Ženíšek: Naplňují se obavy, že Ukrajina se časem dostane na okraj zájmu

26. 1. 2015

Rozhovor s místopředsedou TOP 09 Markem Ženíškem pro parlamentnilisty.cz.

Jak hodnotíte současný nejaktuálnější stav na Ukrajině?

Naplňují se obavy mnohých, že Ukrajina se časem dostane na okraj zájmu. O to Putinovi šlo. Kdo si dnes vzpomene na Krym? Média se zaměřují jen na situaci na východě Ukrajiny a s přibývajícím časem a v konfrontaci s událostmi v Paříži a tím, co se děje v takzvaném Islámském státě, se obávám, že zájem bude ještě více opadat. Navíc bude přibývat obětí na obou stranách a to pochopitelně veřejné mínění ovlivní a tendence relativizovat celou situaci ještě více posílí. Samozřejmě tomu napomáhají i někteří naši představitelé, kteří přejímají ruskou propagandu a úslužně ji pomáhají šířit dál.

Koho máte přesně na mysli?

Myslím např. bývalého prezidenta Václav Klause, prezidenta Miloše Zemana či europoslankyni za KSČM Konečnou. Otevřeně zpochybňují integritu Ukrajiny tím, že prohlašují, že Krym vlastně nikdy nebyl ukrajinský, premiér Ukrajiny je jen válečný premiér, nebo že by se měli tam na Ukrajině vlastně všichni domluvit a ukázat „dobrou“ vůli. Proboha, jakého premiéra bychom chtěli v České republice, kdybychom přišli o část území, my? Takového, který by jel do Moskvy a řekl, vezměte si co chcete? To asi nikoliv. Premiér Jaceňuk dělá, co musí, a my bychom to žádali po našem premiérovi také, kdybychom se dostali do podobné situace. Mimochodem, i kdybych přijal tezi, že Krym vlastně Ukrajině nikdy patřit neměl, tak copak v 21. století řeším územní spory tím, že tam jen tak přijdu a tu část země si vezmu? Je to absurdní. Při použití stejné logiky by měli tedy Němci žádat kus Polska a my zase Braniborsko s odkazem na to, že se císař Zikmund vlastně spletl, když se ho vzdal? A volání po tom, že Ukrajina za celou dobu neukázala vůli domluvit se, mi nápadně připomíná hlasy z Velké Británie či Francie směrem k předválečnému Československu, abychom vyšli německé menšině vstříc a neohrožovali dál mír v celé Evropě. Všichni víme, jak to pak v Evropě dopadlo.

Jsou tam podle vás ruská vojska, jak tvrdí ukrajinská strana, nebo jsou to "jen" dobrovolníci?

Myslím si, že z pohledu Ukrajiny je to vcelku jedno. Na Krymu podle oficiálních zdrojů Ruské federace také nebyli ruští vojáci, byť pak dostávali vyznamenání za to, jak bojovali na Krymu. Existují nezpochybnitelné důkazy o existenci ruských zbraní, logistiky z Ruska atd. Jestli se jedná o vojáky ruské armády bez ruské uniformy již nepovažuji za podstatné. A pokud to jsou jen „dobrovolníci“, pak bych očekával, že je stát, ze kterého pochází, zatkne a pošle před soud, až se vrátí domů, a ne, že jim udělí vyznamenání.

Rusko od podepsání dohod z Minsku tyto dohody neplní a teď se snaží se z těchto dohod vyvázat. Důkazem je poslední schůzka v Berlíně ministrů zahraničních věcí Německa, Francie, Ukrajiny a Ruské federace. Rusko požaduje, aby dohody platily, včetně příměří a stažení těžké techniky z linie dotyku až poté, co se ukrajinská vláda dohodne s donbaskými ozbrojenci na vnitřním státoprávním uspořádání, tedy myšleno v detailu, na federálním uspořádání. Ruská federace i nadále tvrdí, že není stranou konfliktu, přestože stále dochází k dodávkám vycvičených bojovníků z Ruska. Těžká technika, tanky T72, raketomety Grad či Buky, to vše tam pravděpodobně dle ruského prezidenta spadlo asi z nebe. Rusko nechce mírové řešení. Aktuální stav mu vyhovuje. Udržování konfliktu je pro Rusko zárukou proti politické a ekonomické konsolidaci Ukrajiny a její skutečné transformaci. Je to osvědčený scénář, který známe již z Gruzie. Scénář, který spolehlivě zabrání vstupu Ukrajiny do NATO a EU. Nemůžete přijmout zemi, která má na svém území část ovládanou separatisty, či je de facto ve válečném stavu.

Jak vidíte prezidenta Putina  neztělesňuje už stav ruského cara, "báťušky"?

Myslím si, že by se od něj ruští carové mnohé ještě naučili.

Nezlomí právě velmi nízké ceny ropy současnému ruskému hospodářství obrazně řečeno vaz a není to silnější tlak než restriktivní opatření EU?

Snížení cen ropy je důsledkem strachu Saúdské Arábie z břidlicového plynu, respektive z rozšíření jeho těžby. Nikdo nechce, aby se Rusko dostalo ekonomicky na kolena. Na druhou stranu to ilustruje neschopnost Putinova režimu transformovat během let, co je u moci, ekonomiku tak, aby nebyla závislá jen na příjmech ropy a zemního plynu.

Čemu přikládáte poměrně proruské postoje české veřejnosti, byť tu prokazatelně existuje trauma z roku 1968?

Myslím si, že tomu tak není, jak by se mohlo na první pohled zdát. Velkou roli hraje ruská propaganda, která má u nás neomezený prostor a které zatím neumíme efektivně čelit.

Pobaltské státy nejsou situací na Ukrajině nijak nadšeny. Neměly bychom jim více pomoci nebo alespoň deklarovat větší podporu? Teď mám na mysli spíše naši republiku, případně EU...

Určitě ano. Kdo jiný, než země střední Evropy se zkušeností, kterou mají, by měly být ty, které sdílejí podobné obavy.

Myslíte, že Rusko ke konci tohoto roku, pokud bude konflikt nadále eskalovat, zcela zastaví dodávky plynu na Ukrajinu?

Může se to stát. Pak bude záležet na Evropské unii, jaké vyvine úsilí, aby Ukrajině pomohla.

Štítky
Osobnosti: Marek Ženíšek
Témata: Zahraničí
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme