Jaké „investice“ jsou smysluplné v těžkých časech?

Stále se opakující stížnosti občanů na zastupitelstvu, i stále se opakující problémy, které vnímáme kolem sebe, to se stává naší dnešní realitou. Následky trvající ekonomické recese a související jevy, to vše jsou příznaky zhoršující se kvality života. A protože nelze očekávat, že věci se zlepší samy od sebe, je jistě užitečné lépe porozumět tomu, co se kolem nás děje. Cílem tohoto článku je poskytnout pohled na události v širších souvislostech. V následujícím textu budou pro ty, kteří mají zájem, určité informace objasňující jevy kolem nás.

Pokud někomu bude text připadat příliš únavný nebo nesmyslný, může přeskočit ke kapitole 2., která popisuje určité postupy pro posunutí spolupráce občanů a státní správy i samosprávy na vyšší úroveň.

Kapitola 1. V poslední době se objevují různé články a poznámky o dalším vývoji ekonomiky a společnosti. Také začínají prosakovat informace o nějakých studiích, které předpovídají velké hospodářské propady a prohlubování krize. Lidé mají potřebu rozumět situaci kolem sebe a mít pocit, že mají věci pod kontrolou. V následujícím textu chci čtenáře seznámit s obsahem jedné ze studií, které se zabývala možnostmi udržitelného rozvoje. Jsou to informace, kterou mohou zvýšit naše porozumění situaci, současně bohužel ukazují, že situaci máme pod kontrolou ještě méně, než jsme doufali.

Studie obsahuje výsledky modelování vývoje světa pomocí počítačového modelu. Model vznikl pro potřeby konference o udržitelném rozvoji konané v roce 1970. Na této konferenci se sešlo okolo stovky odborníků z různých zemí a obsahem konference bylo hledání vztahů a souvislostí mezi růstem populace, industrializace, mírou znečištění a celkovou úrovní života. Model vytváří prognózy budoucího vývoje lidstva na základě vzájemných vztahů mezi následujícími charakteristikami: světová populace, čerpání přírodních zdrojů, kvalita života, znečištění životního prostředí, kapitálové investice.

Vztahy mezi jednotlivými charakteristikami systému byly bedlivě definovány na základě dlouhodobých statistik a potvrzených souvislostí a kolem jejich platnosti není celkem žádného sporu. 

V tomto místě je potřeba vysvětlit jeden základní princip, který je v dynamickém modelu použit, a to obecně platnou zásadu, že každý systém usiluje o dosažení klidového rovnovážného stavu, který ovšem nemusí být totožný se stavem výchozím. Příklady ze života.

Systém – člověk se svým fyzickým a psychickým stavem. V dobré kondici je plný energie a elánu. Čas běží, přibývá práce a povinností, ještě tento úkol, ještě potřebuji vydělat na to a ono. Pokud člověk přetáhne své schopnosti, uvede tedy celý systém do nerovnováhy, dostaví se dříve či později nějaká událost, která ho opět zpomalí a takto uvede celý systém do rovnovážného stavu. Ze svých životních zkušeností pravděpodobně všichni víme, že tento nový rovnovážný stav se zdaleka nemusí podobat naší předchozí dobré kondici.

Příklad druhý – pohyb pevninských desek. Kolem tektonických zlomů, jaký je např. v Kalifornii, vzniká v průběhu času napětí vyvolané pohybem desek, na které působí síly ze zemského jádra a způsobují vzájemný pohyb zemských desek kolem tektonického zlomu. Celý systém se postupně dostává do nerovnováhy. Jakmile napětí přesáhne velikost třecí síly mezi deskami, systém se uvede do rovnováhy zemětřesením. Povšimněte si prosím, že zmíněný systém vůbec nezajímá, že při uvádění do rovnováhy zahyne značné množství osob a dojde k velkým materiálním škodám.

Dynamický model uplatňující tento princip dokáže dát odpověď na dvě základní otázky, KDY dojde k události uvádějící systém do rovnovážného stavu a JAK bude vypadat systém v novém rovnovážném stavu.

Jaké odpovědi poskytl dynamický model?

Otázka 1. – KDY?

Model ukazuje, že klesání jednotlivých charakteristik začne kolem roku 2010. Řečeno pěkně jadrně, od roku 2010 jedeme z kopce.

Otázka 2. – JAK BUDE VYPADAT NÁŠ SVĚT?

Jaký bude nový rovnovážný stav, model ukazuje v křivkách sledovaných charakteristik.

Základní model sestavený na základě minulého vývoje sledovaných charakteristik ukazuje, že v průběhu období zhruba od roku 2010 dochází k trvalému klesání kvality života za současného růstu znečištění životního prostředí. Charakteristiky kapitálové investice a populace zatím rostou, pokles se dostavuje až v období po roce 2020 u populace a 2030 u kapitálových investic.  V této variantě modelu postupný pokles přírodních zdrojů a růst znečištění způsobí postupný poměrně pozvolný pokles populace, který dále táhne další charakteristiky dolů. Model ukazuje období do roku 2100, všechny charakteristiky stále klesají.

Model dále zkoumal několik dalších alternativních strategií, kterými se lidstvo může pokoušet dosáhnout onoho kýženého udržitelného rozvoje. Testované alternativy byly různé a vedly k nepoměrně dramatičtějším výsledkům.

Model nenalezl žádný trvale udržitelný model chování, který by byl prostý stresů a tlaků. Globální systém postavený na dynamice pěti charakteristik může dosáhnout nadějnějšího chování bez dramatických krizí. Nejslibnější modely chování však vyžadují takový stupeň odříkání a oddanosti dlouhodobé perspektivě klidné budoucnosti pro další generace, jakého dnes lidé nejsou schopni. Řečeno v roce 1970 a od té doby lidstvo potvrdilo platnost tohoto tvrzení dostatečně.

Podrobnější rozbor a vysvětlení přesahuje meze tohoto článku. Nicméně znovu zdůrazňuji, že se jedná o seriózní vědeckou studii. (Zdroj: Jay Forrester, MIT). Zda budeme tyto informace brát vážně nebo ne, je jen na našem rozhodnutí.

Kapitola2.

Pokud ano, co tedy můžeme dělat? Z uvedených informací vyplývá, že jsme pohár hořkosti zdaleka nevypili do dna, ba právě naopak. Do čeho má tedy význam „investovat“? 

Na osobní úrovni jednoznačně do zdraví svého a svých blízkých.  Na úrovni komunity je užitečné podporovat všechny společenské aktivity, protože naše vzájemné dobré vztahy mohou mít v budoucnu nevyčíslitelnou hodnotu.  Je užitečné podporovat organizace, které se věnují dětem a mládeži. Je nutné zapojit do hledání řešení stávajících záležitostí, které jsou pravděpodobně jen předzvěstí budoucích problémů, co nejvíce občanů, abychom se naučili spolu jednat, hledat kompromisy, aby v našich diskuzích bylo méně vzájemných útoků a více konstruktivního hledání.

Jak lépe využít služeb státní správy a samosprávy? Záměrně volím slovo SLUŽEB, neboť někdy mám pocit, že se tento aspekt kamsi vytrácí. Je nutné se dožadovat. Občané se mohou obracet na své volené zastupitele a poslance a měli by tak činit, stále a stále. Skutečně nejsnazší a nejúčinnější je začít se svými zastupiteli v místní samosprávě. Zde je však dobré rozumět tomu, co může místní zastupitelstvo ovlivnit a kde končí jeho pravomoci.

O tom, že pokud chci ovlivňovat svůj život a svět kolem sebe, musím začít tam, kde mám schopnost něco ovlivnit, bylo pospáno hodně papíru. Výroky typu, že se stejně nic nezmění, jsou jen a jen výmluvy omlouvající naši nečinnost. Skutečností však zůstává, že se samo od sebe nic nezmění. Je potřeba konat, je potřeba tlačit a nenechat odpovědné osoby v klidu. Často je to obtížné a stojí to mnoho času a úsilí a výsledky se nedostavují tak rychle, jak bychom si přáli.

Dobrá zpráva je, že pokud vydržíme, výsledek se dříve či později dostaví.

Zuzana Kyliánová, zastupitel a radní městské části Maloměřice a Obřany

Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme