Langšádlová: Výnosy ČEZu jsme použili na snížení deficitu důchodového pojištění

Tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek prosazoval, aby se výnosy ze společnosti ČEZ staly zdrojem pro financování transformačních nákladů důchodové reformy. Pokud by nestačily, chtěli jsme na krytí deficitu státního I. pilíře využít i zdanění spotřeby, namísto zvyšování zdanění práce (důchodového pojištění), které způsobuje nezaměstnanost a nižší konkurenceschopnost české ekonomiky. Museli jsme však také reagovat na prohlubující se deficit I. pilíře, který byl způsoben stárnutím populace jako dlouhodobým trendem a nižšímvýkonem ekonomiky (problémy v eurozóně, nižší zahraniční poptávka po našem exportu). Deficit systému důchodového pojištění přesáhl 40 miliard korun a prohluboval taktéž deficit státního rozpočtu, jehož je součástí. Pokud jsme se zavázali snížit tento schodek a zároveň zbrzdit růst veřejného zadlužení, nemohli jsme tento problém ignorovat.

Mohli jsme jít v zásadě třemi cestami. První, zvyšování zdanění práce a hospodářské aktivity, jsme ihned odmítli jako protirůstový krok. Druhou, snižování důchodů, jak se stalo v jiných zemích, jsme s ohledem na sociální citlivost a neutěšenou ekonomickou situaci některých seniorů odmítli taktéž. Třetí cesta znamenala najít nové zdroje. Jinými slovy, nechovali jsme se populisticky, jak chtěla učinit sociální demokracie a rozdat výnosy ČEZ na mimořádné zvýšení důchodů. Tyto výnosy jsme naopak použili na snížení deficitu důchodového pojištění, čímž jsme se zároveň nemuseli o tuto částku zadlužit.

Jak vypadají konkrétní čísla? Například v roce 2012 se saldo I. pilíře důchodového systému díky našemu opatření snížilo o 14,4 miliardy korun. Martin Zvěřina k tomu správně uvádí, že peníze nemají mašličky. To však neznamená, že dodatečné výnosy nelze použít na snížení deficitu i zadlužení. Přesně pro ty cíle rozpočtové odpovědnosti, které současná vláda nehodlá následovat.