Vydaváme nejen své oficiální tiskové výstupy, ale naši představitelé poskytují elektronickým i tištěným médiím rozhovory a komentáře. Ve formuláři níže můžete zadat, čí názory a z jaké oblasti chcete vyhledat.
Tvářit se, že je naše zásluha, že jsme zdravotní krizi zvládli líp, to si snad netroufne říct žádný kompetentní člověk. Stejně tak by se dalo říct, že jsme to zvládli mnohem hůř než Slovensko. Ani to bych si říct netroufl.
Naše ekonomika je srovnatelná s tou Slovenskou, ale tam mají inflaci výrazně nižší a ekonomika jim klesá pomaleji. Pokud bychom měli také euro, podniky by nemusely řešit vedle snížené poptávky i výkyvy koruny.
Zatím stále nevíme, jak velkou část souboje s koronavirem máme za sebou, ale leccos už je jasné. Souboj s epidemií se odehrává nejméně na čtyřech frontách, které spolu jen volně souvisejí.
Ekonomicky je jasné, že podpořit ekonomiku v těžké době dobře mířenými programy je velmi dobrá investice. Navíc to zvyšuje důvěru občanů ve stát.
Zatímco u obchodů s devizovými rezervami se tedy prakticky nic nemění (obchodovat lze „cokoli s kýmkoli“), u domácích operací jde o podstatnou změnu. A tu by bylo dobré vysvětlit.
Pomoc není morální hazard, je to cesta, jak společně problémy překonat. Země s vysokým dluhem samozřejmě vědí, že svůj dluh budou muset splácet samy, ale podporu v této době od ostatních si zaslouží, a to citelnou.
V posledních dnech už zaznamenávám určité zlepšení a věřím, že najdeme ekonomické řešené, i když to nebude to nejlepší, jaké se nabízí.
Nacházíme se v zcela výjimečné situaci, které se nedá vyhnout. Určitě můžeme tvrdý dopad zmírnit za podmínek, že stát bude jednat dostatečně rychle.
Náš bankovní sektor je velmi likvidní (viz více než 2 500 miliard korun, které banky ukládají v ČNB), ale ta likvidita asi není rovnoměrně rozmístěna.
Část Evropy byla postižena konfliktem Ruska a Ukrajiny ohledně zemního plynu a v důsledku toho vznikla na unijní úrovni legislativa, která řešila otázku dodávek plynu do Evropy.
