V Lánech skončila dvoudenní schůzka hlav států Visegrádské skupiny, jíž nyní Česko předsedá. Dnes se k zástupcům Visegrádu připojili i slovenský a srbský prezident. A společně mimo jiné podpořili začlenění Srbska do Evropské unie. Kromě jejího rozšíření se summit věnoval například možným dopadům brexitu a víceletém finančním rámci unie s tím, že Polsko a Maďarsko mají zájem především o zachování zemědělských dotací. Česko a Slovensko na udržení objemu peněz na stavbu dálniční infrastruktury.
(editovaný rozhovor s poslankyní TOP 09 Helenou Langšádlovou)
Vladimír KROC, moderátor
Zaujal Vás některý ze závěru Visegrádského summitu nebo z bodů, které zazněly během těch dvou dnů, paní Langšádlová.
Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně /TOP 09/
Myslím si, že se potvrdilo, že se v České republice V4 velice přeceňuje, že ani zdaleka nemáme tak stejné zájmy, jak si někteří namlouvají. Vidíme to například na těch závěrech, kdy se hovoří o tom, že má být více peněz věnováno do zemědělství, což je požadavek Polska a Maďarska jako zemědělských států. My jsme oproti tomu jeden z nejprůmyslovějších státu Evropy. Měli bychom chtít získat větší konkurenceschopnost, aby se více peněz v novém programovacím období dalo do vědy a výzkumu, a abychom obstáli v průmyslové revoluci 4.0. A rozpor je i dalších politických oblastech.
Vladimír KROC, moderátor
Včera se účastníci oné schůzky shodli, že by rádi prosazovali výraznější pozici Visegrádu v Evropské unii po brexitu. Paní Langšádlová, mění se odchodem Británie nijak významněji ten prostor pro Visegrádské státy na unijní scéně?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně /TOP 09/
Nemyslím, že by to hrálo zásadní roli. Musíme především hledat spolupráci i mimo států V4, s dalšími partnery v rámci Evropy. V4 je jenom zlomek, 1/8 členských států podle počtu obyvatel. Musíme komunikovat i s dalšími partnery a ta platforma V4 naší pozici mnohdy spíše zhoršuje. Zároveň pokud hovoříme o společném postupu V4, je potřeba, aby to bylo více koordinováno, jelikož je velmi diplomaticky nešťastné, když se pan premiér rozhodne a hovoří jménem V4 ohledně situace na severu Sýrie, a nemá k tomu mandát. Toto by se rozhodně nikdy nemělo stát.
Vladimír KROC, moderátor
Paní Langšádlová, nemohlo tehdy spíš jít o skutečně jakýsi komunikační šum, než o zásadnější spor ve Visegrádské skupině?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně /TOP 09/
Vzhledem k ověřeným výstupům si myslím, že nikoliv. Současně je potřeba zdůraznit, že země V4 deklarovaly na počátku jednání, že budou řešit i společné posílení pozic v rámci NATO. I zde vidíme, že státy mají naprosto rozdílné pozice. Na jedné straně tady máme Polsko, které chce vyšší účast Američanů na svém území, plní své závazky a jasně identifikovalo Rusko jako hrozbu i v oblasti hybridních hrozeb, a naproti tomu Maďarsko, které velmi blízce komunikuje s prezidentem Putinem a Rosatom jim staví elektrárnu. To je další důkaz toho, jak ty země mají rozdílné pozice a zájmy. Pokud bychom měli hledat to společné, tak bychom se v první řadě mohli od Poláků a Maďarů učit stavět dálnice. Nebo bychom měli jednat o situaci, kdy Polsko výrazně znečišťuje ovzduší na severu Moravy. Ta situace je tam opravdu kritická. Je tedy určitě spousta věcí, které můžeme řešit společně, ale nemělo by nás to izolovat od spolupráce s ostatními státy, a měli bychom přicházet s pozitivními návrhy.
Vladimír KROC, moderátor
Jaká je nejbližší nebo nejdůležitější výzva pro V4, dejme tomu, v klíčových unijních otázkách posledních let?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně /TOP 09/
Já si myslím, že priority, jak jsou ve finančním rámci nastavené, tedy zaměřeny hlavně na konkurenceschopnost Evropy, na transformaci průmyslu, na to, abychom investovali do vzdělání vědy a výzkumu, že to je naše budoucnost.
Zdroj: Český rozhlas Plus, 3.10.2019
