Louda (TOP 09): Socha Rüdigera do Jablonce nad Nisou jednoznačně patří

7. 3. 2016

Mrzí mě, že chvályhodný záměr povznést Jablonec obnovením významného uměleckého díla narazil na nepochopení některých spoluobčanů. Zejména mě to překvapuje u těch, od nichž bychom očekávali, že budou umění a kulturnímu vývoji dobře rozumět.

Proč někomu vadí umělecké dílo sochaře, který patřil k vídeňské secesi po boku takových velikánů světového umění, jakými jsou Gustav Klimt, Egon Schiele? Kolik srovnatelných sochařských děl v Jablonci máme? Bohužel, žádné.

Vadí nám tedy obsah uměleckého díla? Jeho nositelem je rytíř, markrabě Rüdiger, postava z druhé části pozdně středověkého eposu Píseň o Nibelunzích, historické epické básně z pokladnice světového literatury. Rüdiger je na rozdíl od většiny hlavních postav děje postavou čistě literární, zcela vymyšlenou autorem, dodnes neznámým potulným zpěvákem, trubadúrem, minesengrem, který si ho stvořil jako nositele oblíbených rytířských ctností: čest, statečnost, věrnost, štědrost, zdvořilost, milosrdenství, víra.

Sochař Metzner zobrazil Rüdigera v dramatickém vyvrcholení literárního díla: aby původem germánský rytíř dodržel daný slib věrnosti hunskému králi Attilovi, zachoval se čestně a raději zvolil smrt. Germánům odmítl porušit slib věrnosti králi, kterému sloužil, a souběžně odmítl králi zradit vlastní kmen. Paradoxně by pak mohly mít germánské kmeny Rüdigerovi za zlé, že jim proti Hunům a Attilovi nepomohl. Svojí poctivostí a neúplatností se stal Rüdiger nadčasovou osobností a svým životním postojem i nadnárodním vzorem, k němuž se můžeme bez obav hlásit kdykoliv a kdekoliv. Rüdiger je jednou z opravdu mála kladných postav eposu. Tragika jeho osudu spočívá v tom, že ho šlechetné ctnosti, jako je věrnost, ochota pomoci, upřímnost, pohostinnost a dar nabídnout a přijmout přátelství, přivedly do záhuby. Proč tedy slyšíme, že dílo sochaře Franze Metznera, které vzniklo v roce 1903 v době vrcholné secese a v mladém Jablonci se objevilo na přelomu let 1923/1924, má spojitost s nacistickým Německem?

Není pochyb o tom, že bychom neměli zapomenout na zločiny napáchané nacisty během 2. světové války. Jenže co má s nacisty společného Metznerova kašna? Vlály kolem ní prapory s hákovým křížem. Ty ale vlály i na radnici. Vlály skoro všude v celé Evropě. Tak jako u nás po dlouhou dobu vlály i prapory jiného totalitního režimu. To, že oba nechvalně známé totalitní režimy zneužívaly v průběhu 20. století pro svoji propagandu vše, co se jim hodilo, je všeobecně známo. Metznerova kašna a rytíř Rüdiger nejsou žádné nacistické symboly, ale spíše oběti nacistické propagandy. A naším úkolem by mělo být podobná umělecká díla očistit od takové špíny. Nikoliv naopak.

Měli bychom být dostatečně sebevědomí, nenechat se strašit demagogií a vyvolávat mezi Jablonečany nesnášenlivost. Jde nám o rehabilitaci pozitivních uměleckých hodnot našich předků žijících v Jablonci, kteří město znovuosídlili po husitských válkách a obdivuhodně je přeměnili z pustiny a pralesa na světoznámého výrobce a vývozce skla a bižuterie. Konjunktura a zlaté časy vrcholily v letech 1871–1929, tedy až do krachu na newyorské burze.

Z úctyhodné tradice v našem městě můžeme s hrdostí vycházet. A máme morální povinnost v ní dále pokračovat, město pozitivně rozvíjet a předat mladé generaci v lepším stavu, než jsme jej sami do naší správy převzali.

Jablonecký měsíčník, 03/2016

ŠTÍTKY

Osobnosti:
Petr Louda

Copyright © 2009-2019  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

Jiří Pospíšil:Politika bez silných politických stran vede k oligarchům a totalitě.
Děkujeme