Magda Vášáryová je slovenská herečka, diplomatka a poslankyně. V roli herečky se objevuje již od svého dětství, prvním filmem, díky němuž se proslavila, byla Markéta Lazarová zesnulého českého scénáristy Františka Vláčila. Z moderní tvorby je známá především ze snímku Postřižiny.
Po roce 1989 se stala velvyslankyní ČSFR v Rakousku, od roku 2000 pak zastupovala Slovensko jako velvyslankyně v Polsku. Po roce 2005 pracovala jako tajemnice slovenského ministerstva zahraničních věcí, v současné době zastává funkci poslankyně Národní rady Slovenské republiky.
Vážená paní Vášáryová, rozhodla jste se podpořit kandidaturu paní Anny Putnové do Poslanecké sněmovny. Proč právě ji? Čím Vás zaujala?
Anna Putnová je cílevědomá a pracovitá žena, což jsou vlastnosti, které jsou mi velice sympatické. To je asi dáno mými německými předky, kteří tyto vlastnosti vždy zdůrazňovali. Kromě toho, jak ji znám, může přinést do politiky slušnost a kultivovanost, kterých není nikdy dost.
Jaký je Váš názor na působení žen v politice? Co je správné, co je špatné, co by se mělo změnit?
Nezastávám názor, že ženy politiku zjemní, moje zkušenost s kolegyněmi z dnešní koalice na Slovensku mě nepřesvědčila, že by byly morálnější nebo jemnější. Naopak, snaží se ze všech sil zalíbit se svému stranickému „alfasamci". To je nebezpečí žen v politice, že jsou příliš věrné. Ale ženy rozhodně přinesou do politiky jiný životní příběh. A to je velice důležité, protože žen je v každém státě 52 %.
Podporujete Annu Putnovou jako osobnost, Vaše podpora je ovšem obrovskou vzpruhou pro celý tým strany TOP 09. Jsou Vám blízké hodnoty, které tato strana v české politice prosazuje?
Vy i já se pohybujeme na pravé straně politického spektra, ctíme stejné hodnoty: nelhat, nekrást, usilovat o to, abych byl prospěšný. Jsou to tradiční hodnoty, na kterých by měla stát celá společnost a které každou společnost v každé době obohacují.
Po letech společného soužití se cesty našich států rozešly a dnes se každý nacházíme v trochu jiné konstelaci. Co vnímáte aktuálně jako největší problém České republiky a co je největším problémem současného Slovenska?
Snažím se pozorovat českou politiku, ale samozřejmě není to bezprostřední zkušenost. Zdá se mi, že Česká republika je pořád ještě pod velice negativním vlivem opoziční smlouvy, kterou uzavřeli Klaus se Zemanem. A také nás na Slovensku děsí, jakou roli budou hrát čeští komunisté. Ne, že bychom neměli bývalé komunisty ve vládě, ale náš problém je, že se nám před očima mění na nacionální socialisty. Nemohu se dnes rozhodnout, co je nebezpečnější.
Sama jste působila především v zahraniční politice. Nedá mi to nezeptat se, jak vnímáte aktuální situaci v Řecku. Alespoň dle českých médií je problém Řecka vnímán na Slovensku ještě výrazněji než u nás.
V naši politické straně SDKU-DS zastáváme názor, že při plnění předvstupních kritérií jsme museli projít velice těžkými a bolestivými reformami a nedostali jsme žádnou pomoc od evropských států. Proto nesouhlasíme s paušálními platbami Řecku. Zdá se mi, že tenhle pocit máme v našem prostoru víceméně všichni. Proto jsme chápali velice ostrý postoj německé kancelářky Merkelové. A klademe si otázku, proč z něj ustoupila.
A pro odlehčení na závěr: Karel Schwarzenberg v jednom rozhovoru prohlásil, že je již zastaralé dělení evropských národů na slovanské, germánské... Mnohem přesnější je dělení na národy pivní, vinné a kořalkové. Vás vnímají Češi díky Vaši nezapomenutelné roli v Postřižinách jako příznivkyni piva, ale možná že je to úplně jinak. Kam byste se sama zařadila a kam byste zařadila Slováky?
Fascinuje mě, že lidé považují virtuální realitu, tedy například film, za skutečnější než skutečnost. Je pravdou, že v Postřižinách piji pivo, ale v soukromí piji pivo velice zřídka. Vůbec alkoholu si dopřávám málo, a to nejenom proto, že každý den řídím auto. Co se týče nás Slováků, máme jasně kořalkový image, i když pomalu ale jistě přecházíme na víno. Říká se, že ve víně je pravda, tak snad se to projeví i v politice.
