Zahraniční pobyty by neměly být vyhrazeny pouze studentům vysokých a středních škol, jak je tomu běžně. Do světa by teď měli na vandr, jak se tomu dříve říkalo, vyrážet i učni.
Ve snaze zachránit učňovské školství se na tom shoduje většina politických stran. TOP 09 by dokonce chtěla, aby do ciziny jezdili učni masově. „Naší ambicí je, aby na zkušenou do světa vyrazila až třetina studentů a učňů,“ řekla Právu jednička jihomoravské kandidátky a autorka školského programu TOP 09 Anna Putnová.
Podle ní před válkou bylo normální, že skoro každý tovaryš z jižní Moravy vyrazil na „veksl“ do Rakouska a poté se vrátil bohatší o zkušenosti a lépe jazykově vybavený. „Zpátky ze zkušené se nevraceli jen lepší řemeslníci, ale i světáci, kteří poznali svět a více si vážili domova,“ podotkla.
Doufá, že peníze na takovéto programy se najdou v evropských fondech. Podle Putnové je výuka jazyků, a to hlavně angličtiny, zásadní.
Bývalý rektor brněnské univerzity Jiří Zlatuška, který kandiduje za hnutí ANO a sepisoval jeho školský program, upozornil, že není možné se soustředit jen na angličtinu, ale i na výuku jazyků našich sousedů. „Nejvíce je potřeba asi němčina, ale i polština. Všeobecné mínění, že se všichni Němci či Rakušané domluví bez problémů anglicky, je mylné,“ řekl Právu Zlatuška. Vandry učňů, které znají ještě generace prarodičů dnešních mladých lidí, označil za dobrý nápad, ale zvažuje, jak tyto výměny hradit.
„Muselo by se vědět, zda by se na to daly použít evropské fondy. Jako podpůrná idea to není špatné, ale pochybuji, že by to byla pomyslná stříbrná kulka, která by zastřelila pověstného vampýra, kterým je v tomto případě vysoká nezaměstnanost mezi učni,“ dodal pro Právo. Stínový ministr školství ČSSD a senátor Marcel Chládek se nápadu na vandrování učňů rovněž nebrání, naopak.
„Je to dobrý nápad. Záleží ale na financování. Důležité je, aby byly propojeny evropské dotace, které nepočítají s financováním vedlejších nákladů, s českými stipendii, aby cesty nebyly uzavřeny pro ty, kteří si nemohou dovolit financování z vlastních zdrojů,“ řekl Chládek v pondělí Právu. Vandry by se, jak dodal, mohly týkat zejména dobrých učňů, jimž by pomohly k profesnímu rozvoji. Soc. dem. přichází i s dalšími nápady. Podle Chládka by v některých oborech měla maturitní zkoušku nahradit tzv. mistrovská zkouška, kterou by řemeslníci skládali až po několikaleté praxi. „Musíme vrátit řemeslo ke zlatému dnu, aby lidé věděli, že řemeslem lze dobře uživit rodinu a získat mezi lidmi vážnost,“ řekl Právu.
Řemesla a učňovské školství by si podle něj zasloužily také větší propagaci. „Musíme více popularizovat to, že dnes řemeslo není jen o špinavých montérkách a zemědělství o vidlích, ale že jsou potřeba kvalifikovaní odborníci,“ podotkl.
Skeptičtější k vandrům, byť je nezavrhuje, je Tomio Okamura, lídr hnutí Úsvit přímé demokracie. „V Česku se kvůli špatně nastavené politice státu stala z manuální práce podřadná záležitost. Výsledkem je, že se nedostává řemeslníků, zatímco úřady práce jsou zahlceny absolventy vyšších škol. Jsme pro posílení učňovského školství. Nejprve musíme změnit systém, pak můžeme uvažovat o detailech,“ sdělil Právu.
Právo, 2. 10. 2013, rubrika: Titulní strany, str. 1
