Pavelka: Odborné vzdělávání zdravotníků je třeba rozvíjet

Rozhovor s expertem na oblast zdravotnictví Vladimírem Pavelkou

Vzdělávací aktivity realizované v rámci individuálních projektů Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) financované z Evropského sociálního fondu (ESF) a státního rozpočtu ČR končí v dubnu letošního roku. Od května 2010 bylo vyčerpáno 512 milionů Kč a počet úspěšných absolventů překročil 51 tisíc. Více o tomto projektu prozradil ředitel Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) MUDr. Vladimír Pavelka.

30. 5. 2013

Pro koho byly jednotlivé vzdělávací aktivity určené a proč?

Vzdělávací aktivity byly primárně určeny pro mimopražské zdravotníky s pracovním úvazkem u zdravotnického zařízení. Tato relativně omezující podmínka čerpání finančních prostředků z EU je dána složitými pravidly jednotlivých operačních programů a v praxi znamenala, že zdravotnická zařízení a další pražské vzdělávací instituce se podílely na projektech jako realizátoři, avšak bez možnosti využít tyto finance k proškolení svých zaměstnanců. Hlavními cíli projektů bylo zvýšit kvalifikaci zdravotníků a rozšířit povědomí o nových metodách léčby.

Jaké byly původní záměry a cíle projektů a jak se je podařilo naplnit?

Možnost čerpat prostředky EU znamená vytvořit jasně strukturovaný projekt, který přesně definuje náplň vzdělávání, a počet zdravotnických pracovníků, jimž jsou dané zdroje určené. I zde se musí příjemce, kterým je MZ ČR, řídit striktními pravidly - sledovat a deklarovat plnění předepsaných indikátorů, garantovat transparentnost čerpání, dodržovat přísná pravidla publicity apod. Již nyní je patrné, že počet účastníků vzdělávacích akcí převýšil plánovaná čísla, a to současně se značnou finanční úsporou. V projektu „Vzdělávání lékařů“ kurzy úspěšně zvládlo 13 800 absolventů. V rámci projektu „Vzdělávání nelékařů“ bylo úspěšných absolventů přes 37 700. Z finančních zdrojů bylo vyčerpáno 512 milionů Kč oproti původně plánovaným 722 milionům.

Jaké nejzajímavější vzdělávací aktivity byste za dobu realizace projektu vyzdvihl? Čím jsou podle vás tak zajímavé či unikátní?

Kromě celé řady zajímavých certifikovaných a akreditovaných kurzů se díky finančním zdrojům EU podařilo zrealizovat jedinečné vzdělávací aktivity, jako kurzy ATLS (péče o zraněného pacienta -„Advanced Trauma Life Support for Doctors“), licencované Americkou chirurgickou společností, či rozsáhlý vzdělávací program pro kodéry. Dalším úspěchem bylo zvýšení dostupnosti vzdělávání v základech managementu a ekonomiky. Akcí se účastnili významní odborníci, jako např. prof. Bohdan Pomahač, který vystoupil na vzdělávacím sympoziu plastické, rekonstrukční a estetické chirurgie, prof. Stefanie Clark a prof. Andrew Frank, kteří patří mezi čelné představitele světové rehabilitace a neurorehabilitace. Neméně zajímavým počinem bylo i rozšíření projektů o novou aktivitu, což přineslo řadu dalších inovativních forem vzdělávání, např. on-line výuku či vytvoření souborů textů předních českých odborníků.

S jakými překážkami jste se v projektu potýkali?

Je to již zmiňovaná limitace účasti pouze na mimopražské zdravotníky, a dále také fakt, že vzdělávacích aktivit se mohli účastnit pouze ti, kteří mají pevnou smlouvu. Přitom o kurzy byl velký zájem i z řad těch, kdo se rekvalifikují a o práci ve zdravotnictví teprve usilují. Faktorem, který značně ztěžoval vlastní proces realizace obou projektů i administrace, byla přísná a složitá pravidla operačního programu. Jak Ministerstvo zdravotnictví ČR jako příjemce dotace, tak IPVZ jako generální dodavatel neměly s projektem takového rozsahu zkušenosti. Proto si vše vyžádalo mnohem více času, než se předpokládalo. Především u lékařů situaci zkomplikoval i fakt, že v roce 2011, zásadním roce projektu, došlo ke vzniku řady nových certifikovaných oborů, avšak z časových důvodů nebylo možné je naplnit úspěšnými absolventy. Tento rok byl též poznamenán protesty lékařů a nemocnice se téměř půl roku vyrovnávaly s následky a zájem o vzdělávání byl minimální.

V průběhu realizace projektů bylo uspořádáno i několik workshopů, na nichž se hodnotilo, co se v rámci projektů povedlo a co by se mělo naopak zlepšit v případě, že by se opět spouštěl podobně rozsáhlý program. Můžete tyto body krátce shrnout?

Celkově projekty prokázaly svou smysluplnost a všestranný přínos pro hlavní zdravotnické profese, zdravotnická zařízení jako taková a v neposlední řadě i pro nás všechny coby uživatele zdravotnických služeb a zdravotní péče. Z hlediska managementu projektu takového rozsahu se v jeho průběhu jako komplikace ukázala určitá duplicita a rozdělení odpovědnosti mezi nabyvatele evropské finanční dotace a smluvní angažmá generálního dodavatele. S tím souvisí i otázka finančních toků, protože nebyla dostatečně řešena a v praxi pokryta potřeba zálohového financování. Pro případné další projekty podobného typu a rozsahu by proto bylo v budoucnu lepší přiklonit se ke zjednodušení a sjednocení kompetencí a odpovědností na jeden samostatný subjekt.

Jaké jsou vize do budoucna?

Vzdělávání zdravotníků zcela jistě zůstane i nadále jednou z priorit zdravotnického systému. Nekončí tak ani snahy využít možností evropských programů a finanční podpory. Právě úspěšnost a smysluplnost končícího vzdělávacího programu jsou zárukou toho, že obdobné projekty lze realizovat i u nás. Myslím, že je na co navázat, a dále tak systém odborného vzdělávání zdravotníků rozvíjet.

(red)

Medical Tribune, 30. 4. 2013, str. 6

Štítky
Osobnosti: Vladimír Pavelka
Témata: Zdravotnictví
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme