Kalousek investoval více než Babiš

Ministr financí Andrej Babiš se chlubí, jak naplnil státní kasu. Kontrolní hlášení prý funguje a Finanční správa pracuje efektivněji. Ve skutečnosti za nejlepším výsledkem státního rozpočtu v historii Česka stojí umná hra s čísly. 

Česká vláda loni hospodařila s přebytkem 61,77 miliardy korun. Je to největší kladné saldo státního rozpočtu v historii České republiky. A to jak v absolutních číslech, tak co do poměru k hrubému domácímu produktu. Ministr financí Andrej Babiš si pochopitelně nenechal výjimečnost okamžiku utéct a horkou novinku oznámil před novináři a ve světlech ramp. „Proč bychom se nemohli pochválit za to, že jsme zde odvedli nějakou práci,“ řekl a zářil jako sluníčko. 

Nablýskané plusové miliardy vypadají skvěle, ve skutečnosti to ale přílišný důvod k radosti není. Rozpočtový přebytek stojí na třech pilířích: solidní hospodářský růst, krácení investičních výdajů, špatné finanční plánování vlády. Za růst ekonomiky tato vláda vůbec nemůže, pouze z něj těží. Meziroční snížení veřejných investic o 91 miliard (neboli o 52 procent) a naopak nárůst platů ve státním sektoru, zvyšování dotací podnikatelským subjektům i neziskovkám o více než 20 miliard ukazují na to, že vláda dobré časy projídá. 

Plánuj jako Babiš 

Při sestavování nejdůležitějšího hospodářskopolitického nástroje vlády se původně počítalo se sedmdesátimiliardovým schodkem. Babišovi úředníci tak prokázali neobyčejnou neschopnost krátkodobého finančního plánování. Z porovnání plánu a skutečnosti vyplývá, že se sekli o více než 130 miliard korun. Špatně odhadli i objem přijatých prostředků z Evropské unie, kterých do Česka přiteklo skoro o 65 miliard více, než schválený rozpočet předpokládal. Ministerstvo financí se chlubí, že dokázalo zvýšit výběr daní. Celostátní inkaso daně z přidané hodnoty meziročně vzrostlo bezmála o 18 miliard korun, což představuje přírůstek o 5,4 procenta. Babišův úřad to vysvětluje jako jasný důkaz pozitivního dopadu kontrolního hlášení, které „překročilo očekávání pro letošní rok“. Jen pro pořádek se sluší dodat, že největší meziroční přírůstek výběru DPH (o 10,8 procenta) posledních let byl dosažen v roce 2013. Tedy v období, kdy se české hospodářství zmítalo v recesi a rostoucí nezaměstnanosti. Dnes ekonomika naopak o dvě procenta roste. 

Mimoto vzrostlo inkaso daní z příjmů lidí v zaměstnaneckém poměru (o 8,1 %) a daní z firemních zisků (o 11,74 %). Na vyšší výběr daní z příjmů zaměstnanců prý mělo „nezanedbatelný vliv zvýšení platů zaměstnanců ve veřejném sektoru“. Zde ministerstvo financí vymyslelo finanční perpetuum mobile: zvýšíme výběr daní z příjmů zaměstnanců státu tím, že zvýšíme výdaje na jejich platy. Je to podobný princip jako zvýšit příjem za vratné lahve tím, že budeme kupovat více piva. 

Investuj jako Kalousek 

Opozice i někteří ekonomičtí analytici vládě vyčítají, že zdánlivě krásnému výsledku hospodaření státu obětovali investiční výdaje. A mají pravdu. Meziroční pokles o více než polovinu chtě nechtě podváže budoucí ekonomický růst. Místo aby vládní strany hledaly příležitosti, kde peníze utratit s co největším multiplikačním efektem, myslí už na parlamentní volby. V nich se bude rozpočtový přebytek dobře prodávat. A nejen Babišovu hnutí. 

Ministerstvo financí obrovský propad veřejných investic obhajuje vysokou srovnávací základnou roku 2015. Tehdy stát proinvestoval 175 miliard korun, když doháněl manko v čerpání evropských dotací z předešlého programovacího období. Jenže i loňských 85 miliard kapitálových výdajů stále ještě o čtvrtinu zaostává za rokem 2012. Jinými slovy: i proklínaný Kalousek investoval více než Babiš. Pozitivně lze naopak hodnotit úspory související s obsluhou státního dluhu. Ministerstvo financí je vyčíslilo na 11,6 miliardy korun. Do značné míry je to ale opět jen otázka shody příznivých okolností. Vláda využila prostředí s extrémně nízkými úrokovými sazbami a část dluhu refinancovala emisí dluhopisů s nižšími úroky. Tak alespoň něco.