„Šťastný národ, který má hojnost dobrých škol, protože má–li se člověk stát člověkem, musí se vzdělat.“ J. A. Komenský
Debata pořádaná Okresní hospodářskou komorou, které jsem se zúčastnila ve středu 17. září, se odvíjela nikoliv na téma hojnosti, ale kvality škol. K dobrému vzdělání neodmyslitelně patří vzdělání technické, na které se v posledních letech zapomínalo a které teď budeme složitě resuscitovat. Každá politická strana se před volbami vyjadřuje ke stavu školství. Málokdy pak ovšem realizuje své předvolební sliby.
TOP 09 je jasné, že pyramida vzdělanosti musí být otočena zpět na základnu. Základnu tvoří kvalitní základní vzdělání, které bude zřizovatelem štědře podporováno, kromě jiného v technickém vzdělávání žáků. Tím se rozumí vybavené dílny vedené odborně způsobilým učitelem. Další fází pak je návaznost na střední vzdělávání tak, aby rodičovská veřejnost a žáci měli přehled o nabízených učebních oborech. Tady vidím velký prostor pro zlepšení stávající komunikace mezi základním a středním školstvím.
Předpokládám, že jednotlivé firmy ve spolupráci s Okresní hospodářskou komorou budou informovat základní školy, o které učební obory je zájem. Při zapojení podnikatelské sféry do procesu středního odborného vzdělávání lze studenty motivovat stipendii v návaznosti na jejich studijní výsledky, ale například i takové zdánlivé maličkosti jako je možnost dohodnout se s firmami, aby školám poskytovaly zbytkový materiál na procvičování nových tematických celků. Velmi důležitá je spolupráce s firmami na umísťování žáků v posledních ročnících tak, aby získávali návyky na pracovní prostředí a tím plynule přešli po skončení školní docházky do pracovního procesu.
O vysokoškolském technickém vzdělávání se toho píše jen velmi málo. Když se o technickém vzdělávání mluví, tak jen o velkých projektech. Proč nevychází v novinách, nejsou v televizi pořady o tom, co se kde podařilo udělat za objev, jaké technické řešení se našlo? Domnívám se, že náš stát nedává technickým vysokým školám dostatek finančních prostředků. Firmy volají po technicky vzdělaných mladých lidech, ale co pro to dělají?
Na závěr je potřeba jednoznačně říct, že koncepce vzdělávání nemůže být záležitostí jednoho volebního období a pak se měnit s každou politickou změnou. Koncepce technického vzdělávání musí být nastavena nejméně na dvacet let, tak abychom v budoucnosti nemuseli řešit, kam zmizeli naši techničtí odborníci a kvalitní řemeslníci.
Záznam z diskuse: zde
Mgr. Ilona Jehličková
