakolik se vám to daří?
S tou štikou bych to zase nepřeháněl, Národní knihovna přece jen nemůže fungovat jako nějaké alternativní kulturní centrum. Lze ale samozřejmě spoustou dílčích kroků i takto tradiční instituci otevřít širší veřejnosti, včetně obyvatel Prahy 1.

Povídáme si 5. prosince, takže ta otázka se přímo nabízí: pozvali jste si do Klementina Mikuláše, čerta a anděla?
Nic proti nim, ale to je podle mého názoru právě ona hranice, která by neměla být překročena. Nemůžeme přeci vpustit Mikuláše s čertem a andělem, aby se jen tak procházeli chodbami a studovnami Klementina a rušili čtenáře a návštěvníky knihovny.
I když... (zamyslí se) dnes jsme pro děti našich zaměstnanců výjimku udělali a uspořádali jsme pro ně setkání s touto trojicí, takže s tím zákazem jejich vstupu to tak žhavé nebude.
Dále jsme zde včera – ve spolupráci s Klubem tvořivých knihovníků SKIP – uspořádali bohatý vánoční jarmark, kde si příchozí mohli koupit šperky z nejrůznějších materiálů, brože, textilní doplňky, vánoční dekorace a podobné věci. Nechybělo ani občerstvení a také byl slavnostně rozsvícen „národní“ strom. Tohle je přesně typ vkusné akce, které pomáhají Národní knihovnu více otevřít veřejnosti.

No dobře. Vánoční jarmark je ale akce, která logicky patří k tomuto času. Co podnikáte v průběhu roku, v „nesvátečních“ měsících?
Samozřejmě, že neděláme jenom ojedinělé vábničky. Snažíme se z Národní knihovny učinit také vkusné kulturní centrum. Pořádáme zde koncerty a setkání se zajímavými lidmi a rovněž tady pořádáme tematické večery hudby a poezie, kde se po boku populárních osobností představují méně známí umělci a podobně.
Někdy mám pocit, že toto „otevírání se vnějšímu světu“ neprobíhá úplně nejrychleji, ale jsem rád, že se tak vůbec děje. S ohledem na tradici a nezpochybnitelnou důstojnost Národní knihovny se nemůžeme pouštět do nějakých totálně uvolněných hapeningů, i když já osobně bych proti nim nic neměl. To tam ale nepište! (směje se)

Slyšel jsem, že prý si u vás lze – podobně jako v zoo zvířátko – adoptovat knížku. Je to pravda?
Tak takhle přesně to není. U nás si můžete adoptovat rukopisné památky vytvořené ve středověku nebo na začátku novověku. Smyslem tohoto projektu je nahradit originál středověkého rukopisu uměleckou kopií. Adopcí tedy vytvoření takové kopie sponzorujete.
Akademičtí malíři – restaurátoři – dokáží podle originálu vzácného rukopisu naprosto věrně takovou kopii zhotovit za použití materiálů, s jakými pracovali staří mistři. Jedině tento dvojník stvořený umělcem dokáže plnohodnotně zastoupit původní dílo na dlouhodobých i putovních výstavách, ve stálých expozicích či při prezentaci v zahraničí.

Co z toho má „adoptivní rodič“ rukopisu?
Kromě dobrého pocitu a přímé sounáležitosti s prestižní institucí může samozřejmě využívat klasické marketingové nástroje, které k adopci patří. A mám radost, že čím dál více firem i podnikatelů objevuje, že adopce rukopisu je aktivita, která dodává jistou noblesu.

Na co se mohou těšit návštěvníci Národní knihovny v příštím roce?
Největším lákadlem pro širokou veřejnost bude bezpochyby vystavení našeho největšího pokladu, tedy Kodexu vyšehradského, v rámci výstavy Benediktini v srdci Evropy. Tuto výstavu pořádáme ve spolupráci s Národní galerií. Dále bude znovu zpřístupněn nejstarší trakt Klementina - Křížovnická chodba, která v těchto dnech prochází revitalizací a jedná se opravdu o architektonický skvost. Jelikož tento prostor v době jezuitů sloužil jako vstupní chodba, jednalo se o nejzdobnější část Klementina. Chystáme celou řadu kulturních, vzdělávacích a společenských akcí, vyjmenovávat je zde by bylo na dlouho, ale naleznete je na našem webu www.nkp.cz.

Copyright © 2009-2019  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

Karel Schwarzenberg:Za demokracii a svobodu musí bojovat každá generace.
Děkujeme