„Máme letos připraveny dva milióny korun na projekty, které si občané sami navrhnou a poté si je i schválí. Vítězné projekty pak radnice zrealizuje,“ popisuje místostarosta RNDr. Jan Materna, Ph.D., zodpovědný mimo jiné také za finance městské části.
Radnice také zvažuje, že by stanovila strop na realizaci jednoho projektu. Zatím se diskutuje o možné částce 250 tisíc korun. V případě schválení této částky by tak bylo možné zrealizovat minimálně osm projektů navržených občany. V praxi to ale může být i větší počet. Každý nápad nemusí totiž vyčerpat celou částku a pak by zrealizovaných projektů bylo i více. „Samozřejmě jsme připraveni i při vyčerpání celé dvoumiliónové částky úspěšné projekty převzít a realizovat je z rozpočtu,“ říká místostarosta Materna. Tato situace by mohla nastat ve chvíli, kdy mezi schválenými projekty samotnými občany a těmi, které se již tzv. nevejdou, by byl jen malý rozdíl v jejich podpoře. „Budu-li nápady od občanů zajímavé pro rozvoj prostředí v Praze 3 a nemělo-li by se na ně dostat jen kvůli tomu, že skončí tzv. těsně pod čarou, byla by škoda odložit je do šuplíku. Každopádně se už nyní moc těším na projekty, které lidé budou navrhovat. Určitě to Prahu 3 obohatí,“ domnívá se místostarosta Materna a dodává: „Brzy přijmeme usnesení, které celý proces participačního rozpočtování v Praze 3 zpřesní jak tématicky, tak časově a pak už to bude na občanech samotných, jak budou kreativní.“ A co podle dosavadních zkušeností bývají typické příklady navrhovaných projektů od občanů? Opravy cest, vybudování přístřešků u zastávek, úpravy zanedbaných ploch, naučné stezky, knihovničky s lavičkou, nová zeleň, nové fontány a pítka, venkovní fitness parky apod.
Cílem participativního rozpočtu není jen přerozdělit určité množství peněz. Podle místostarosty Materny je smyslem participativního rozpočtu vtáhnout obyvatele Prahy 3 do dialogu o utváření místa, kde žijí, ukázat lidem, jaké jsou možnosti radnice i jak se mohou na tvoření městské části podílet. „Ale smyslem je také naučit nás na radnici způsobu, jak občanům naslouchat a jak s nimi efektivně a konstruktivně komunikovat,“ tvrdí místostarosta Materna. Důležitou součástí participativního rozpočtování jsou totiž veřejná setkání a debaty o návrzích, na nichž mohou vzniknout nové mezisousedské vztahy i příjemná konstruktivní atmosféra v městské části.
Co je to participativní rozpočet?
Participativní rozpočet umožňuje, aby se občané zapojili do rozhodování o rozvoji své městské části či obce. Radnice vymezí část peněz z ročního rozpočtu, obyvatelé pak podávají návrhy,co by se za tyto peníze mělo ve městě v následujícím roce vylepšit. Při tvorbě těchto návrhů se obyvatelé za asistence radnice setkávají na lokálních, či tematických veřejných diskusích a sousedských setkáních. Na nich diskutují o tom, co chtějí ve své obci změnit a jak. Společné návrhy pak předkládají radnici k posouzení z hlediska realizovatelnosti. Vyvrcholením je hlasování samotných občanů o tom, které návrhy obyvatel má městská část či obec realizovat.
