Euromýty

aneb co nás děsí a úplně zbytečně!

1) Kadeřnice nesmějí nosit podpatky

Ve skutečnosti to nezakázala žádná směrnice. Shodou okolností se sjezd zaměstnavatelských sdružení kadeřnických organizací, kde se na tom kadeřníci dohodli, konal v Bruselu. Vytržená z kontextu se pak zpráva dostala do britských novin a dál k lidem. 

2) Konec zabijaček

Tento mýtus nemá žádné opodstatnění. Každý chovatel si může doma porazit zvíře, ale jen pro vlastní spotřebu. Tak to platilo vždycky. Jediný zákon upravující zabijačky je už delší dobu platná veterinární legislativa. Protože, pokud by chtěl chovatel produkty ze své zabijačky prodávat, musí být porážka na jatkách a pod dozorem veterináře.

3) Zákaz nafukovacích balónků

Fáma mluvila o tom, že Unie zakazuje nafukování balónků a používání “frkaček” dětem mladším 14 let. Bylo to ale jen doporučení a navíc pro rodiče dětí do 8 let. Zákon s oním doporučením po dvaceti letech změnila Unie právě proto, že chtěla zaručit kvalitu v dnešní době, kdy se velké procento hraček dováží z Číny.

4) Příliš křivé okurky a banány nesmí na trh

Žádný takový zákaz nikdy Unie nevydala. Pouze zemědělci si prosadili stanovení kategorií pro ovoce a zeleninu, která se v zemích EU prodává. Jednotné parametry znamenají lepší kvalitu. Obchodník ví, co si objednává, a zákazník, co kupuje. Například každý banán musí být na vnější straně trsu alespoň 14 centimetrů dlouhý a jeho dužina na řezu mít minimálně 27 milimetrů.   

5) Žárovky jedině úsporné

Směrnice sice zakazuje prodávat na evropském trhu 45W žárovky  kvůli vysoké spotřebě. Ale tuto změnu si prosadily a schválily členské státy, samozřejmě včetně Česka. Úsporné žárovky déle vydrží a šetří energii, tedy peněženky domácností. Úspornější svícení může ušetřit až 10 procent nákladů.

6) Pomazánkové máslo není máslo

Zlí jazykové mluvili o bruselském zákazu českého pomazánkového másla. Ale bylo potřeba sjednotit pojmy v celé EU. Jako máslo se proto definoval jen produkt, který obsahuje více než 80 procent mléka. To sice pomazánkové máslo nesplňuje, ale určitě se může dál vyrábět a my o něj nepřijdeme.

7) Zbyteční euro-úředníci

„Evropská unie má zbytečně mnoho úředníků, to už překračuje všechny meze.“ Tak zněly stížnosti, ale pokud srovnáme unijní instituce s Českou republikou, vyjde nám jednoznačně úsporněji. V Česku vychází jeden úředník na 13 obyvatel, na evropské úrovni jeden zaměstnanec na 2941 občanů.

8) EU utrácí víc, než by měla

Rozpočet Evropské unie dosahuje do výše jednoho procenta HDP členských států. Průměrný rozpočet státu EU ale až na 44 procent HDP. Problém tedy může být spíš v tom, jestli EU své peníze investuje dobře, než že jich utrácí moc.

9) Marmeláda

EU nám nezakazuje něco vyrábět, ale má pravidla, podle kterých lze jako marmeládu označit pouze výrobek z citrusových plodů. Budeme tedy moci vyrábět dál, ale pod jiným názvem než marmeláda (např. džem).

10) Jednotné rozměry kondomů

EU žádné takové nařízení nevydala, opatření pochází z dílny Evropského výboru pro standardizaci, který funguje na dobrovolné bázi a nemá nic společného s EU.

11) Zákaz prodeje vajec v balení po 12 nebo po 6

EU nic takového neplánovala, otázka zněla, zda by na balení vajec měla být zahrnuta také informace o váze, ne že by váha balení měla nahrazovat počet kusů.

12) Farmáři musí dávat prasatům hračky

směrnice ukládá členským státům poskytnout prasatům „manipulovatelný materiál“ pro uspokojení jejich behaviorálních potřeb. Jako příklady jsou zmíněny seno, sláma a kompost. Nikde není ani slovo o hračkách.

13) Domácnosti budou povinny používat 5 druhů pytlů na odpadky za účelem recyklace

nařízení nic takového neukládá, ale ponechává na členských státech, jakým způsobem cíle v oblasti recyklace odpadu v domácnostech dosáhnou.

14) EU zakáže energeticky náročné plazmové televize

nic takového se nestalo, pouze byly schváleny minimální standardy energetické účinnosti pro různé druhy televizorů, včetně těch plazmových, a systém energetického štítkování používající již známou šestistupňovou škálu A-G.

15) EU chce regulovat splachování v toaletách

EU nepřikazuje, kolik vody se smí používat na splachování, ale zavádí systém energetického štítkování pro toalety založený na množství vody užívané na splachování. Není tedy pravda, že tato regulace zatěžuje spotřebitele, ale naopak mu dává příležitost ušetřit.

16) Zákaz karaf s olivovým olejem v restauracích

Evropská komise k němu chtěla přistoupit z důvodu ochrany spotřebitele, uložením povinnosti láhev s olivovým olejem řádně označit by spotřebitel získal informaci, o jaký olivový olej jaké kvality se jedná. Poté, co se proti záměru vzedmul odpor široké veřejnosti, od něj Komise ustoupila. Jedná se tak o ukázku toho, že se v EU rozhoduje demokraticky a je nasloucháno hlasu občanů.

Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme