Místo příkopu prostor pro kulturu

7. 10. 2013

Součástí této rekonstrukce je rovněž oprava fasád tohoto druhého největšího historického stavebního areálu v Praze. Tato akce je hrazena ze zvláštní kapitoly státního rozpočtu „Péče o národní kulturní poklad“ a po dokončení jistě přispěje ke zvýšení atraktivity Starého města, zejména pak oblasti mezi Platnéřskou a Karlovou ulicí.
Obyvatelé Prahy 1 se však mohou oprávněně ptát: „A co to přinese nám? Jak z dané rekonstrukce budeme profitovat, my, občané Prahy 1, kteří musíme trpět stavební hluk a stavební omezení? Co pro nás Národní knihovno a Městská části uděláš?“
A ptát se budou oprávněně. V původních záměrech rekonstrukce Klementina se v minulosti, možná i kvůli nepříliš dobré komunikaci mezi bývalým vedením Národní knihovny a Městskou částí, se totiž na okolí Klementina a občany Prahy 1 nepamatovalo.
Tato situace se ale razantně změnila a v současné době Národní knihovna a Městská část Praha 1 intenzivně komunikují o tom, jak je možné probíhající rekonstrukci Klementina využít k tomu, aby došlo i ke zkrášlení a zútulnění venkovních prostor ke Klementinu přiléhajícím. Těžko se nám asi povede rozšířit chodník v Křižovnické ulici na úkor stávající šířky vozovky, těžko můžeme korigovat zástupy turistů valící se Karlovou ulicí, ale co můžeme odstranit, je neudržovaný, zarostlý a zapáchající příkop v Platnéřské ulici.
Málokdo ví, že tento příkop je jedinou připomínkou prastaré komunikace mezi tržištěm na dnešním Staroměstském náměstí a původním vltavským brodem. Na místě tohoto brodu byl později vystavěn dřevěný most, o němž píše kronikář Kosmas v souvislosti s povodní v roce 1118. Současně je tato ulice také jedním z mále míst v Praze, které umožňuje vidět původní úroveň vozovky. Rovněž jde také o jediném místo, kde je možno zahlédnout původní masu klementinských zdí a to bez toho, že by byly skryty očím návštěvníků vrstvami navezené zeminy, kamení a asfaltu. V této souvislosti je nutno poznamenat, že je až ostudné, jak málo pozornosti se takovéto historické památce dosud věnovalo. A jak bylo toto místo ponecháno svému vlastnímu osudu a předáno tak do rukou bezdomovců a nočních opilců, které přímo svádí k tomu, aby ji využívali jako místo, kde mohou ulevit jakýmkoli svým potřebám.
Při přemýšlení o tom, jak tuto skrytou a pozapomenutou část ulice využít, vykrystalizoval nápad udělat z této lokality „uličku bukinistů“ a přenést sem ducha milovníků knih a písemné kultury a při té příležitosti vytvořit, i když malé, místo pro kulturní obohacení obyvatel a návštěvníků Prahy 1. Tento nápad má své opodstatnění v tom, že tato část Platnéřské ulice těsně přiléhá k Národní knihovně, a která schraňuje a opatruje díla české literatury a písemnictví. Jsem přesvědčen, že vznikem takovéto „uličky“ přispějeme rovněž k tomu, že část návštěvníků Prahy 1 pochopí, že cesta z Karlova mostu na Staroměstské náměstí nevede jen úzkou a přecpanou Karlovou ulicí, ale, že je možné tam dojít i klidnější, a věřím, že i kulturně hodnotnější, cestou.
Poté, co jsem tuto vizi přednesl vedení radnice Prahy 1, jmenovitě panu starostovi Oldřichovi Lomeckému a členům Rady MČ Praha 1 za TOP 09, byl jsem velmi rád, že i jim se tato myšlenka velmi zalíbila a vyslovili jí jednoznačnou podporu. Nejenže budeme moci zvelebit historicky zajímavé místo na Starém městě a nabídnout něco, co na území Prahy 1 zatím není, ale současně přispějeme k tomu, že z této lokality vytěsníme společensky problematické osoby a v neposlední řadě umožníme jak občanům v této lokalitě bydlícím, tak i pracovníkům Národní knihovny, klid a pohodu, kterou ke své práci a odpočinku potřebují.

Ing. Tomáš Böhm, Generální ředitel Národní knihovny ČR, člen TOP 09 Praha 1

Copyright © 2009-2019  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

Jiří Pospíšil:Stát nelze řídit jako firmu, protože občané nejsou zaměstnanci.
Děkujeme