Co možná nevíte o komunálních volbách

20. 8. 2014

Jak vznikají kandidátky kandidujících subjektů ?

Ve volbách do obecních zastupitelstev mohou kandidovat nejen registrované politické strany a hnutí, ale i sdružení nezávislých kandidátů.  Na rozdíl od voleb do Poslanecké sněmovny neprovází  vytváření kandidátky v malých městech a obcích krutý vnitrostranický boj, protože do komunální politiky se zpravidla nikdo moc nehrne.  Organizátoři kandidátky musí vyvinout značné úsilí, aby získali souhlas potřebného počtu kandidátů, který odpovídá počtu členů zastupitelstva dané obce. Pořadí na kandidátce je pak obvykle výsledkem přátelské dohody, protože pouze menší část kandidátů v čele kandidátky daného kandidujícího subjektu je ochotna se komunální politice aktivně věnovat.

Proč tedy nekandidují pouze kandidáti, kteří chtějí být zastupiteli ?

Pro kandidující subjekt není výhodné kandidovat s menším počtem kandidátů, než je počet členů zastupitelstva. Rozhodujícím kritériem úspěchu kandidujícího subjektu  je totiž počet jím získaných hlasů (viz. dále).

Kolik máte volebních hlasů ?

Každý volič má tolik hlasů, kolik je členů voleného zastupitelstva. V našem městě má tedy volič 21 hlasů.  Volič přiděluje své hlasy kandidujícím subjektům, nebo přímo jednotlivým kandidátům, některou z níže uvedených možností. Kandidující subjekt, který kandiduje s „neúplnou“ kandidátkou se proto předem připravuje o určitou část potenciálních hlasů. Od každého voliče může totiž získat maximálně tolik hlasů, kolik má kandidátů na své kandidátce. Pokud ale volič uplatní více hlasů, než je počet členů zastupitelstva, je celé jeho hlasování  neplatné !

Jak můžete volit ?

V komunálních volbách se nekroužkuje, ale své hlasy přidělujete kandidujícím subjektům, nebo konkrétním kandidátům, pomocí křížků. Volič má tyto možnosti využití svých 21 hlasů:

-        napsat křížek před názvem kandidujícího subjektu , což prakticky znamená, že volič dává  každému kandidátu na kandidátce jeden svůj hlas

-         označit křížkem jména kandidátů z kandidátek různých kandidujících subjektů

-        kombinovat výše uvedené možnosti, tzn. označit křížkem kandidující subjekt, se kterým volič sympatizuje, a současně označit křížkem jména kandidátů z jiných kandidátek. V tomto případě dostane označený kandidující subjekt od daného voliče tolik hlasů, kolik činí rozdíl mezi jeho počtem hlasů ( tj. 21) a součtem  jím označených kandidátů jiných kandidujících subjektů.

Lze přidělit preferenční hlasy ?

V případě komunálních voleb preferenční hlasy, tak, jak je známe z voleb parlamentních, neexistují !! Volič tedy nemůže současně označit kandidující subjekt a některé kandidáty tohoto subjektu. Pokud tak učiní, není jeho hlasování neplatné, ale k hlasům konkrétních kandidátů se nepřihlíží, protože označením kandidujícího subjektu již volič rozdal všech svých 21 hlasů.

 Jak se rozdělují mandáty na kadidující subjekty a konkrétní kandidáty ?

Pro každý kandidující subjekt se nejprve zjistí, zda získal alespoň 5% z celkového počtu  platných hlasů (tzv. volební klausule). Kandidující subjekt, který tuto podmínku nesplnil , je z dalších kroků vyřazen a a  jím získané hlasy propadají.

Rozdělení mandátů na kandidující subjekty se provádí pomocí tzv. d´Hondtovy metody. Podstata metody spočívá v tom, že se součty hlasů získaných jednotlivými kandidujícími subjekty postupně dělí řadou čísel 1,2,3 …..n, kde n je počet kandidátů daného kandidujícího subjektu.  Pro názornost uveďme ilustrativní příklad rozdělení mandátů ve čtyřčlenném zastupitelstvu:

Tabulka č. 1

Kandidující subjekt

Počet hlasů (PH)

PH/1

PH/2

PH/3

PH/4

Počet mandátů

A

1680

1680

840

560

420

2

B

360

360

180

120

90

0

C

880

880

440

293

220

1

D

1080

1080

540

360

270

1

 

V druhém kroku jsou mandáty získané jednotlivými kandidujícími subjekty přiděleny konkrétním kandidátům podle jejich pořadí na kandidátce s výjimkou následující situace:.

jestliže některý z kandidátů získá o více než 10% více hlasů, než je průměrný počet hlasů na jednoho kandidáta daného kandidujícího subjektu, posouvá se v kandidátce nahoru na místo, které odpovídá počtu jím získaných hlasů. Zní to poněkud složitě a  proto si vše ukážeme na příkladu výsledků komunálních voleb v Unhošti v roce 2010.

Volby 2010 – co udělá  volební systém s hlasy kandidátů

Předpokládejme, že počet získaných hlasů jednotlivými kandidáty je měřítkem vůle voličů, koho chtějí mít v zastupitelstvu. Tabulka č.1 uvádí počet mandátů získaných kandidujícími subjekty na základě přepočtu  hlasů d´Hondtovou metodou a hranici pro změnu pořadí kandidáta. Kandidát, který získal více hlasů, než je toto číslo, se v kandidátce posunuje nahoru na místo, které by mu náleželo podle počtu získaných hlasů.

Z tabulky č. 1 je zřejmé, že d´Hondtova metoda stírá relativně malé rozdíly v počtu získaných hlasů kandidujícími subjekty, takže prakticky způsobuje, že malé vítězství znamená žádné vítězství z hlediska počtu mandátů. To byl případ volebního vítězství TOP 09 (23,92 %), tj. zisk 5 mandátů, stejně jako ČSSD  s 21,23% hlasů.

Tabulka č. 2

Kandidující subjekt

Počet mandátů

Hranice pro změnu pořadí

TOP 09

5

443,3

ČSSD

5

393,3

ODS

4

386,1

SNK

3

253,0

SPU

2

169,4

VV

2

158,4

 Následující tabulka č. 3  uvádí 21 nejúspěšnějších kandidátů podle počtu hlasů a  volební subjekty, za které kandidovali. V dalších sloupcích jsou zvolení zastupitelé s počtem získaných hlasů a subjekty za které kandidovali . Tučně jsou označeny subjekty, které tvoří „vládní koalici“. Většinou pouhého jednoho hlasu mohla tato koalice rozhodnout o složení rady města, která volí starostu.

Tabulka č. 3

Kandidát

Hlasy

Subjekt

Zastupitel

Hlasy

Subjekt

Koulová

506

TOP

Mazuchová

477

ČSSD

Preiss

495

TOP

Šebková

432

ČSSD

Volek

481

TOP

Kindlová

413

ČSSD

Mazuchová

477

ČSSD

Šnajberková

369

ČSSD

Urban

475

TOP

Formáček

364

ČSSD

Fanta

474

TOP

Vlasák

436

ODS

Boček

472

SNK

Záboj

421

ODS

Kopp

441

TOP

Čížková

416

ODS

Vlasák

436

ODS

Lechnýř

387

ODS

Šebková

432

ČSSD

Bězděk

261

SPU

Junová

429

TOP

Šimáček

249

SPU

Záboj

421

ODS

Koulová

506

TOP

Čížková

416

ODS

Preiss

495

TOP

Karas

414

TOP

Volek

481

TOP

Kindlová

413

ČSSD

Urban

475

TOP

Jurka

410

TOP

Fanta

474

TOP

Kuželová

404

TOP

Boček

472

SNK

Bradáč

403

TOP

Froňková

350

SNK

Beličková

398

TOP

Jakovec

317

SNK

Jansová

396

TOP

Šula

258

VV

Černá

388

ČSSD

Pucholt

231

VV

 

Z  obou tabulek je zřejmé, jaký zásadní  zásah do vůle voličů, vyjádřené počtem hlasů získaných jednotlivými kandidáty, způsobuje platný volební systém .

V případě voleb v roce 2010 by přímé přidělování mandátů kandidátům podle získaných hlasů znamenalo, že:

-        v zastupitelstvu by byly zastoupeny pouze4 kandidující subjekty (TOP 09, ČSSD, ODS a SNK)

-        většinu v zastupitelstvu by měla TOP 09 díky svým 13 zastupitelům a nemusela by s nikým vytvářet povolební koalici

-        9 zastupitelů, kteří získali mandát  přepočtem hlasů na mandáty , by v zastupitelstvu nebylo.

Pravidlo pro změnu pořadí kandidátů na kandidátce bylo v minulých volbách uplatněno ve třech případech, z nichž dva se týkaly mé osoby. Kandidoval jsem za TOP 09 na 4. místě kandidáty, ale hned dva spolukandidáti překročili hranici pro změnu pořadí, která měla hodnotu 443,3 hlasů. Pan Volek získal 481 a MUDr. Urban 475 hlasů a proto se posunuli na na 3. a 4. místo na kandidátce, takže ing. Fanta, kandidující jako číslo 4, byl poslední, kdo získal mandát. Tento případ se zdá být logický, protože všichni kandidáti, kteří získali mandát, měli více hlasů, než já. Jinak tomu ale bylo v případě ČSSD. Hranici pro změnu pořadí, která měla hodnotu pro ČSSD 393,8 překročila Mgr. Šebková se ziskem 432 hlasů. Tím se dostala na druhé místo kandidátky a odsunula pí. Černou kandidující na 5. místě,  do pozice první náhradnice.   Paní Černá s 388 hlasy tedy nezískala mandát zastupitele za ČSSD, přestože obdržela více hlasů, než ing. Šnajberková a pan Formáček ( později se pí. Černá stala členkou zastupitelstva na základě rezignace Mgr. Šebkové, tak jako tomu bylo v mém případě  po rezignaci pana Volka).

Co z toho všeho vyplývá ?

   Základní problém zřejmě spočívá v tom, že volby do obecních zastupitelstev jsou jediným typem voleb, kde volič může dát své hlasy více kandidujícím subjektům ! Mnohem horší však je, že si voliči tuto skutečnost pravděpodobně vůbec neuvědomují.. Možnost křížkování konkrétních kandidátů napříč kandidátkami totiž vytváří zdání, že si mohou vytvořit svoje ideální zastupitelstvo. Ve skutečnosti tím, že označí  křížkem konkrétního kandidáta pouze dávají subjektu, za který kandiduje, jeden svůj hlas. Že to byl hlas právě pana XY se bere v úvahu, až, když se přidělují získané mandáty konkrétním kandidátům a pan XY získal více hlasů, než byla vypočtená hranice pro změnu pořadí na kandidátce.

Výše uvedené výhrady k platnému volebnímu systému by v žádném případě neměly vézt k tomu, že volič k volbám nepůjde. Každý volební systém má své výhody a nevýhody , o kterých je ovšem dobré vědět  a přizpůsobit tomu volební rozhodnutí.

 

Na paměti je nutno mít především tyto skutečnosti:

-        o tom, kteří kandidáti se dostanou do zastupitelstva rozhoduje především celkový počet hlasů subjektu, za který kandidovali , jejich umístění na kandidátce a pouze ve výjimečných případech hraje roli počet hlasů získaných daným kandidátem

-        každý volič má 21 hlasů, které by měl plně využít

-        křížkem před jménem kandidáta dáváte prvotně hlas subjektu, za který daný kandidát kandiduje a teprve druhotně může tento váš hlas hrát roli při přidělování mandátu kandidátům.

Komunální volby jsou jednoznačně soubojem kandidujících subjektů, přestože možnost křížkování  napříč kandidátkami vytváří iluzi, že jde o souboj jednotlivých kandidátů. Tuto skutečnost by měl volič respektovat při volbě své volební taktiky.  To znamená, že nejprve by měl  zhodnotit jednotlivé kandidující  subjekty podle dvou základních kritérii:

-        věrohodnost a kompetence k výkonu funkce zastupitele kandidátů na cca prvních pěti místech kandidátky

-        míra souhlasu s volebním programem.

V případě, že jeho sympatie směřují jednoznačně k jednomu kandidujícímu subjektu, je jeho volební rozhodnutí jednoduché. Označí daný volební subjekt křížkem, což znamená, že dá všech svých 21 hlasů tomuto subjektu. Další možnosti volební taktiky již obsahují značná rizika. Sympatizuje –li  např. s jedním kandidujícím subjektem, ale rád by podpořil i některé kandidáty z kandidátek jiných subjektů, dává těmto subjektům část svých hlasů , které budou mít vliv při přepočtu hlasů na mandáty. Volič tak vlastně vytváří konkurenci subjektu se kterým sympatizuje a navíc jeho hlasy mohou přispět k tomu, že mandát nezíská kandidát, kterému dal své hlasy, ale lídr jeho kandidátky. Při daném způsobu nakládání s hlasy voličů se pak jako nejméně vhodná jeví volební taktika křížkování kandidátů napříč kandidátkami kandidujících subjektů. Takový postup totiž prakticky znamená, že volič rozděluje své hlasy mezi více kandidujících subjektů, což vlastně popírá smysl voleb jako takových.  Pokud volební systém neumožňuje přímé přidělování mandátů kandidátům podle počtu jimi získaných hlasů je tento způsob volební taktiky v podstatě nesmyslný.

Doc. Ing. Karel Kopp, CSc

Červenec 2014

Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme