Europoslanci v prvním kole zvolili nového předsedu Evropského parlamentu, kterým se stal německý sociální demokrat Martin Schulz. Po volbě dalšího vedení europarlamentu přijde na řadu rozdělování výborů. Čeští zástupci v Evropském parlamentu netají své ambice.
Novým předsedou Evropského parlamentu se po dnešní volbě stal Němec Martin Schulz (S&D). V prvním kole ho 409 hlasy ze 612 platných lístků zvolili europoslanci, kteří se poprvé sešli na plenárním zasedání ve Štrasburku.
Kandidáta na šéfa Evropského parlamentu mohly do včerejška nominovat politické kluby nebo skupiny o velikosti alespoň 40 poslanců. Mezi dalšími kandidáty se objevila jména Španěla Pabla Iglesiase (GUE), Brita Sajjada Karima (ECR) a Rakušanky Ulrike Lunacekové (Zelení/ESA). Nikdo ale o vítězství sociálního demokrata Schulze, který vedl Evropský parlament posledních 2,5 roku, nepochyboval.
V pátek summit Evropské rady, který zasedal v Bruselu, totiž do čela Evropské komise vybral křesťanského demokrata Lucemburčana Jeana-Claudea Junckera. Vlivné posty si tak mezi sebe rozdělili dvě největší politické frakce.
Martin Schulz se díky dalším 2,5 letům, které stráví vedením Evropského parlamentu, stane prvním předsedou této instituce, jenž bude v jejím čele stát v kuse pět let.
Šéf Evropského parlamentu má rozmanité pravomoci – řídí činnost europarlamentu a předsedá plenárnímu zasedání. Předseda také zastupuje Evropský parlament při jednání se zahraničními subjekty či dalšími institucemi Evropské unie.
Po volbě šéfa Evropského parlamentu přijde na řadu volba jeho dalšího vedení, tedy místopředsedů a kvestorů. Nominace na tyto posty probíhají stejným způsobem jako nominace na post předsedy. Volba se v případě nutnosti může protáhnout i do druhého dne.
Jak se EurActivu podařilo zjistit, do volby o místopředsedy by čeští zástupci v Evropském parlamentu promluvit neměli. „Za nás na místopředsedu Evropského parlamentu nikdo nekandiduje,“ napsal redakci tiskový poradce největší politické frakce Evropské lidové strany (EPP), v jejíž řadách zasedají i české strany TOP 09 a KDU-ČSL, Marek Hannibal.
Podobně je tomu i u dalších českých europoslanců. „Pro europoslance ANO bylo a zůstává klíčové, jaký budou mít vliv na řešení věcných problémů. Z tohoto důvodu se delegace ANO rozhodla neusilovat o místopředsedu Evropského parlamentu, jakkoliv tu možnost měla, ale politickou pozici ve vedeni frakce s jasnými kompetencemi a vlivem,“ sdělila redakci Kateřina Novotná, která se stará o delegaci europoslanců za ANO.
Spolu máme větší šanci
Jak EurActivu nedávno vysvětlil český europoslanec Stanislav Polčák (TOP 09), pro českou delegaci v EPP představuje mnohem větší prioritu zisk silných pozic ve výborech v Evropském parlamentu než v jeho vedení.
Ambice českých zástupců v EPP jsou pochopitelné. Poslanci se domnívají, že jim v obsazování důležitých postů pomůže právě to, že vytvořili společnou delegaci. „Máme tak větší šanci, že se do klíčových výborů dostaneme,“ napsal redakci český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Poslanci TOP 09 a KDU-ČSL si tak podle něj brousí zuby především na „ekonomické“ výbory, regionální či zahraniční výbor.
„Věříme, že je náš návrh vybalancovaný a má naději na úspěch,“ řekl EurActivu.
Europoslankyně Michaela Šojdrová by ráda zasedala ve výboru, který se bude zabývat problematikou vzdělávání a své plány netají ani europoslanec, který byl do Evropského parlamentu zvolen za TOP 09, Jiří Pospíšil. „Příštích pět let se budu v Evropském parlamentu věnovat justiční tématice, takže se budu rád podílet na tvorbě předpisů z této oblasti,“ řekl EurActivu.
Ambice obsadit zajímavé výbory mají i další čeští poslanci v Evropském parlamentu. Jak už v předvolebním rozhovoru pro EurActiv prozradila jednička kandidátky ČSSD Jan Keller, on by rád usedl ve výboru, který se věnuje vzdělávání. „V úvahu tedy připadají buď výbor pro zaměstnanost a sociální věci, nebo pro kulturu a vzdělávání. Může se ale stát, že je obsadí zkušenější čeští europoslanci, a já si tím pádem budu muset vybrat výbor jiný. Jen doufám, že na mě nezbude výbor pro rybolov a surfování,“ vtipkoval tehdy.
Jeho kolega v delegaci Pavel Poc (S&D) chce především navázat tam, kde v minulém volebním období přestal. „Mám před sebou ještě hodně práce, chci pokračovat v práci ve výboru pro životní prostředí, veřejně zdraví a bezpečnost potravin,“ sdělil redakci. O tom, že to nebude lehké, nepochybuje. „V poslední době mám pocit, jako by ekonomická krize otázky životního prostředí z politiky skoro vyhnala,“ dodal.
Občanští demokraté, kteří ve volbách ztratili, si jako svou největší prioritu vytyčili to, aby stejně jako Poc mohli i nadále pokračovat v práci ve výborech, v nichž působili v předchozím období.
„V nadcházejícím období bych chtěl zůstat ve výboru pro průmysl, dopravu a energetiku, prioritně se věnovat otázkám výzkumu a vývoje, a efektivně tak propojit legislativní práci v Bruselu s aktivitami na domácí půdě,“ řekl EurActivu Evžen Tošenovský.
Jan Zahradil by rád zůstal ve výboru pro mezinárodní obchod. „Jako zpravodaj pro smlouvu o volném obchodu mezi EU a Vietnamem bych chtěl vyjednávání dovést ještě tento rok do úspěšného konce,“ uvedl Zahradil.
Poslanec za Svobodné Petr Mach přišel do Bruselu s jedinou ambicí, kterou je změna základních smluv EU. „Mám v úmyslu zapojit se do výboru pro ústavní záležitosti, který je nejvhodnější pro tuto myšlenku,“ napsal redakci. Podle svých slov se tak smířil s tím, že bude nucen občas do unijních institucí cestovat. Krátce po zvolení europoslancem totiž prohlašoval, že bude svou práci vykonávat z Prahy. „Cesty chci ale minimalizovat,“ dodal.
euractiv.cz, 1. 7. 2014, rubrika: Evropské volby 2014
