TOP 09: I malé obce dělají velké věci

Férové daně i pro malé obce zaručí novela rozpočtového určení daní

24. 11. 2011

Co změna v rozpočtovém určení daní přinese?

  • Lepší podmínky pro osm milionů obyvatel v 6200 obcích České republiky,
  • stejný přístup státu k malým obcím i velkým městům,
  • posílení samostatnosti měst a obcí.

Otázky a odpovědi

Co je rozpočtové určení daní?

Města, obce, ale i stát a jiné subjekty dostávají do svých každoročních rozpočtů peníze ze společného „balíku“ sdílených daní (Co jsou sdílené daně? Čtěte níže.). Pro obce tato částka znamená více než polovinu peněz, se kterými mohou hospodařit.

Zákon o rozpočtovém určení daní pak jednak stanovuje, podle jakého klíče si obce, kraje, stát a státní fondy celkovou sumu rozporcují, jednak i to, jak se následně peníze mezi konkrétní kraje a obce rozdělí.

Právě pravidla přerozdělování peněz mezi obce si zaslouží zásadní změnu. Změnu, která posílí samostatnost samospráv a nastaví v České republice konečně férový a transparentní systém.

Proč chceme věci měnit?

Nevidíme důvod, proč by měly být všechny české obce a města diskriminovány ve prospěch pouhých čtyř největších metropolí. Přestože v Praze, Plzni, Brně a Ostravě žije jen pětina našich obyvatel, dostávají tyto téměř polovinu peněz ze společného „balíku“ sdílených daní.  I malé obce přitom dělají velké věci.

Přerozdělování peněz mezi obce není v tuto chvíli férové. Zatímco Praha dostane za každého Pražana zhruba 30 000 korun, městečko se třemi tisíci obyvatel získá za jednoho občana v průměru pouhých 6800 korun. Téměř čtyřiapůlkrát méně! Ve vyspělých zemích by byl takový rozdíl nepřípustný.

Změna rozpočtového určení daní je proto zcela nezbytná. Současný systém totiž mnoha obcím neumožňuje, aby si udržely dostatečnou úroveň veřejných služeb a péče o své obyvatele. Starostové jsou pak například nuceni rozprodávat společný majetek, a to včetně bytového fondu. Taková opatření jsou pro občany jednoznačně nevýhodná a jsou jednou z motivací, proč TOP 09 o změnu v rozpočtovém určení daní usiluje.

Své vlastní změny pravidel navrhuje i ODS: „ Srovná-li se Kalouskův návrh zákona a návrh občanských demokratů, pak by v praxi malé obce přišly zhruba o tisícovku na hlavu v případě návrhu ODS oproti tomu, co navrhuje ministerstvo (pozn. stejně jako poslanecký návrh) . Obce do deseti tisíc obyvatel by dostaly celkem o 3 a tři čtvrtě miliardy méně, města do padesáti tisíc obyvatel o miliardu méně a teprve města nad padesát tisíc by si polepšila ve variantě ODS oproti Kalouskově. A zatímco Kalouskův návrh přináší jen trojnásobný rozdíl v daňových příjmech na hlavu mezi malou obcí a Prahou, u jedné z variant návrhu ODS je to až 3,6násobek ," píší Hospodářské noviny. Více čtěte zde: http://www.top09.cz/co-delame/napsali-o-nas/vlada-se-v-tichosti-pre-kolik-penez-dostanou-obce-7964.html.

Jak chceme věci měnit?

Všechny obce České republiky, vyjma čtyř největších metropolí, by dostaly do svých rozpočtů více peněz. A to podle nových kritérií, která jsou v poslaneckém návrhu obsažena. Nejvíce by si polepšily v současnosti nejchudší obce, které mají 2000–10 000 obyvatel. Aby mohly tyto změny nastat, musí se změnit klíč, který rozhoduje o tom, kolik peněz která obec dostane.

Podle čeho se rozdělují peníze nyní: Praha, Brno, Ostrava a Plzeň mají speciální koeficienty, dále se zohledňuje prostý počet obyvatel, rozloha obce a přepočtený počet obyvatel (Jak jsou tato kritéria započítávána? Čtěte níže.)

TOP 09 usiluje o změnu, která pravidla pro přerozdělování peněz přizpůsobí ve prospěch téměř všech českých obcí. Nově se například bude zohledňovat počet žáků v mateřských a základních školách. I díky dalším změnám bude posílena samostatnost obcí. Do společného „balíku“ sdílených daní se totiž kromě dotací na základní a mateřské školy převede dalších 7 miliard korun z národních dotačních programů.

Jak je to s RUD a dotacemi?

Drtivá většina prostředků, které půjdou obcím navíc do daňových příjmů, vznikla plošnou úsporou ve státním rozpočtu, a to nikoli z dotačních titulů pro obce.

Vláda však od počátku zároveň uváděla, že navýšení daňových příjmů obcí půjde částečně také na úkor rušených dotací. Tento krok se dotkne jen několika desítek obcí.

Jedním z dotačních titulů, jehož prostředky byly převedeny do daňových příjmů dle RUD, jsou prostředky z příspěvku na výkon zřizovatelských funkcí. Do společného „balíku“ sdílených daní se přidají rovněž dotace na základní a mateřské školy.

Spočítejte si sami, jak se rozpočet vaší obce změní!

Pokud se zajímáte o dění ve Vašem městě či obci, můžete si sami ověřit, co pro Vás bude změna v rozpočtovém určení daní znamenat. Na serveru www.obcelidem.cz jsme pro Vás připravili unikátní kalkulačku, která Vám ukáže, kolik každá obec ze sdílených daní získává nyní a kolik by dostávala po zavedení novely .

Co by Vás mohlo napadnout a co je třeba vysvětlit

Praze by se nemělo brát, protože je zároveň krajem.

Praha je bezesporu výjimkou. Dostává proto vlastní prostředky nejen jako město, ale i jako kraj. Zároveň jí bude v novele zákona o RUD stále ponechán, jako jedinému městu, speciální koeficient.

Primátoři Ostravy, Plzně, Brna i Prahy hrozí, že budou muset kvůli novele radikálně zdražit městskou dopravu, zavřít divadla a jiná městská zařízení.

Primátoři straší veřejnost. V Olomouci, Českých Budějovicích či Hradci Králové funguje městská hromadná doprava i jiná zařízení, ačkoli mají mnohem menší příjmy na jednoho obyvatele. Plzeň, Brno i Ostrava si jednoduše za 10 let zvykly na vysoké příjmy a nyní nechtějí přejít na zodpovědný režim hospodaření ostatních velkých měst.

Snížení příjmů velkých měst ohrozí jejich investice.

Praze se sníží daňové příjmy asi o 6 %. Při rozumném hospodaření a bez excesů, které provázely medializované předražené zakázky jako tunel Blanka či Opencard, nebude pro Prahu problém se s tímto vypořádat. Kromě toho se po čtyři roky navrhují postupně snižující se kompenzace, aby se mohlo plynule přejít na nový režim hospodaření. Podobný kompenzační mechanizmus je naplánován i pro Brno, Ostravu a Plzeň. I v těchto městech lze nalézt spoustu neefektivních výdajů a různých kauz.

Velkým městům by se nemělo brát, protože pro okolní obyvatele zajišťují služby.

Totéž se dá ale říci opačně. Menší města či venkovské oblasti nejsou jen noclehárnou metropolí. Zajišťují pro ně zase jiné služby, a to především v oblasti rekreace a životního prostředí. Spousta lidí s trvalým bydlištěm v metropolích navíc žije v přilehlých menších obcích. A za tyto za ně žádné příspěvky nedostávají.

Migrace za zaměstnáním je přirozená. Čtyři největší česká města si se svými nadstandardními příjmy mohla dovolit do tvorby pracovních míst investovat. Až se nyní příjmy z RUD rozdělí spravedlivě, o pracovní místa budou moci pečovat všechny obce.

Chcete vědět víc?

Co jsou sdílené daně?

Jedná se o daně, jejichž výnos se rozděluje mezi různé subjekty veřejného sektoru (stát, obce…) podle určitého klíče. V našem případě jde o příjmy obcí:

  • 21,4 % z celostátního výnosu DPH,
  • 21,4 % z celostátního výnosu daně z příjmů fyzických osob (DPFO) ze závislé činnosti (zaměstnanců) a funkčních požitků,
    • dalších 1,5% z této daně se mezi obce dělí podle místa výkonu práce zaměstnanci (podle podílu na počtu zaměstnanců v ČR),
  • 21,4 % z celostátního výnosu DPFO vybírané srážkou (např. úroky, dohody o provedení práce),
  • 21,4 % z 60 % celostátního výnosu DPFO od OSVČ (podnikatelů),
    • dalších 30 % výnosu ze záloh podnikatele dle trvalého bydliště,
  • 21,4 % z celostátního výnosu daně z příjmů právnických osob (hlavně podniků).

Jak se sdílené daně rozdělují mezi obce?

Výše uvedené daně představují více než polovinu příjmů obecních rozpočtů. Příjmy pro obce se rozdělují na základě následujících kritérií:

  • Praha, Brno, Ostrava a Plzeň mají speciální koeficienty,
  • 3 % prostý počet obyvatel, resp. podíl počtu obyvatel obce na celkovém počtu obyvatel v ČR,
  • 3 % rozloha obce, resp. její podíl na rozloze ČR,
  • 94 % dle přepočteného počtu obyvatel; zde se počet obyvatel násobí koeficienty dle čtyř velikostních kategorií.

Kromě toho existují dva motivační prvky:

  • dalších 30 % výnosu ze záloh DPFO od OSVČ dle trvalého bydliště je příjmem rozpočtu konkrétní obce,
  • dalších 1,5 % DPFO ze závislé činnosti se dělí dle podílu počtu zaměstnanců na celkovém počtu zaměstnanců v ČR.

Dopady novely RUD podle velikostních kategorií měst a obcí

Počet obyvatel obcePočet obcíPočet obyvatelPříjem na obyvatele (průměr za kategorii)
OdDoStávající systémNávrhNárůst / Pokles
1 100 494 35 087 9,1 10,5 1,4
101 200 1 056 157 814 7,9 9,5 1,6
201 500 1 978 649 257 7,4 9,2 1,8
501 1 000 1 340 944 823 7,1 9,2 2,1
1 001 2 000 708 987 316 6,9 9,2 2,3
2 001 5 000 395 1 198 772 6,8 9,2 2,4
5 001 10 000 142 970 204 7,1 9,2 2,1
10 001 20 000 69 969 037 7,7 9,2 1,5
20 001 50 000 42 1 238 144 8,3 9,2 0,9
50 001 100 000 15 1 055 958 9,4 9,7 0,3
100 001 150 000 2 201 987 9,8 9,8 0,0
OBCE ČR (bez Pr, Pl, Os, Br) 6 241 8 408 399
Praha 1 1 249 026 29,6 27,8 -1,8
Plzeň 1 169 935 17,9 12,6 -5,3
Ostrava 1 306 006 17,9 14,9 -3,0
Brno 1 371 399 17,9 15,4 -2,5
OBCE ČR celkem 6 245 10 504 765

Alžběta Plívová
tisková mluvčí TOP 09

V Praze 24. 11. 2011

Přílohy
PDF I malé obce dělají velké věci - návrh RUD.pdf (481.6 kB)
Štítky
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme