Pospíšil: Musíme být součástí Západu

25. 2. 2016

(editovaný přepis hlavních bodů diskuze s europoslancem Jiřím Pospíšilem)

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

Obnovení kontrol na hranici s Francií, které Belgie zavedla včera odpoledne, není zatím časově omezené. Brusel se obává, že kvůli plánům na uzavření velké části uprchlického tábora v Calais, zvaného Džungle, se vlna běženců bude chtít přesunout právě do Belgie a odtamtud dál do Velké Británie. Tábor zatím stojí, čeká se na verdikt soudkyně, která má rozhodnout, jestli záměr úřadů neodporuje lidským právům. Pane europoslanče, to, že vláda říká, že by bylo nezodpovědné spoléhat se pouze na jedno řešení a nepřipravit se na ty věci dopředu, rozumím podle vás tomu správně, že vláda nevěří Bruselu, a souhlasíte s tím?

Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /nestr. za TOP 09/

To není o nedůvěře Bruselu. Jde o to, zda bude Turecko ochotno plnit dohody, které zatím s Evropskou unií uzavřelo. Tady byla přece uzavřena dohoda, kdy Turecko bude zadržovat uprchlíky a za to dostane v různých programech tři miliardy euro. Zatím se tak bohužel neděje. O Řecku už hovořil pan premiér. Je tedy logické, že se vede politická debata o dalších možnostech, jak mít pod kontrolou uprchlíky, kteří přicházejí do Evropy jak vracet ty, kteří jsou ekonomickými migranty do zemí, odkud přicházejí. Pokud se nepodaří hlídat mořskou hranici, pak jiná nejbližší hranice je na Balkáně. Také z toho plánu Visegrádu nejsem nadšený, ale jako reálný politik vnímám, že moc reálných možností tady není, pokud Řecko nebude ochotno přijmout naši pomoc a hlídat svoji severní hranici. Tady s vládou souhlasím. Jenom říkám, že je třeba pořád zdůrazňovat, že na prvém místě snaha dohodnout se s Tureckem. A tento plán, který je opravdu plánem B, zatím ještě nerozvíjet. Výroky členů vlády, že už někam posíláme 300 policistů, mi v tuto chvíli připadají jako předčasné. Počkal bych do března. Pokud nebude Turecko v březnu plnit dohody, pak je třeba začít jednat i ze strany České republiky.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

Pane vicepremiére, tady zaznělo, že nebudou zachovány ty hodnoty, na kterých Evropa stojí a že zvítězí sobeckost. Na druhou stranu jsme svědky toho, a já jsem o tom mluvil v úvodu, že každá země přikročuje k vlastnímu řešení, protože ten soubor o tom, o čem jste hovořil, zatím prostě nefunguje.

Pavel BĚLOBRÁDEK, vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace, předseda strany /KDU-ČSL/

Čeho se obávají všichni, je nestabilita Balkánu. V okamžiku, kdyby se začala bránit slovinsko-maďarská hranice plus Rakousko, Itálie, tak to, že máme určitý dluh k západnímu Balkánu, znamená, že ty státy ještě nejsou dostatečně stabilní a mohly by se zhroutit. Tam vidím příčinu toho, proč kancléřka Merkelová ty lidi přijímala. Aby se nehromadili v těchto zemích, aby tam nedošlo k bezpečnostnímu i humanitárnímu kolapsu. Druhá věc je, že ten problém je v Evropské radě, že jednotliví ministři přijíždějí na Evropskou radu nikoli, aby se snažili najít společné evropské řešení, ale hájí tam vlastní pozici, která je výhodná pro jejich vnitřní politiku národních států. To znamená, že tady jsme nedospěli ještě k tomu, aby byl orgán tak významný, jako je Evropská rada skutečně evropským orgánem a ne jenom orgánem složený z národních států.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

Pane europoslanče, tady zaznělo o nestabilitě Balkánu, ale hlavně že problém je v Evropské radě, kde každý hájí, tedy každý z těch politiků, hájí vlastní národní zájmy. Je tohle to věc ale, která by nás měla udivovat, protože koneckonců co mají ti politici dělat jiného, než se zodpovídat vlastním národům a vlastním státům?

Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /nestr. za TOP 09/

Přesně tak. V tom bodě s panem vicepremiérem nesouhlasím. Evropská rada je od počátku orgán, kam jezdí zástupci jednotlivých národních vlád. Mají tam prezentovat národní zájmy. Evropské zájmy reprezentuje Evropská komise, jakási evropská vláda a dále Evropský parlament. Takto otcové zakladatelé Evropy nastavili pravidla. Je třeba, aby se Evropská rada dohodla společně s Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Hledání kompromisu občas trvá, občas je bolestivé, ale prosím, nelze vyčítat jednotlivým národním vládám, že hájí své národní zájmy. Ostatně o tom ta Evropská rada právě je, proto vznikla, jinak by nám stačil Evropský parlament a Evropská komise. Ministři z jednotlivých států by se vůbec nemuseli scházet. Ale k tomu, co jste řekl. Případný zánik Evropy jako velký problém. Je tu celá řada výhod, které by spadly pod stůl. Třeba volný pohyb studentů, kteří dnes mohou jezdit po Evropě na Erasmus a mohou studovat. Stále si nemyslím, že když není Evropa schopna najít jednotné řešení na migraci, tak se to automaticky rovná zániku Evropské unie. Ostatní politiky Evropy, jako je vnitřní trh, výměna studentů a tak dále, fungují. Osobně se domnívám, že je možná trošku iluze myslet si, že když máme 28 suverénních států, kde jsou pravicové i levicové vlády, tak je možné najít jednotný pohled na migraci. Vždyť donedávna mnoho evropských politiků, zvláště levicových, podporovalo příchod třetích osob z mimoevropské zóny. Viděli v nich nové pracovní síly, viděli v nich budoucí voliče. Zvláště pro některé levicové politické strany v západní Evropě to byli potenciální voliči. Takže není asi možné čekat jednotný jasný pohled 28 zemí.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

Chtěl velmi stručnou reakci vás a také pana europoslance k té aktuální zprávě, kdy řecký premiér Tsipras řekl, že Atény budou blokovat jakékoliv dohody v Evropské unii, pokud břímě migrační krize nebude proporčně sdíleno mezi členskými státy. Co to znamená?

Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /nestr. za TOP 09/

Pan vicepremiér má pravdu v tom, že Evropská rada byla občas příliš shovívavá vůči státům, které neplní své povinnosti. Bylo to Řecko, byla to kdysi Itálie. Řecko to je do dneška. Pokud Řekové neplní své povinnosti a vyhrožují, že budou blokovat dotace, případně přijímání dalších členů, tak mě to velmi mrzí. Je to příslovečné přilévání benzinu do ohně. Pokud selže plán Turecko, je třeba začít řešit nějakou hráz na Balkáně, ale současně pomoci Řecku. Nenechat ho s desítkami tisíc uprchlíků samotné. Nějakou hranici chránit musíme. Není-li to námořní, pak je to zemská na Balkáně. Ale za současné pomoci Řecku. Řecko se ale zatím bohužel, a řekl to i pan vicepremiér, chová trošku ambivalentně. Odmítá pomoc, odmítá vojáky a hovoří o sankcích vůči zemím, které mají na věc jiný názor. Například vůči Visegrádu, kdy jde o sankce v oblasti vetování dotací. Já doufám, že se s Řeckem dohodneme, protože bez dohody s Řeckem žádný plán nemůže být efektivní.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

Pane europoslanče, když jsem se tady ptal na proměnu Evropy, tak jsem částečně mířil k tomu, o čem hovořil pan vicepremiér. To znamená o nějaké globálnější vizi. Na druhou stranu jsem také hovořil o lokální, aktuální věci. Koneckonců Brexit je věc, kterou mimo jiné v tuto chvíli řešíme. Český premiér mluví o tom, že podobná debata by pak mohla následovat i v České republice. Nemáte strach, že integrační tendence se v Evropě začínají obracet zpátky k tomu, co bylo úplně na začátku? To znamená EHS ano, EU ne?

Jiří POSPÍŠIL, europoslanec /nestr. za TOP 09/

Strach mám. Nemyslím si, že se rozpadne Evropská unie. Cítím, že jádro Evropské unie je stále velmi pevné i v očích tamních občanů. To znamená integrační svazky Francie, Německa, Beneluxu, Itálie, Španělska jsou silné a občané v těchto zemích podporují evropskou integraci. Obávám se, že zvláště v některých nových členských státech včetně České republiky mohou sílit tendence, které by vedly k oslabování našeho vztahu k Evropské unii. Mohly by vést k tomu, že by začal převládat politický názor o odcházení z Evropské unie. Osobně to považuji za mimořádně nebezpečné. Myslím si, že pro Českou republiku jak z hlediska geopolitického, tak ekonomického, je členství v Evropské unii a vazba na západ, na Evropskou unii a NATO mimořádně důležitá. Zkrátka a dobře, nejsme Velká Británie. Velká Británie když odejde z Evropské unie, tak politicky jí to asi nepoškodí. Dál to bude významný světový hráč. Ekonomicky ji to ale poškodí. Podívejte se na odhady, které jsou dneska na stole. Jsou to odhady o tom, že to sníží hrubý domácí produkt Velké Británie až o jedno procento. Pro Českou republiku by to byl ale velký problém.

zdroj: Události, komentáře, ČT 24, 24.2.2016

ŠTÍTKY

Osobnosti:
Jiří Pospíšil
Témata:
EU, Migrační politika, Zahraničí
TOP 09 Facebook Twitter YouTube G+ RSS

KONTAKTUJTE NÁS

CELOSTÁTNÍ KANCELÁŘ TOP 09

Mnichův palác, budova č. 2
Újezd 450/40
118 00 Praha 1 - Malá Strana

info@top09.cz
ID datové schránky: 86ttzqc
telefon: 255 790 999
fax: 255 790 899

 

TISKOVÉ ODDĚLENÍ

tisková mluvčí: Martina Macková

martina.mackova@top09.cz
tel.: 255 790 931

 

REGISTRACE PRO NOVINÁŘE

PODPOŘTE NÁS

JAK FINANČNĚ
PODPOŘIT TOP 09?

 

TRANSPARENTNÍ
VOLEBNÍ ÚČET TOP 09

 

Pro dary používáme
oficiální volební konto:
20091122 / 0800

 

FAKTURAČNÍ ÚDAJE
A BANKOVNÍ SPOJENÍ

IČ: 71339728
DIČ: CZ71339728
č. účtu: 10909090 / 5500

Váš názor

Copyright © 2009-2016  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Informace o webu |  Mapa stránek