Válek: Vědu řídí i laici bez znalostí, to chci změnit

27. 9. 2017

Profesní život zasvětil medicíně, ale jako řada dalších lékařů by si z ní chtěl udělat odbočku do vysoké politiky. Přednosta Kliniky radiologie a nukleární medicíny Fakultní nemocnice Brno Vlastimil Válek se chce v podzimních volbách na druhý pokus stát poslancem. Tentokrát už jako lídr jihomoravské kandidátky TOP 09. Na práci ve Sněmovně se lékař se zkušenostmi z komunální a krajské politiky těší. „Mluvit na zasedání před mikrofonem si nenechám ujít, je to show,“ říká v nadsázce pětapadesátiletý Válek, který se narodil v Brně. S manželkou vychovává čtyři děti. 

* Před čtyřmi lety jste ve volbách do Poslanecké sněmovny skončil ze čtvrtého místa kandidátky jako první náhradník. Neodradilo vás to? Proč jste se rozhodl jít znovu do volebního souboje? 

Jsem lékař a medicíně se věnuji poměrně dlouho. Také jsem se zaměřil na vědu, působím dlouhodobě na Masarykově univerzitě. Dostal jsem se na vrchol a už se nemám v tomto ohledu kam v České republice posunout. Mám však touhu se někam kariérně dostat dál a zaujala mě politika, která mně navíc umožní alespoň částečně zůstat lékařem. Pokud se dostanu do Sněmovny, tak budu moct zúročit své zkušenosti a ovlivnit věci, které podle mě nefungují dobře. 

* Z toho tedy vyplývá, že se zaměříte právě na zdravotnictví. 

Hodně mě zajímá třeba také systém vzdělávání. Chci do něho více vpašovat vědecký základ, který je zásadní pro všechno. Aby změny ve vzdělávání, které se dějí, byly na základě nějakého seriózního výzkumu, který provedou lidé, kteří mu skutečně rozumí. A ne dělat politické zásahy bez reálných základů. Také se chci věnovat vědě. Zaměřit se právě na výzkumy, které organizují často laici mající v tomto směru nulové znalosti. Pak nastává problém v tom, když takoví lidé mají rozhodovat o tom, jaké vědecké práce se mají podpořit. 

* Když jste zmínil výuku, tak cílem vedení Jihomoravského kraje je posílit všeobecné vzdělávání, aby studenti nebyli vázáni pouze k jednomu oboru. Důvodem je měnící se pracovní trh. Co si o tom myslíte

Čtyři roky jsem seděl ve školské komisi kraje. Nějak jsem nepochopil, jaký přesný záměr má hejtmanství. V takových věcech je klíčové definovat si cíl. Jak jsem říkal, změny musí probíhat na základě nějakých vědeckých zjištění. Nicméně souhlasím s tím, že efektivita naší výuky není dobrá, a oceňuji, že se s tím kraj snaží něco dělat. 

* Jižní Moravy se také týká nový zákon, který má fakultní nemocnice přeměnit na univerzitní. Má to vést k průhlednějšímu a efektivnějšímu řízení. V posledním návrhu ale byla podmínka, že ke změně může dojít, jen pokud zařízení nemá dluhy. Problém může nastat u Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, která je dlouhodobě zadlužená. Je tato podmínka nutná? 

Tak, jak je nyní zákon napsaný, tak je dluh velký problém. V současné době za něho odpovídá zřizovatel. To znamená, že pokud by u svaté Anny řekli, že nemohou dále fungovat, tak v tomto případě stát musí dluh uhradit. Univerzitní nemocnice ale budou samostatný subjekt a stát už takovou povinnost mít nebude. Kdo teda dluh pak uhradí? Přispěje univerzita? Ta na to nebude mít, a tak logicky hrozí bankrot. Nemocnice by musela rozprodat majetek. Nebo by si ji třeba celou koupil nějaký soukromník, který může zrušit prodělečné obory, jako je urgentní medicína. 

* Je založení univerzitních nemocnic klíčové? Pomůže vyřešit nedostatek lékařů? Třeba na jižní Moravě kvůli němu museli zavřít interní oddělení v Tišnově. 

Stát, pokud chce občanům poskytovat zdravotní péči, musí vyprodukovat určité množství lékařů, sester i laborantů. Jinak prostě tuto službu nedokáže zajistit. Nemůže říct: ‚Tak do nemocnice pošleme učitele.‘ Tak to ve zdravotnictví nefunguje. V zahraničí je běžné, že mají univerzitní nemocnice, které poskytují komplexní vzdělání. V Brně by stačila jedna, pod kterou by byla sjednocená mimo jiné obě fakultní zařízení. Nyní prakticky vedeme konkurenční boj o jeden balík peněz z pojišťoven a o mediky. Tak by to fungovat nemělo. Měli bychom si jasně rozdělit, co bude kdo dělat. A také se musíme smířit s tím, že taková univerzitní nemocnice nebude generovat zisk. 

* Přesně naopak ale funguje třeba americká klinika Mayo, se kterou spolupracuje brněnské ICRC. Patří mezi špičková centra v léčbě srdečních nemocí. 

Ano, klinika Mayo je postavená na generování zisku. Tam se však řadový Američan nemá šanci dostat, i kdyby měl nadstandardní pojištění. Do Mayo se jezdí léčit nejbohatší lidé z celého světa. Tak nechceme v Česku dopadnout. Proto musí stát od začátku vzniku univerzitních nemocnic stanovit jasná pravidla. 

* Brno také nutně potřebuje novou velkou porodnici, protože budova na Obilním trhu je v havarijním stavu. Stát neustále slibuje, že stavba moderní porodnice v areálu Fakultní nemocnice Brno v Bohunicích je jeho priorita, ale stále se prakticky nic neděje. Pokud se stanete poslancem, budete se snažit stavbu urychlit? 

To je jenom technikálie. Mluvíme o obrovském projektu, který se nezrodí ze dne na den. Porodnice se určitě postaví. Nyní se musí zadat projekt, který se začne velmi rychle realizovat. Jsem dokonce přesvědčený, že nové porodnice se ve funkci přednosty gynekologicko-porodnické kliniky dočká i pan profesor Ventruba, který za tento projekt léta bojuje. 

* V souvislosti se zdravotnictvím se na jižní Moravě řeší také akutní nedostatek lůžek pro dlouhodobě nemocné. Jen v Brně jich chybí asi dvě stě. 

Spousta pacientů i ve Fakultní nemocnici Brno leží, protože je nemáme kam přeložit. A netýká se to jen interního oddělení, ale třeba také neurologie. Musíme proto velmi rychle stavět zařízení pro dlouhodobě nemocné pacienty. A vtáhnout do toho kraje a města. Například ve Ždánicích mají starostu, který se dohodl na spolupráci s ústavem sociální péče. Dává jim určité peníze a na oplátku mu zajišťují určitý počet lůžek, kam může obyvatele své obce umístit. 

* Působíte dojmem, že se do Sněmovny opravdu těšíte. 

Na ministerstvu zdravotnictví se pohybuju asi 15 let. Napsal jsem několik vyhlášek a podílel se na nějakých zákonech, takže vím, do čeho jdu. Nejsem dobrodruh. Sleduji i zasedání Sněmovny. To je show, při které se každý předvádí. Pochopitelně bych jako poslanec taky řekl své. Fakt se těším, že se tam dostanu. Bude to sranda. Jsem vysokoškolský kantor, který přednáší po celém světě, tak si nenechám ujít možnost mluvit někde na mikrofon v televizi. Ale ne, teď vážně. Zajímá mě, jak vlastně vznikají zákony. 

* Na některých jste se podílel, tak asi víte, jak to funguje. 

Nedokážu identifikovat, proč nakonec zákony nejsou kvalitně napsané, protože všechny lidi, co je dělají, znám. Jsou to odborníci. Úplně nevím, kde je chyba. 

* Vaší velkou zálibou je víno. Dokonce býváte členem porot v různých soutěžích. 

Ani jednu láhev vína jsem sice nevyrobil, ale snažím se vinařství studovat. Fakt s tím trávím hodně času. Mám rád všechny druhy vína. 

* Co vás na vinařství fascinuje? 

Vinaře nesmírně obdivuju, jsou to mimořádně pracovití lidé. Jsou jedni z mála podnikatelů, kteří myslí na budoucí generace. Vysazují vinohrady, na kterých vyrostou hrozny až za několik desítek let. Uvažují dlouhodobě. 


Veronika Horáková, redaktorka MF Dnes

V Brně dne 27. září 2017

ŠTÍTKY

Volby:
2017 poslanecká sněmovna - Jihomoravský - 1. Vlastimil Válek

Copyright © 2009-2019  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

nEUhneme
Karel Schwarzenberg:Chci, abychom byli v hlavním proudu Evropské unie.
Děkujeme