Neustoupíme. Tak zněl hlavní titulek deníku Právo v minulém týdnu o postoji české vlády k požadavkům Evropské unie, abychom se podíleli na společné snaze vyřešit situaci uprchlíků, kteří se dnes tísní v Řecku a v Itálii. Zdá se mi, že opravdu i poslední člen vlády se postaví se samopalem v ruce na naši hranici a bude bránit vlast proti lidem, kteří sem ovšem vůbec nechtějí.
Pravdu řekl pan ministr Chovanec, který v boji proti uprchlíkům a migrantům zastává tak tvrdé postoje, až připomíná jiného socialistu dvacátého století, bývalého šéfredaktora italských novin jménem Avanti!
Sdělil nám, že k nám do voleb nepustí jediného uprchlíka. Konečně poctivé slovo. Takto taky musíme ono silné heslo „Neustoupíme“ chápat. Každý ví, že si nemůžeme dovolit válku proti celé Evropské unii a asi jistý počet uprchlíků přijmeme. Ostatně česká vláda o tom už uvažovala, svého času, když nešťastníci v Bruselu vymysleli systém kvót.
Sotva budou volby za námi, a tudíž naše změna postoje k uprchlíkům neublíží zastoupení jednotlivých stran v parlamentu, tak ustoupíme tempem, že nejslavnější ústup českých legionářů od Jekatěrinburgu do Vladivostoku před sto lety bude proti tomu vypadat jako skromný výlet na Okoř.
Ale i ten se svého času podařilo českému národu prodat jako hrdinský čin.
A o to v těchto hrách dneska jde. Politici vědí, že musí býti realisté, ale aby před voličstvem vypadali dobře, vrhají se do pózy neohroženého obránce vlasti a zároveň připravují co nejrychlejší ústup po volbách.
V Bruselu ovšem pro naši českou politiku nějak nemají porozumění.
Oni tam pořád ještě výroky našich prezidentů a dalších politiků berou vážně. Je mi jich srdečně líto. Měli býti konečně obeznámeni s podmínkami české politiky.
Mohu si představit budoucího předsedu české vlády, když se setká s novým francouzským prezidentem a bude mu vykládat: „Vy jste na nás ve svých výrocích přísný. Musíte nás chápat. My jsme malý národ, který vlastně sedm set let zažíval jen porážky a ústupy. Z říše Karla IV. jsme se scvrkli na nynější Českou republiku. Vy ve francouzské armádě máte krásný bubnový signál Chamade, který velí k ústupu. A my jsme toto umění u nás převzali. My jsme schopni každý ústup a každou porážku interpretovat jako hrdinský čin a vlastně vítezství. A na naše voliče to stále ještě působí.“
Karel Schwarzenberg, předseda zahraničního výboru PSP
