Pikner: Férové zdravotnictví pro pacienty, lékaře i sestry

22. 9. 2016

Předvolební seriál MF DNES Lídrem TOP 09 je primář Richard Pikner

Do minulých krajských voleb šla TOP 09 společně s hnutím Starostové a nezávislí (STAN). Výsledek hlasování přinesl představitelům poměrně nepříjemné překvapení, když se uskupení jen těsně dostalo nad potřebných pět procent.

Letos vede do krajských voleb TOP 09 primář z Klatovské nemocnice Richard Pikner a věří, že výsledek bude lepší. TOP 09 se v tom bude snažit pomoci poslanec Evropského parlamentu Jiří Pospíšil, který minulé krajské volby tehdy ještě v dresu ODS vyhrál. Richard Pikner si myslí, že je pro jeho stranu lepší, když jde nyní do souboje o hlasy bez Starostů. Sám se v rámci předvolební kampaně, jako lékař, zaměřuje především na problematiku dostupnosti a kvality zdravotnické péče v regionu. Tvrdí, že by rád pomohl tomu, aby zdravotnictví bylo férové pro pacienty, lékaře i sestry.

* V jaké kondici je v kraji TOP 09 s ohledem na její vývoj od posledních krajských voleb?

Myslím, že na úrovni Plzeňského kraje na tom TOP 09 není nijak špatně. V posledních krajských volbách jsme měli 5,5 procenta i se Starosty a nezávislými, takže bych teď skoro řekl, že nemáme co ztratit. Máme dost kvalitních kandidátů včetně starostů. Domnívám se, že je dobré, když do voleb jdeme nyní sami.

* Dobré? Nebojíte se, že bez Starostů skončíte hluboko pod pěti procenty?

Dle současných průzkumů jsme na tom lépe než před čtyřmi lety se Starosty, takže se nebojím. Pokud by to tak bylo, pak tady nemáme co dělat. Starostové se nyní domnívají, že spojení s námi pro ně není ta nejlepší cesta. Dobře, mně osobně to nevadí. Domnívám se, že je lepší uzavírat koalice mezi stranami, které k sobě mají hodně blízko, ale až po volbách.

* Se kterými? S ODS?

ODS je pro nás asi přirozeným partnerem, stejně jako Starostové nebo KDU-ČSL. Měli bychom se domluvit s každým, kdo má nějaký rozumný nápad. Například v Plzeňském kraji si myslím, že bychom se dokázali domluvit i se Stranou zelených a ČSSD. Ne, že bychom k nim měli úplně blízko, ale některé názory máme podobné a uměli bychom se doplňovat.

* Europoslanec Jiří Pospíšil, který za vás v krajských volbách kandiduje, před časem prosazoval právě předvolební spojení ODS a TOP 09. O to nebyl zájem?

Nevím, jestli k němu úplně nazrál čas. Myslím, že nyní by v obou stranách taková koalice zřejmě nezískala většinový souhlas.

* Jiří Pospíšil v čele kandidátky ODS poslední krajské volby vyhrál. Po odchodu z ODS uspěl za TOP 09 v evropských volbách a stále je mezi lidmi známý. Proč ho máte až na padesátém místě?

To bylo jeho rozhodnutí a přání. Myslím, že nechce primárně vstupovat do exekutivy kraje, ale chce podpořit to, co TOP 09 na úrovni kraje chce dělat a hodnoty, které reprezentuje. Domnívám se, že právě toto vyjadřuje jeho padesáté místo.

* Jenomže může ostatní kandidáty díky preferenčním hlasům přeskočit.

Pak bude na jeho osobním rozhodnutí, jestli a jak bude v krajské samosprávě fungovat. Vše závisí na našem volebním výsledku. Rozhodně neblednu strachy, že skončím za panem Pospíšilem.

* Vidíte v dosavadním počínání hejtmanství nějaký problém, se kterým byste rád pohnul?

Mým hlavním tématem bude samozřejmě zdravotnictví. Myslím, že tady existuje spousta rezerv. Jsem přesvědčen, že se do zdravotnictví nemají jenom lít peníze na všechno možné. Teď by se místo budov a přístrojů měly peníze investovat do lidí. Nedostatek zdravotních sester a lékařů je to, co nyní ohrožuje krajské nemocnice i přes masivní investice kraje. Odpovídající odměna za jejich práci je logická. Zároveň ale pacientům dáme informace o kvalitě péče v krajských nemocnicích.

* Hejtman Václav Šlajs nicméně poukazuje, že v kraji má personál při srovnání poměrů v krajských nemocnicích nadprůměrné platy. Tvrdí, že lékaři jsou na tom relativně dobře, ale říká, že přidat se má především zdravotním sestrám. S tím nesouhlasíte?

Nesouhlasím, prioritou jsou sice zdravotní sestry, ale odpovídající mzdu si zaslouží všichni pracovníci zdravotnictví. Současný plat zdravotníků tvoří z poloviny peníze za přesčasy a směny. Bez přesčasů a směn bude průměrná mzda zdravotních sester mezi 17 až 20 tisíci korun a u lékařů 30 - 35 tisíc korun hrubého.

* Máte představu o kolik by se měly zvednout?

Platy zdravotních sester a lékařů jsou stále zhruba šestkrát nižší než třeba v Německu a Velké Británii. Vzhledem k síle ekonomiky nemůže dojít k úplnému vyrovnání. Ve střednědobém horizontu bych si proto představoval, aby se základní platy bez přesčasů zvýšily ideálně na dvojnásobek současné základní mzdy.

* Je v silách hejtmanství se o to v krajských zdravotnických zařízeních postarat?

Minimálně se o to musíme pokusit, ale podle mě rezervy existují. Je nutné omezit všechny zbytné investice a výdaje, především na management. To znamená například zrušit Zdravotnický holding Plzeňského kraje, který je nefunkční. Spojit krajská zdravotnická zařízení a ušetřit na odměnách pro členy 6. dozorčích rad a 6. představenstev, či jednatelů. Důležité je přesvědčit personál nemocnic, že máme vizi, a že ta vize je orientovaná směrem k nim. A pacienti doufám pochopí, že jen tak zachováme stávající rozsah lékařské péče v nemocnicích. Dnes vše záleží především na tom, jestli zdravotníci zůstanou v nemocnicích. Ale myslím si, že je nutné ukázat nějakou cestu, tím směrem se vydat a ukázat, že to je možné.

* Vy tedy připouštíte, že by se rozsah lékařské péče v kraji mohl omezit?

Udělám vše pro to, aby se tak nestalo. Nebudeme-li mít zdravotní sestry a lékaře, tak nám přístroje a nové budovy nejsou k ničemu. Mám pocit, že vedení kraje nad personální situací zavíralo oči, jakoby se čekalo, až lékaři odejdou a pak se něco zavře, protože nic jiného nezbude. Tomu říkám živelná redukce, která většinou končí špatně. Za příklad takového stavu může sloužit rokycanská nemocnice, letos odešlo šest lékařů a nakonec i primář. Nemocnice v Rokycanech je ale potřebná. Musíme si ovšem určit, jaké služby jsou potřebné, žádané a jak budou hrazené. Myslím, že enormní potřeba je právě interny a lůžek následné péče. Pokud necháme zaniknout interní oddělení, ohrozíme funkčnost celé nemocnice. Ještěže se nyní podařilo nového primáře interny najít. Z pozice krajské samosprávy, myslím, že můžeme garantovat, že rokycanská nemocnice vydrží.

* Opusťme zdravotnictví. Vedení Plzeňského kraje má dlouhodobě výhrady k míře ochrany přírody v Národním parku Šumava a kritizuje především skutečnost, že jsou tam takzvané bezzásahové zóny. Kraj dokonce prosazoval zákon o národním parku. Tvrdil, že jde především o zájmy obyvatel obcí v národním parku. Jak se na tento problém díváte?

Myslím, že samostatný zákon pro Šumavu, který navrhoval kraj, není zapotřebí. Pokud máme národní park, tak bychom tam měli chránit přírodu. Stačí společný zákon, přeci nebude mít každý park svůj. Může se nicméně stát, že se třeba vláda nebo lidé rozhodnou, že nepotřebují národní park, například Šumavu, a pak prostě nebude. Pokud národní park zřídíme, pak se podle toho chovejme a respektujme, že má splňovat kritéria pro národní park, ve kterém se primárně chrání příroda a to ve formě území, kde se do přírodních procesů nezasahuje.

* Plzeňský kraj má oblasti, kde se rozvoji nevede jako jinde. Leckde se proto obce vylidňují. Například na severu Plzeňska nebo i místy na Šumavě. Nedávno lidé z vedení hejtmanství mluvili o tom, že rozvoj je velmi závislý na dobrém silničním spojení. Hovořilo se, že by pomohla například nějaká rychlostní silnice přes Sušicko do Německa. Řešil byste to stejně?

Trend vylidňování obcí není problém našeho kraje, ale obecný problém západní civilizace. V té je velký tlak kladen na dostupnost vzdělání, pracovních příležitostí, kultury a sportu. Souhlasím s tím, že dopravní obslužnost je velmi důležitá, aby lidé byli schopni ve vzdálenějších obcích kvalitně žít. Ale myslím, že to není jen o silnici, ale i o fungující veřejné dopravě. Má to být železniční doprava, na kterou navazuje autobusová nebo mikrobusová doprava. Dobré silnice do Sušice a dále na Šumavu potřebujeme, stejně jako v celém kraji. Myslím, že do Německa další rychlé spojení není nutné, zvláště přetne-li I. zónu národního parku. Nesmírně důležité je podporovat základní školství a vznik lokálních pracovních příležitostí – na Šumavě především k přírodě šetrnou turistiku.

* Sám tvrdíte, že je vám blízká oblast sociální péče, péče o seniory. O nutnosti ji posílit mluví kdekdo. Máte na to recept?

Myslím, že je třeba především hledat alternativy k sociálním zařízením, aby lidé mohli být doma, dokud to půjde. Proto bych chtěl podporovat, aby se co nejvíce rozvíjely terénní sociální služby. A jejich nabídka se rychleji dá přizpůsobit aktuálním potřebám i počtu klientů. Domovy pro seniory hrají důležitou roli tam, kde je nutná trvalá péče a dohled.

Richard Pikner * Narodil se 17. června 1972 v Plzni. Specializuje se na diagnostiku a léčbu osteoporózy a poruch kostního metabolizmu a laboratorní vyšetření nemocí štítné žlázy a nádorové markery. * V Klatovské nemocnici se zasadil o znovuobnovení oddělení klinické biochemie a hematologie, spoluzaložil oddělení klinické mikrobiologie a založil oddělení kostního metabolizmu. * Učí na Lékařské fakultě UK v Plzni a na Fakultě zdravotnických studií Západočeské Univerzity v Plzni. * Přednáší na seminářích a konferencích v ČR i zahraničí, spolupracuje se zdravotnickými institucemi v Grazu v Rakousku a v Sheffieldu ve Velké Británii. * Od roku 2006 je zastupitelem obce Chválenice a působí také jako člen Zdravotního výboru Plzeň. * Má tři děti. * S rodinou bydlí v obci Chválenice.

22.9.2016 Mladá fronta DNES str. 18 Kraj Plzeňský

Štítky
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme