Co bude se Smíchovským nádražím?

Plocha, která se dnes souhrně nazývá „Smíchovské nádraží“ je jednou z nejzajímavějších lokalit Prahy, která k sobě přitahuje pozornost developerů, a to zahraničních i tuzemských. Vždyť vlastní nádraží s kolejemi a nádražní budovou zaujímá z celkové plochy cca 25 ha asi 10 ha. Na zbývající části cca 15 ha by měla vyrůst nová část Smíchova.

Současná situace je taková, že vlastník pozemků České dráhy a.s. s vítězem k tomu vypsaného výběrového řízení, společností Sekyra Group a.s., založil společný podnik Smíchov Stacion Development a.s., v němž společnost Sekyra Group a.s. měla za úkol do 5 let zpracovat, projednat, připravit ke schválení a nechat schválit územní plán celé této lokality. Tento účel doposud naplněn nebyl, přestože doba k tomu vyměřená již uplynula.

Přitom tato plocha dnes téměř v centru města s dokonalým dopravním napojením všemi druhy městské dopravy (metro, tramvaj, autobus, vlak) v bezprostřední blízkosti městského okruhu a rychlostní komunikace R4 na Strakonice je pro architekty-urbanisty hozenou rukavicí.

Přímo se nabízí protažení ulice Stroupežnického jako pěší zony středem řešeného území. Plochy vzniklé směrem k ulici Nádražní a Radlické, které dané území ohraničují, jsou dostatečně velké, aby na ně mohly být umístěny nejdůležitější městotvorné funkce jako je sport a volnočasové relaxační aktivity, kultura, komerce, a samozřejmě rezidenční bydlení. Bez patřičného počtu bytů se takovéto území stává v mimopracovní době mrtvým městem vydaným na pospas asociálním živlům.

Z objektů sloužících kultuře se jako vhodný doplněk Smíchovským divadelním scénám nabízí koncertní sál, který Smíchov postrádá, anebo posílení historického fenoménu železniční dopravy v tomto místě výstavbou železničního muzea. Za zvážení stojí vnést do území jako architektonický prvek vodní plochu revitalizací Radlického potoka. Komerční aktivity, jako jsou hotely, kanceláře a restaurace, je třeba posoudit s ohledem na stávající množství těchto činností, neboť v současnosti se Smíchov jako dynamicky se rozvíjející část Prahy jeví býti těmito aktivitami nasycen.

Z vlastní nádražní budovy by po přestavbě mohl vzniknout účelný přestupní dopravní terminál s návazností na příměstskou dopravu, kde kromě styku všech dopravních systémů by vzhledem k blízkosti letiště Ruzyně bylo možno odbavovat pasažery leteckých společností. Doprava samozřejmě v takto nově budovaném městském celku musí ustoupit zeleni a skrýt se pod zem.

To vše se v minulém volebním období nepodařilo a čeká tedy na nové čerstvé síly, které s vlastníkem pozemků budou spolupracovat úspěšněji než tomu bylo dosud.

Pavel Kroha