Svého rozhodnutí vzdát se mandátu zastupitele Liberce ve prospěch záchrany Nemocnice s poliklinikou v Semilech nelituje. S jakým cílem se ale nyní rozhodl vrátit do politiky a co by chtěl dokázat? V rozhovoru, který poskytl kandidát do senátu Peter Hromádka (nez. za TOP 09) pro ParlamentníListy.cz, se zevrubně vyjádřil nejen k jednotlivým problémům volebního obvodu. I jako přednosta chirurgie Krajské nemocnice v Liberci se zamyslel nad řešeními, jak vyvést české zdravotnictví z krize.
Ačkoliv jste v komunálních volbách v Liberci získal vysoké procento preferenčních hlasů, po roce jste na mandát zastupitele rezignoval. Nyní ale chcete kandidovat do senátu. Proč ta změna názoru? Co vás přimělo se do politiky vrátit?
K rezignaci mě vedly dva důvody. Po počáteční euforii ze zisku mandátu, za který děkuji svým voličům, jsem byl zklamán schopností či spíše neschopností vedení města například vést schůzi zastupitelstva. Zkušená opozice, zejména z hnutí Starostové pro Liberecký kraj, prakticky v každém bodě jednání nachytala vládnoucí koalici nikoliv na věcných problémech, ale zejména na procesních záležitostech. V opozici se zastupitel stává statistou, který sice může vyjádřit své stanovisko, ale vše je vždy přehlasováno vládnoucí koalicí na městě. Ale taková je už politika a nutno s tím počítat. A právě v tomto období jsem byl osloven s nabídkou, díky které jsem mohl opravdu a konkrétně pomoci občanům Libereckého kraje. Šlo tehdy o záchranu Nemocnice s poliklinikou v Semilech. Zdejší roční působení mi kromě mé práce v liberecké nemocnici zabíralo podstatnou část volného času. I proto jsem se následně rozhodl pro přenechání místa v zastupitelstvu Bc. Františku Gáborovi. Dnes s odstupem času vidím, že toto rozhodnutí bylo správné. Není neskromné říci, že díky mému tehdejšímu působení dnes nemocnice funguje, že se mi podařilo stabilizovat lékařské i sesterské týmy. Možná se ptáte, jak to souvisí s Libercem? Pokud by skončila semilská nemocnice, značná část pacientů z této oblasti by musela být léčena ve zdravotnických zařízeních v Liberci nebo Jablonci nad Nisou, a snižovala by tak kapacitu pro místní občany. A proto chci jít do politiky, dělat konkrétní práci, nejenom o tom planě mluvit.
Osobně nerozumím tomu, co po letech studia a těžké práci vede tolik lékařů zrovna do politiky? Není to škoda, zejména v době, kdy je kvalitních lékařů nedostatek?
Člověk věkem zraje, nabývá vědomostí i rozhledu, stanovuje si mety, těch postupně dosahuje. Dívá se kolem sebe a je mu zřejmá spousta věcí, které je třeba změnit. Něco můžete změnit sám v sobě, na jiné věci potřebujete sílu nebo daný mandát. U mne ucházení se o senátní post rozhodně není motivováno finančně. Například veškerá odměna za práci v zastupitelstvu města Liberce putovala přímo na účet Dětského domova Větrov ve Frýdlantu. A i když jsem s prací v místním zastupitelstvu skončil, nadále tento domov podporuji. A co víc, platem senátora bych si proti příjmu přednosty chirurgie pohoršil. V případě mého zvolení opět část „politických“ peněz poslouží na charitativní účely.
Co se týče mé profesní kariéry, působení v senátu mi umožní práci na zkrácený úvazek i v medicíně, abych mohl zůstat v kontaktu s nemocnými a jejich potřebami.
Jak vážně je podle vás nemocné naše zdravotnictví a jakou efektivní léčbu je třeba nasadit?
Neřekl bych nemocné, je funkční, ale mohlo by fungovat lépe. Je nutné mít ucelenou celostátní, ale zejména krajskou koncepci zdravotnictví, kde musí mít každé jednotlivé zdravotnické zařízení jasnou úlohu. Měla by být vytvořena síť páteřních nemocnic, které nemocným zajistí garantovanou dostupnou péči.
Dále by se měla posílit kompetence a šíře primární péče, tak aby se praktičtí lékaři stali součástí léčebného systému a nebyli jenom odesílateli na odborná vyšetření nebo jen předpisovali léky.
V dnešní době, kdy se každým dnem objevují v medicíně novinky, je nutné, aby byly stanoveny standardy zdravotní péče, a to co se týče nejen rozsahu, ale i dostupnosti. Přeloženo do jasné řeči: taxativně vyjmenovat, co vše je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, na co mám jako pacient nárok a také jakou maximální dobu můžu čekat například na operaci nebo vyšetření. Nad tento rámec umožnit lidem tzv. nadstandardy týkající se například nehrazených materiálů. Dnes se pokrytecky tváříme, že dosud tomu tak není, ale například kolik pacientů si připlácí za kvalitnější nitrooční čočky?
Z ekonomického hlediska se musí bezpodmínečně pohlídat nákupy a vstupy do zdravotnictví. Je nutné ovšem zvažovat nejenom cenu, ale i kvalitu daných produktů.
Regulátorem poskytování péče jsou zdravotní pojišťovny, které léčbu se zdravotnickými zařízeními nasmlouvají a hradí, kraje jsou garantem odpovídajícím za zajištění péče pro občany. Na tyto dvě instituce je třeba aktivně působit.
Snahou být více proevropští, nežli je nutné, bylo podle mého názoru uděláno ve zdravotnictví několik zásadních chyb. Rozboural se mimo jiné funkční systém vzdělávání lékařů a sester. U lékařů budu prosazovat návrat k dvoustupňovému atestačnímu vzdělání, které dříve plně fungovalo. U sester je dnes nesmyslně vyžadováno vysokoškolské vzdělání, které jim nepřináší praktické zkušenosti, nýbrž pouze teoretické znalosti v oblasti ošetřovatelství a managementu. Naprosto souhlasím se změnou zákona, kdy zdravotní sestra po čtyřech letech studia + jednom roce nástavby může v nemocnici samostatně pracovat s dostačujícími kompetencemi.
Námětů k diskusi na toto téma bych měl mnohem více, je zřejmé, že tato oblast je pro všechny důležitá.
Když ve volbách uspějete, co považujete za nejdůležitější?
Mým cílem je pomoci svému volebnímu regionu, potažmo celému Libereckému kraji a řešit jeho problémy. Být tím, kdo otevře nové možnosti a přinese finance z celostátního koláče.
Můžete pojmenovat konkrétní problémy obvodu, které může senátor po zvolení ovlivnit?
Můj volební obvod není jednolitý, sestává z několika součástí, které mají své specifické potřeby a problémy:
Liberec:
– prioritní je výstavba nové krajské nemocnice,
– neexistence územního plánu a koncepce rozvoje města, což omezuje nejenom obyvatele, ale i rozvoj podnikatelských aktivit,
– přeplněnost oblasti nákupními centry s minimem zelených ploch v centru města,
– vznik železničního koridoru Liberec–Praha.
Frýdlantsko:
– zhoršení dostupnosti zdravotní péče v regionu,
– negativní vliv rozšiřování povrchové těžby uhlí v sousedním Polsku na frýdlantský region (ohrožení spodních vod těžbou, zatížení oblasti smogem uhelným i světelným),
– odstoupení území Polsku,
– přeshraniční kriminalita,
– nezaměstnanost a pracovní příležitosti v oblasti Frýdlantska,
– protipovodňová opatření v ohrožených obcích.
Českodubsko a jižní část obvodu (Sychrovsko až po oblast Příšovic):
– dopravní dostupnost z obcí v závislosti na pracovní dobu velkých zaměstnavatelů v regionu,
– zvýšení podpory tradičních zemědělských činností a zpracování produktů v místě,
– zabránění odchodu mladých lidí a naopak vytváření pobídek, aby zde našli svůj domov,
– prováděný uranový průzkum oblasti Českodubska, zásadní NE možné těžbě uranu v této lokalitě.
Čím je váš obvod ještě specifický? Co nejvíce potřebuje?
Obvod je specifický právě tím, že je různorodý a má své specifické problémy. Potřebuje silnou osobnost spjatou s regionem, která nebude řešit jenom lokální problémy, například jen Liberce, ale obvodu jako celku. Do senátu by měl jít člověk, který profesně už něco dokázal a za nímž je vidět práce. A tím nemyslím práci pouze v rovině politického pletichaření s ústy plnými slibů, ale konkrétní činy.
Proč jste se rozhodl kandidovat za TOP 09 a uvažujete i o vstupu do strany?
Zastávám pravicové myšlenky a jsem dlouhodobým sympatizantem TOP 09. Nejsem typ člověka, který přechází ze strany do strany podle toho, která je právě na politickém výsluní. Nabídku na senátní kandidaturu za TOP 09 jsem po krátkém zvažování přijal jako nestraník. Pokud je kandidát nestraník, není tolik svázán stranickými rozhodnutími a může prosazovat vlastní názor na základě svého nejlepšího vědomí a svědomí. A to je vlastně i odpověď na druhou část vaší otázky.
V současnosti se dále vzděláváte v postgraduálním doktorském studiu v oboru experimentální chirurgie. Prozradíte nám, co vás během studia nejvíce překvapilo či zaujalo?
I když název doktorandského programu zní vznešeně, nečekejte, že po absolutoriu budete lepším operatérem. Praxí nabyté zkušenosti a každodenní celoživotní vzdělávání ničím nenahradíte. Studium mi otevřelo možnosti vědecké práce a rozšířilo obzory. V dnešní době je zvykem, že studenti pokračují v postgraduálním studiu ihned po absolvování vysoké školy. Já jsem naopak rád, že studuji až nyní, protože po své třiadvacetileté praxi chirurga mám mnohem větší náhled i znalosti a lépe dokážu skloubit vědecké informace s praxí.
Kateřina Synková
www.parlamentnilisty.cz, 14. 8. 2016
