× Staňte se našimi členy!

Ne šlehárnám

18. 12. 2013

Aniž ji projednala s městskými částmi, s odůvodněním, že komunální politici by byli proti, pod tlakem svých občanů – tedy těch, kteří si je zvolili, aby zastupovali jejich práva.
Tento obsáhlý materiál obsahuje spoustu koncepčních kroků, které jsou potřebné, ale také několik velice sporných návrhů, proti nimž se vzbouřily dotčené městské části. Tím klíčovým je návrh na zřízení aplikačních místností pro narkomany v centru Prahy s kapacitou 200 narkomanů denně.
Snahu o zřízení těchto místností má „protidrogová lobby“ velmi dlouho. Už v prosinci 2000, po rok a půl trvajících diskusích v komisích, odmítlo Zastupitelstvo MČ Prahy 1 svým usnesením zřízení aplikačních místností na Zlatém kříži, dožadovalo se, aby se tímto celopražským problémem zabývalo hlavní město. Tam se diskuse chopily nevládky, které se péčí o narkomany zabývají, a výsledek je po 13 letech stejný – navrhuje se zřídit aplikační místnosti na Praze 1. Před lety padl v diskusi i názor, že o tak závažné problematice by mělo být uspořádáno místní referendum.

Za těch 13 let se argumentace nezměnila:

Jaké jsou argumenty pro

  • Zřízení aplikační místnosti poskytne narkomanům klid, pohodlí a určitý luxus k aplikaci drogy.
  • Zřízení aplikační místnosti zamezí viditelné aplikaci drog a odhazování použitých stříkaček na veřejných (městské parky, průchody) či poloveřejných místech (záchodky, sklepy a půdy, schodiště domů).
  • Zřízením aplikační místnosti se sníží rizika při injekčním užívání drog.
  • Zřízení aplikační místnosti poskytne možnost poradenství, konsultačních služeb, šíření informací o prevenci před šířením AIDS a jiných infekčních onemocnění.
  • Zřízení aplikační místnosti umožní poskytování nezbytné první pomoci při vzniklých krizových situacích (předávkování) na vysoké odborné úrovni. Tím dojde i ke snížení počtu úmrtí na selhání organismu při předávkování. (V r. 1999 bylo v České republice 15 případů úmrtí v důsledku intoxikace drogou.)
  • Obyvatelé Prahy 1 jsou již na ledasco v otázce drog zvyklí, lze tedy z jejich strany očekávat rozumnou odezvu na zřízení aplikační místnosti, nikoliv nekompromisní přístup.

Jaké jsou argumenty proti

  • Na aplikační místnosti se naváží dealeři drog – oddělení užívání od distribuce je jen zbožné přání. I když bude zakázán prodej přímo v aplikační místnosti, bude se tak dít za dveřmi či za rohem.
  • K aplikační místnosti se budou stahovat další roje narkomanů. To nutně vyvolá tlak na zřizování dalších aplikačních místností na Praze 1, většinou opět s odůvodněním, že se musí jít za narkomany a ne naopak. Tedy zřízení aplikační místnosti ještě zvýší již tak dost vysokou koncentraci narkomanů v centru Prahy.
  • Aplikační místnosti zvýší procento mladistvých experimentátorů. Mnoho dětí do toho půjde bez obav, protože když se to zkouší pod lékařským dohledem, tak je to přece bezpečné; Když to společnost umožňuje, není na tom nic špatného a není to tedy tak nebezpečné.
  • Zřízením aplikační místnosti absolutně resignujeme na jakoukoliv jinou snahu boje proti drogám.
  • Protože narkomané musí nějakým způsobem finančně krýt svou potřebu drog – 1 gram heroinu či pervitinu stojí zhruba 1100,- Kč a takových dávek potřebují denně několik – zvýší se pouliční kriminalita v centru, od drobných krádeží až po loupeže a vloupání.
  • Kapacita aplikační místnosti obslouží jen zlomek drogové scény. Hrozí nebezpečí, že se stane vybraným klubem pro exkluzivní skupinu hodných narkomanů a celou drogovou scénu zásadně neovlivní. Praha 1 není schopna otevřít zařízení pro 1000 lidí denně.
  • Toto je řešení od konce. Všude v Evropě, kde aplikační místnosti zřídili, bylo to vyvrcholení procesu pro ty beznadějné případy, zde se tím hodlá začít. V Evropě je zhruba 20 % uživatelů injekčních drog, u nás 80 %.
  • Zřizování aplikační místnosti posouvá společnost o desítky let zpět, do doby opiových doupat, kde bylo rovněž možno užívat drogy beztrestně. Ale hlavně aplikační místnost sama o sobě je v rozporu s platným právním řádem.
  • Zřízení aplikační místnosti je v rozporu s těmito mezinárodními úmluvami o kontrole drog, které Česká republika ratifikovala: s čl. 36 (odst. 1) a s čl. 37 Jednotné úmluvy o omamných látkách z roku 1961 – převzaté do právního řádu této země pod č. 47/1965 Sb., a s čl. 3 (odst. 2) Úmluvy OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z r. 1988, uveřejněné v č. 462/1991 Sb.
  • V této souvislosti je třeba upozornit na to, že podle Ústavy ČR jsou mezinárodní smlouvy nadřazeny zákonům tuzemským.
  • Policie ČR je zásadně proti zřizování aplikačních místností.
  • Protože držení jakéhokoliv množství drog je v České republice zakázáno, není na vůli místní samosprávy řešit tuto problematiku podle vlastního uvážení a případně aplikační místnosti zřídit.

Po 7 letech bojů se nám podařilo vypovědět metadonové centrum přímo proti mateřské škole Ve Smečkách, které pro celou lokalitu, vzdor předchozím ujištěním, představovalo enormní zátěž. Magistrát nyní zvažuje, že by nízkoprahové centrum pro osoby závislé na drogách, které by se sem měly přesunout z nízkoprahového střediska v Praze 5, umístil o 100 metrů dál, do domu Žitná 51, který je v majetku hlavního města, a tudíž by se nemuselo s Prahou 1 dohadovat. Navíc je to dům na samé hranici Prahy 1 a všechny elativní jevy by se přesunuly na Prahu 2. Jak absurdní uvažování mají členové protidrogové komise. Navíc se nikdo z nich ani neobtěžoval zajít se na to místo podívat. Jinak by totiž zjistil, že ve vedlejším domě je hotel DownTown, naproti přes ulici hotely Sonata, Bohemia Plaza a Seven Days, všechno čtyřhvězdičkové hotely, které značným způsobem zvýšily úroveň této lokality, která donedávna byla chápána jen jako jedna z dopravou nejzatíženějších. Protidrogová komise neuvažuje ve své koncepci s náklady na arbitráže za zmařenou investici.

MUDr. Jan Votoček, zastupitel

Copyright © 2009-2019  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

Karel Schwarzenberg:Chci, abychom byli v hlavním proudu Evropské unie.
Děkujeme